Ceny ATP
Ceny ATP Tour (anglicky ATP Awards)[1] jsou každoročně udělovaná ocenění pro nejlepší hráče na okruhu Asociace tenisových profesionálů – ATP Tour, nejvyšší úrovně mužského světového tenisu. Hráči jsou hodnoceni na základě dosažených výsledků v uplynulé sezóně, včetně výkonů na Grand Slamu a Turnaji mistrů.
Premiérové vyhlášení hráče s největším zlepšením proběhlo v roce 1973. Od sezóny 1975 je vyhlašován nejlepší tenista ve dvouhře a od roku 1987 pak nejlepší deblový pár.
Hráč a pár roku
- Hráčem roku se stává konečná světová jednička na žebříčku ATP ve dvouhře.[2] Před vznikem okruhu ATP Tour v roce 1990 tomu tak vždy nebylo, když v letech 1975, 1976, 1977, 1978, 1982 a 1989 došlo k vyhlášení jiného tenisty, než konečné světové jedničky podle bodů žebříčku ATP. V daných sezónách na prvním místě skončili Jimmy Connors (1975–1978), John McEnroe (1982) a Ivan Lendl (1989).
- Párem roku se stává nejvýše postavená dvojice deblistů na konečném žebříčku ATP ve čtyřhře.
|
Hráč s největším zlepšením a nováček roku
- Hráč s největším zlepšením je volen aktivními tenisty z nominovaných. Cena je určena pro tenistu s výrazným žebříčkovým
posunem během sezóny, jímž prokázal zlepšení hry.[2] - Nováček roku je volen aktivními tenisty na okruhu, jak tomu bylo i do sezóny 2012. Cena náleží hráči ve věkové kategorii do 21 let, který během sezóny pronikl do první světové stovky žebříčku ATP a výrazně na sebe upozornil kvalitou hry. V letech 2013–2017 nesla kategorie název Hvězda zítřka a cena připadla nejmladšímu hráči v elitní stovce žebříčku.[2]
Návrat roku a trenérské ceny
- Návrat roku – oceněný hráč je vybírán aktivními tenisty z nominovaných. Cena je určena pro tenistu, který se po vážném zranění vrátil mezi čelní hráče žebříčku ATP.[2]
- Trenér roku je nominován a volen kouči hráčů pohybujících se na okruzích ATP. Cena je určena pro trenéra, jenž v dané sezóně pomohl tenistovi k výraznému kvalitativnímu posunu hry.[2]
- Kariérní trenérská cena Tima Gulliksona je určena pro kouče zvoleného dalšími trenéry na okruhu. Cenu získává za inspirativní chování pro nastupující generaci hráčů a za příklad pro profesní růst dalších trenérů.[3]
Trenér roku[1] | ||
---|---|---|
Rok | trenér | tenista |
2016 | Magnus Norman | Stan Wawrinka |
2017 | Neville Godwin | Kevin Anderson |
2018 | Marián Vajda | Novak Djoković |
2019 | Gilles Cervara | Daniil Medveděv |
2020 | Fernando Vicente | Andrej Rubljov |
2021 | Facundo Lugones | Cameron Norrie |
2022 | Juan Carlos Ferrero | Carlos Alcaraz |
2023 | Darren Cahill Simone Vagnozzi | Jannik Sinner |
Kariérní trenérská cena Tima Gulliksona[1] | ||
Rok | trenér | stát |
2019 | Tony Roche | Austrálie |
2020 | Bob Brett | Austrálie |
2021 | cena neudělena | |
2022 | ||
2023 | José Higueras | Španělsko |
Galerie vítězů
Cena Stefana Edberga a Humanitář roku – cena Arthura Ashe
- Cenu Stefana Edberga za sportovní chování získává hráč volený aktivními tenisty z nominovaných. Cena je určena pro tenistu, který v sezóně projevil vysokou míru profesionality a osobní integrity, se soupeři soutěžil v duchu fair play a propagoval tenis i mimo dvorec. V roce 1996 získala název po švédském pětinásobném držiteli ocenění Stefanu Edbergovi.[2]
- Humanitář roku – Cena Arthura Ashe za lidský čin je ocenění udělované Asociací tenisových profesionálů. Držitelem nemusí být výhradně tenista ale především osoba, která vykonala záslužný čin na poli humanity.[2]
Cena za sportovní chování[1] | ||
---|---|---|
Rok | hráč | stát |
