Cercidoideae
Cercidoideae | |
---|---|
Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Cercidoideae LPWG, 2017 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cercidoideae je podčeleď čeledi bobovitých. Byla ustavena v roce 2017 jako výsledek reorganizace parafyletické podčeledi Caesalpinioideae a představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Je souznačná s předchozím tribem Cercideae. Zástupci podčeledi jsou dřeviny se střídavými jednoduchými nebo dvoulistými listy a dvoustranně symetrickými květy. V současném pojetí obsahuje 13 rodů a přes 330 druhů. Je rozšířena v tropech celého světa a v mírném pásu severní polokoule. Jediným zástupcem této podčeledi v Evropě je zmarlika Jidášova. Zmarliky se pěstují v oblastech mírného pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. V tropech a subtropech se pro krásné květy pěstují bauhínie.
Popis
Zástupci podčeledi Cercidoideae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s úponky. Rostliny jsou beztrnné nebo řidčeji trnité či s infrastipulárními ostny. Na kořenech nejsou hlízky. Extraflorální nektária buď chybějí nebo jsou (u rodu bauhínie) umístěny na palistech, nikdy na řapíku nebo listovém vřeteni. Listy jsou jednoduché a střídavé, s celistvou nebo dvoulaločnou čepelí, případně u některých zástupců (např. Bauhinia guianensis) členěné na 2 přisedlé lístky. Palisty jsou laterální, volné. Květy jsou obvykle oboupohlavné, lehce až silně dvoustranně souměrné, uspořádané v hroznovitých květenstvích. Květy zmarlik (Cercis) připomínají vzhledem motýlovité květy podčeledi Papilionoideae, mají však odlišnou vnitřní stavbu. U zmarliky je horní lístek (pavéza) nejvnitřnějším korunním lístkem, zatímco u Papilionoideae je ve vnějším kruhu, tedy dále od středu květu než křídla a člunek. Kalich je složen ze 2 až 5 volných či srostlých lístků nebo je kápovitý. Koruna je nejčastěji složena z 5, řidčeji z jiného počtu (2 až 6) lístků. Korunní lístky si mohou být tvarem a velikostí navzájem podobné nebo velmi rozdílné. U rodu Brenierea koruna chybí. Tyčinek je 10 ve 2 kruzích, případně méně. Nezřídka jsou některé tyčinky redukovány na neplodná staminodia. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem obsahujícím 1 až mnoho vajíček. Plodem je pukavý lusk nebo jsou plody nepukavé a křídlaté, typu samara. Lusky mohou být zploštělé či okrouhlé, často se otevírají explozivně a chlopně se pružně svinují. Pro semena je charakteristický pupek tvaru půlměsíce (pouze u zmarlik je okrouhlý).[1][2]
Rozšíření
Podčeleď Cercidoideae zahrnuje v současném pojetí 12 rodů a asi 335 druhů.[1] Je zastoupena v tropech celého světa. Rod zmarlika (Cercis) roste v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky.[2][3] V evropské flóře je celá tato podčeleď zastoupena jediným druhem, zmarlikou Jidášovou (Cercis siliquastrum).[4]
Taxonomie
Čeleď Cercidoideae se v taxonomii poprvé objevuje až v roce 2017 jako důsledek rozčlenění parafyletické (v tradičním pojetí) podčeledi Caesalpinioideae na vícero podčeledí představujících monofyletické vývojové větve. Společně s podčeledí Detarioideae představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Svým rozsahem je souznačná s předchozím tribem Cercideae, který byl poprvé publikován již v roce 1822 a později prošel vícero reorganizacemi. Od roku 1987 v něm bylo rozlišováno celkem 5 rodů ve 2 podtribech: Adenolobus, Cercis a Griffonia v podtribu Cercidinae a Bauhinia s.l. a Brenierea v podtribu Bauhiniinae. Další rody přibyly, když byl rod Bauhinia v tradičním, širokém pojetí (sensu lato, s.l.) shledán parafyletickým a byl v roce 2005 rozdělen na celkem 7 rodů: Barklya, Bauhinia s.str., Gigasiphon, Lysiphyllum, Phanera (včetně Lasiobema), Piliostigma a Tylosema.[1][5][6]
Fylogenetický strom podčeledi Cercidoideae
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Paleobotanika
Fosilní pozůstatky vymřelých druhů zmarliky se objevují ve starších třetihorách, v pozdním eocénu (†Cercis parvifolia). Z oligocénu je již známo vícero druhů.[7] Z období na přelomu eocénu a oligocénu je známa †Bauhinia larsenii, nalezená v Kuang-si v Číně.[8] Listy se žilnatinou velmi podobnou bauhíniím a zmarlikám byly též nalezeny ve vrstvách oligocénního stáří. Rostlina byla nazvána †Bauhcis moranii.[9]
Zástupci
Význam
Zmarliky se pěstují v mírném pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. Mnohé druhy bauhínií (Bauhinia s.l.) vynikají velkými a nápadnými květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Mají význam i v medicíně. V tropech a subtropech se občas jako okrasná dřevina pěstuje i australský druh Barklya syringifolia.[11][12][13] Africký druh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina, používaná v lékařských preparátech k léčbě různých onemocnění nervového původu.[14]
Přehled rodů podčeledi Cercidoideae a jejich rozšíření
- Adenolobus (2 druhy) - Afrika (Angola až Kapsko)
- Barklya (1 druh) - východní Austrálie
- Bauhinia s.str. (120 až 130 druhů) - tropy celého světa mimo Austrálie
- Brenierea (1 druh) - Madagaskar
- Cercis (10 druhů) - Evropa, Asie a Severní Amerika
- Gigasiphon (4 až 5 druhů) - Afrika, Madagaskar a jihovýchodní Asie
- Griffonia (4 druhy) - tropická Afrika
- Lysiphyllum (9) - tropická Asie a Austrálie
- Phanera (včetně Lasiobema, asi 100 druhů) - tropická Asie a Amerika
- Piliostigma (3 druhy) - Afrika, Asie, Austrálie
- Schnella (47 druhů) - tropická Amerika od Mexika po Argentinu
- Tylosema (5 druhů) - tropická Afrika[1][3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b DEZHAO, Chen et al. Flora of China: Cercideae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ a b WUNDERLIN, Richard P. Reorganization of Cercideae (Fabaceae: Caesalpinioideae). Phytoneuron. 2010, čís. 48. Dostupné online.
- ↑ BRUNEAU, Anne et al. Legume phylogeny and classification in the 21st century: progress, prospects and lessons for other species-rich clades. Taxon. 2013, roč. 62 (2).
- ↑ OWENS, Shirley et al. Degradation of the upper pulvinus in modern and fossil leaves of Cercis (Fabaceae). American Journal of Botany. 1998, čís. 85(2). Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ CHEN, Yun-Fa; ZHANG, Dian-Xiang. Bauhinia larsenii, a fossil legume from Guangxi, China. Botanical Journal of the Linnean Society. 2005, čís. 147. Dostupné online.
- ↑ TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants. [s.l.]: Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-12-373972-8.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3.
- ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5.
- ↑ EHRLICH, Steven D. 5-Hydroxytryptophan (5-HTP) [online]. University of Maryland Medical Center. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cercidoideae na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Gewöhnlicher Judasbaum (Cercis siliquastrum) in Hockenheim
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaniar, Butterfly tree, Germanium tree, Orchid tree, Sona or Karali Bauhinia purpurea in Hyderabad, India.
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Cercis cyclophylla, Fabaceae, Miocene, Öhningen layers, Öhningen, Germany; Staatliches Museum für Naturkunde Karlsruhe, Germany.