Centriola

Centriola s devíti triplety (trojicemi) mikrotubulů
Centriola 3D

Centriola (nebo centriol) je párová válcovitá buněčná eukaryotická organela schopná samostatného dělení,[1] která se nachází ve většině eukaryotických buněk vyjma vyšších rostlin a hub.[2]

Stavba

Buňka obvykle obsahuje v G0 fázi a G1 fázi dvě centrioly, spojené a vzájemně kolmo orientované. Každá z nich se vždy před buněčným dělením zmnoží na dvě – ta starší z páru je označována jako mateřská, mladší jako dceřiná.[1]

Buňky vzniklé tímto buněčným dělením získají vždy jednu mateřskou a jednu dceřinou centriolu. Každý pár centriol vytváří společně se svým okolím (centrosféra, astrosféra) tzv. centrozóm.

Stěny centrioly jsou u většiny organismů složené z devíti trojic mikrotubulů uspořádaných kruhově kolem centrální dutiny.[1] Embrya octomilky Drosophila melanogaster ale obsahují devět dvojic a pohlavní buňky háďátka Caenorhabditis elegans jen devět samostatných mikrotubulů.[3][4]

Funkce

Z centrioly vychází mikrotubuly cytoskeletu. Také z ní vyrůstá dělicí vřeténko. V určitém případě se může stát starší (mateřská) centriola bazálním tělískem bičíku nebo brv. Funkce centrioly však není zcela zřejmá, protože např. rostliny se bez ní obejdou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Centriole na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. 
  2. ↑ Quarmby LM, Parker JD. Cilia and the cell cycle?. The Journal of Cell Biology. June 2005, roč. 169, čís. 5, s. 707–710. Dostupné online [cit. 2008-07-08]. DOI 10.1083/jcb.200503053. PMID 15928206. 
  3. ↑ Delattre M, Gönczy P. The arithmetic of centrosome biogenesis. Journal of Cell Science. April 2004, roč. 117, čís. Pt 9, s. 1619–1630. Dostupné online [cit. 2008-07-08]. DOI 10.1242/jcs.01128. PMID 15075224. 
  4. ↑ Leidel S, Delattre M, Cerutti L, Baumer K, Gönczy P. SAS-6 defines a protein family required for centrosome duplication in C. elegans and in human cells. Nature Cell Biology. February 2005, roč. 7, čís. 2, s. 115–25. Dostupné online [cit. 2008-07-08]. DOI 10.1038/ncb1220. PMID 15665853. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Centriole3D.png
(c) Twooars, CC BY-SA 3.0
3 dimensional view of a centriole
Spindle centriole - embryonic brain mouse - TEM.jpg

Transmission electron microscope image of a thin section cut through the developing brain tissue (telencephalic hemisphere) of an 11.5 day mouse embryo. This high magnification image of "Embryonic brain 80445" show a spindle centriole and some spindle microtubules visible in the cytoplasm of a mitotic cell at the luminal surface of the telencephalon.

JEOL 100CX TEM

References:

Marin-Padilla, M. (1985) "Early Vascularization of the Embryonic Cerebral Cortex: Golgi and Electron Microscope Studies", J. Comparative Neurology, 241:237-249

Marin-Padilla, M. and M. Amievo (1989) "Early Neurogenesis of the Mouse Olfactory Nerve: Golgi and Electron Microscope Studies", J. Comparative Neurology, 288:339-352