1977 | Arthur Ashe | Spojené státy |
1978 | cena neudělena | |
1979 | Stan Smith | Spojené státy |
1980 | Jaime Fillol | Chile |
1981 | José Luis Clerc | Argentina |
1982 | Steve Denton | Spojené státy |
1983 | José Higueras | Španělsko |
1984 | Brian Gottfried | Spojené státy |
1985 | Mats Wilander | Švédsko |
1986 | Yannick Noah | Francie |
1987 | Miloslav Mečíř | Československo |
1988 | Stefan Edberg | Švédsko |
1989 | Stefan Edberg (2) | Švédsko |
1990 | Stefan Edberg (3) | Švédsko |
1991 | John Fitzgerald | Austrálie |
1992 | Stefan Edberg (4) | Švédsko |
1993 | Todd Martin | Spojené státy |
1994 | Todd Martin (2) | Spojené státy |
1995 | Stefan Edberg (5) | Švédsko |
Cena Stefana Edberga za sportovní chování | ||
1996 | Àlex Corretja | Španělsko |
1997 | Patrick Rafter | Austrálie |
1998 | Àlex Corretja (2) | Španělsko |
1999 | Patrick Rafter (2) | Austrálie |
2000 | Patrick Rafter (3) | Austrálie |
2001 | Patrick Rafter (4) | Austrálie |
2002 | Paradorn Srichaphan | Thajsko |
2003 | Paradorn Srichaphan (2) | Thajsko |
2004 | Roger Federer | Švýcarsko |
2005 | Roger Federer (2) | Švýcarsko |
2006 | Roger Federer (3) | Švýcarsko |
2007 | Roger Federer (4) | Švýcarsko |
2008 | Roger Federer (5) | Švýcarsko |
2009 | Roger Federer (6) | Švýcarsko |
2010 | Rafael Nadal | Španělsko |
2011 | Roger Federer (7) | Švýcarsko |
2012 | Roger Federer (8) | Švýcarsko |
2013 | Roger Federer (9) | Švýcarsko |
2014 | Roger Federer (10) | Švýcarsko |
2015 | Roger Federer (11) | Švýcarsko |
2016 | Roger Federer (12) | Švýcarsko |
2017 | Roger Federer (13) | Švýcarsko |
2018 | Rafael Nadal (2) | Španělsko |
2019 | Rafael Nadal (3) | Španělsko |
2020 | Rafael Nadal (4) | Španělsko |
2021 | Rafael Nadal (5) | Španělsko |
2022 | Casper Ruud | Norsko |
2023 | Carlos Alcaraz | Španělsko |
Ceny fanoušků na ATPTour.com
- Nejoblíbenější hráč fanoušků je vybírán fanoušky online z 25 nejvýše postavených singlistů žebříčku ATP Race po skončení US Open.[2]
- Nejoblíbenější pár fanoušků je volen fanoušky online z 15 nejvýše postavených párů žebříčku ATP Race po skončení US Open.[2]
Nejoblíbenější hráč fanoušků[1] | ||
---|---|---|
Rok | tenista | stát |
2000 | Gustavo Kuerten | Brazílie |
2001 | Marat Safin | Rusko |
2002 | Marat Safin (2) | Rusko |
2003 | Roger Federer | Švýcarsko |
2004 | Roger Federer (2) | Švýcarsko |
2005 | Roger Federer (3) | Švýcarsko |
2006 | Roger Federer (4) | Švýcarsko |
2007 | Roger Federer (5) | Švýcarsko |
2008 | Roger Federer (6) | Švýcarsko |
2009 | Roger Federer (7) | Švýcarsko |
2010 | Roger Federer (8) | Švýcarsko |
2011 | Roger Federer (9) | Švýcarsko |
2012 | Roger Federer (10) | Švýcarsko |
2013 | Roger Federer (11) | Švýcarsko |
2014 | Roger Federer (12) | Švýcarsko |
2015 | Roger Federer (13) | Švýcarsko |
2016 | Roger Federer (14) | Švýcarsko |
2017 | Roger Federer (15) | Švýcarsko |
2018 | Roger Federer (16) | Švýcarsko |
2019 | Roger Federer (17) | Švýcarsko |
2019 | Roger Federer (18) | Švýcarsko |
2020 | Roger Federer (18) | Švýcarsko |
2021 | Roger Federer (19) | Švýcarsko |
2022 | Rafael Nadal | Španělsko |
2023 | Jannik Sinner | Itálie |
Nejoblíbenější pár fanoušků[1] | ||
---|---|---|
Rok | deblový pár | |
2005 | Bob Bryan / Mike Bryan | |
2006 | Bob Bryan / Mike Bryan (2) | |
2007 | Bob Bryan / Mike Bryan (3) | |
2008 | Bob Bryan / Mike Bryan (4) | |
2009 | Bob Bryan / Mike Bryan (5) | |
2010 | Bob Bryan / Mike Bryan (6) | |
2011 | Bob Bryan / Mike Bryan (7) | |
2012 | Bob Bryan / Mike Bryan (8) | |
