Cenzura v Ruské federaci

Cenzura v Ruské federaci se zaměřuje na kontrolu oficiálního ruského výkladu historických událostí, na potírání opozičních skupin^[1] a na informační válku se Západem.^[2] Od roku 2011 se postupně v Rusku omezuje svoboda slova a potlačuje opozice, k čemuž jsou zneužívány nové zákony o extremismu.^[3] Úřady se snaží agresivně zakročit proti extremismu na webu, jako jsou například materiály s rasovou nenávistí. Podle kritiků ale postupují úřady příliš horlivě a potírají i legitimní politické projevy, které jsou chráněny ruskou ústavou.^[4]

V dubnu 2015 Ministerstvo kultury Ruské federace nedovolilo do kin uvést koprodukční film Dítě číslo 44 s odůvodněním, že „překrucuje historické události a nepravdivě znázorňuje sovětskou éru“.^[5] V lednu 2018 bylo ministrem kultury Vladimirem Medinským zakázáno promítání britsko-francouzského filmu Ztratili jsme Stalina v kinech dva dny před jeho plánovanou ruskou premiérou.^[6] V roce 2019 přistoupilo Rusko k vystřižení scén zobrazujících mužský homosexuální styk v muzikálovém filmu Rocketman zobrazujícím život britského zpěváka Eltona Johna, za což se stalo terčem kritiky za svůj „obzvlášť zavrženíhodný despekt k lásce dvou lidí“.^[7]

V Rusku je tlak na opoziční média kvůli jejich liberálním postojům a neutralitě. Opoziční deník Novaja gazeta fungující od roku 1993 se stal terčem mnoha útoků mocných podnikatelů nebo politiků. Do redakce byly doručeny například ovce nebo uříznutá prasečí hlava. V roce 2000 došlo k několika vraždám redaktorů, zabity byly například kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová.^[8]

Na internetu je cenzura řízena od 1. listopadu 2012, a to agenturou Roskomnadzor.^[9] V hledáčku cenzora jsou například sociální sítě typu VKontakte.ru^[10] nebo Facebook,^[11] vyhledávač Google^[12] stránky stovek bloggerů a další desítky tisíc stránek, které musely přistoupit na cenzurování obsahu a nebo byly zablokovány.^[13] Například v Rusku stále oblíbenější služba Telegram četným pokusům o blokování odolává (2018).^[14] Kvůli snaze kontrolovat veškerý informační tok na internetu a řídit jeho cenzuru plánuje Rusko vytvořit autonomní internet nezávislý na zahraničí. Bude tak moci cenzurovat domácí i zahraniční servery.^[15] Přístup na veřejnou wifi například v kavárně lze získat pouze po prokázání totožnosti.^[9]

Za blogy s protivládními postoji hrozí v Rusku až 8 let vězení.^[9] Podle ruského centra Sova bylo v roce 2010 v Rusku za extremismus odsouzeno 30 uživatelů sociálních sítí a do roku 2015 se číslo zvedlo na 216. Za příspěvky na internetu bylo odsouzeno v období od října 2015 do února 2017 94 lidí.^[3]

Veškeré projevy homosexuality na veřejnosti nebo jakákoliv propagace či osvěta jsou v Rusku zakázány a stíhány na základě Zákona o zákazu propagace netradičních sexuálních vztahů z roku 2013.^[16]

Na jaře 2017 začalo v Čečensku podle serveru Novaja gazeta pronásledování homosexuálů úřady i příbuznými. Předcházela tomu neúspěšná žádost ruské GayRussia.ru o povolení gay průvodů ve čtyřech severokavkazských městech. Čečensko a celý region Severního Kavkazu je většinově islámský a ve společnosti převažuje silně tradiční pojetí rodiny. Běžné jsou vraždy homosexuálů ze cti. Podle Chedy Saratové, členky Výboru pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv při vládě Čečenské republiky, „je homosexualita zlo, se kterým bude bojovat přece každý“.^[16]

Vladimir Putin a jeho časté oficiální vystupování jako vůdce Kremlu při mužných aktivitách bylo často v 10. letech 21. století karikováno. Karikaturisté mu například přidali bohaté nalíčení make-upem a podklad barevné duhy a tento obrázek byl mnohokrát upravován různými autory. V květnu 2016 se pak ve Tveru konal soud s aktivistou Aleksandrem Cvetkovem, obviněným, že podněcoval k projevům nenávisti tím, že dal tuto karikaturu na sociální síť VKontakte. Podle ruských úřadů vytváří tato karikatura typickou představu homosexuála v ruské společnosti. Soud označil aktivistu za duševně narušeného a nařídil mu psychiatrickou léčbu. Rok nato v dubnu přihlédlo ministerstvo spravedlnosti k tomuto případu a zařadilo karikaturu na seznam zakázaných extremistických materiálů, jelikož naznačuje „nestandardní sexuální orientaci ruského prezidenta“. Za zveřejnění karikatury tak hrozí až 5 let vězení.^[4]

V dubnu 2017 ruský nejvyšší soud vyhověl návrhu ministerstva spravedlnosti a zakázal svědky Jehovovy jakožto extremistickou organizaci. Rozsudek nařídil s okamžitou platností uzavřít všech 395 regionálních poboček společnosti v Rusku s tím, že majetek propadá státu.^[17]

V 10. letech 21. století probíhá kybernetická válka mezi Ruskem a Západem. V rámci toho Rusko přijalo v prosinci 2018 zákon, který nakazuje zajistit autonomní funkci ruského internetu. Účelem je ochránit ruský internet před situací, kdy by se zahraniční mocnosti rozhodly Rusko odstřihnout. Zároveň má Rusko v plánu v rámci tohoto zákona dostat pod kontrolu ruský internet a řídit tak přístup k zahraničním i domácím webům.^[15]

Po zahájení ruského útoku proti Ukrajině v únoru 2022 bylo Roskomnadzorem zakázáno ruským médiím užívat slova „útok“, „invaze“ nebo „vyhlášení války“ a povoleno pouze použití pojmenování „speciální vojenská operace“.^[18]

1. března 2022 Roskomnadzor zablokoval webové stránky televizní stanice Dožď a rádia Echo Moskvy kvůli jejich informování o válce.^[19] Obě stanice následně 3. března zcela ukončily svá vysílání.

4. března byly v Rusku zablokovány mikroblog Twitter^[20] a sociální síť Facebook pod záminkou „diskriminace ruských médií“ a později byla blokace rozšířena i na síť Instagram, s odůvodněním, že publikuje „výzvy k násilí proti ruským vojákům“.^[21]

Dne 5. dubna 2022 Roskomnadzor nařídil pod hrozbou pokuty Wikipedii, aby odstranila podle něj nepřesné informace o ruské invazi na Ukrajinu a o tamním chování ruské armády. Wikipedie informace podle Roskomnadzoru „interpretuje protirusky“, a její obsah je tak v Rusku nelegální. Úřad už dříve pohrozil, že ruskojazyčnou verzi Wikipedie zablokuje, provozovatelé však dosud na jeho žádosti o vymazání obsahu nereagovali. Majiteli internetového zdroje, který na žádost Roskomnadzoru odmítne vymazat „nelegální informace“, hrozí pokuta až čtyři miliony rublů (jeden milion Kč).^[22]

• Cenzura v Sovětském svazu
• Ruská propaganda

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cenzura v Ruské federaci na Wikimedia Commons