2013 | Bob Bryan / Mike Bryan (9) | |
2014 | Bob Bryan / Mike Bryan (10) | |
2015 | Bob Bryan / Mike Bryan (11) | |
2016 | Bob Bryan / Mike Bryan (12) | |
2017 | Bob Bryan / Mike Bryan (13) | |
2018 | Mike Bryan / Jack Sock | |
2019 | Bob Bryan / Mike Bryan (14) | |
2020 | Jamie Murray / Neal Skupski | |
2021 | Pierre-Hugues Herbert / Nicolas Mahut | |
2022 | Thanasi Kokkinakis / Nick Kyrgios | |
2023 | [a] Karen Chačanov / [a] Andrej Rubljov |
Vysvětlivky
- ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[4]
Turnaj roku
- Turnaj roku je volen aktivními hráči v jednotlivých kategoriích okruhu ATP Tour a od roku 2014 také na challengerech. V každé kategorii vítězí turnaj, který podle hráčů projevil nejvyšší míru profesionality, integrity a zajistil jim kvalitní zázemí důležité pro navození přívětivé atmosféry.[2]
Turnaj roku[1] | |||
---|---|---|---|
Rok | ATP Masters 1000 | ATP Tour 500 | ATP Tour 250 |
1986 | Cincinnati | Stuttgart | |
1987 | Stratton Mountain | Stuttgart | |
1988 | Indianapolis | Stuttgart | |
1989 | Indianapolis | Stuttgart | |
1990 | Indianapolis | Memphis | |
1991 | Indianapolis | Gstaad | |
1992 | Indianapolis | Scottsdale | |
1993 | Indianapolis | Scottsdale | |
1994 | Indianapolis | Sun City | |
1995 | Indianapolis | Tel Aviv | |
1996 | Indianapolis | Gstaad | |
1997 | Indianapolis | Kitzbühel | |
1998 | Miami | Dubaj | |
1999 | Miami | Lyon a Scottsdale | |
2000 | Miami | Halle | |
2001 | Monte Carlo | Indianapolis | Šanghaj |
2002 | Miami | Kitzbühel | Båstad |
2003 | Miami | Dubaj | Houston a Båstad |
2004 | Miami | Dubaj | Houston a Båstad |
2005 | Miami | Dubaj | Båstad |
2006 | Miami | Dubaj | Båstad |
2007 | Monte-Carlo | Acapulco | Båstad |
2008 | Miami | Dubaj | Båstad |
2009 | Šanghaj | Dubaj | Båstad |
2010 | Šanghaj | Dubaj | Båstad |
2011 | Šanghaj | Dubaj | Båstad |
2012 | Šanghaj | Dubaj | Båstad |
2013 | Šanghaj | Dubaj | Queen's Club |
2014 | Indian Wells | Dubaj | Queen's Club |
2015 | Indian Wells | Queen's Club | Dauhá a Petrohrad |
2016 | Indian Wells | Queen's Club | Stockholm a Winston-Salem |
2017 | Indian Wells | Acapulco | Dauhá |
2018 | Indian Wells | Queen's Club | Stockholm |
2019 | Indian Wells | Acapulco | Dauhá |
2020 | cena neudělena pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Indian Wells | Vídeň | Dauhá |
2022 | Indian Wells | Queen's Club | Dauhá |
2023 | Indian Wells | Queen's Club | Båstad |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour Awards na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ATP Awards Honour Roll. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-12-17 [cit. 2022-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-21. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j Nominees Revealed For 2018 ATP World Tour Awards Presented By Moët & Chandon. ATP Tour, Inc. [online]. 2018-10-17 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2019 ATP Awards: Tony Roche Honoured With Tim Gullikson Career Coach Award | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2019-12-19 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Přehled cen ATP na ATP Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
(c) Vladsinger na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Shot of a tennis racket and two tennis balls on a court. Taken by myself of my racket. Intended for use in WikiProject Tennis Template. vlad§inger tlk 04:59, 18 June 2007 (UTC)
Autor: Christian Mesiano, Licence: CC BY-SA 2.0
BNP Paribas Open 2012