Cercidoideae

Cercidoideae
Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Podčeleď	Cercidoideae LPWG, 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cercidoideae je podčeleď čeledi bobovitých. Byla ustavena v roce 2017 jako výsledek reorganizace parafyletické podčeledi Caesalpinioideae a představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Je souznačná s předchozím tribem Cercideae. Zástupci podčeledi jsou dřeviny se střídavými jednoduchými nebo dvoulistými listy a dvoustranně symetrickými květy. V současném pojetí obsahuje 13 rodů a přes 330 druhů. Je rozšířena v tropech celého světa a v mírném pásu severní polokoule. Jediným zástupcem této podčeledi v Evropě je zmarlika Jidášova. Zmarliky se pěstují v oblastech mírného pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. V tropech a subtropech se pro krásné květy pěstují bauhínie.

Popis

Zástupci podčeledi Cercidoideae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s úponky. Rostliny jsou beztrnné nebo řidčeji trnité či s infrastipulárními ostny. Na kořenech nejsou hlízky. Extraflorální nektária buď chybějí nebo jsou (u rodu bauhínie) umístěny na palistech, nikdy na řapíku nebo listovém vřeteni. Listy jsou jednoduché a střídavé, s celistvou nebo dvoulaločnou čepelí, případně u některých zástupců (např. Bauhinia guianensis) členěné na 2 přisedlé lístky. Palisty jsou laterální, volné. Květy jsou obvykle oboupohlavné, lehce až silně dvoustranně souměrné, uspořádané v hroznovitých květenstvích. Květy zmarlik (Cercis) připomínají vzhledem motýlovité květy podčeledi Papilionoideae, mají však odlišnou vnitřní stavbu. U zmarliky je horní lístek (pavéza) nejvnitřnějším korunním lístkem, zatímco u Papilionoideae je ve vnějším kruhu, tedy dále od středu květu než křídla a člunek. Kalich je složen ze 2 až 5 volných či srostlých lístků nebo je kápovitý. Koruna je nejčastěji složena z 5, řidčeji z jiného počtu (2 až 6) lístků. Korunní lístky si mohou být tvarem a velikostí navzájem podobné nebo velmi rozdílné. U rodu Brenierea koruna chybí. Tyčinek je 10 ve 2 kruzích, případně méně. Nezřídka jsou některé tyčinky redukovány na neplodná staminodia. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem obsahujícím 1 až mnoho vajíček. Plodem je pukavý lusk nebo jsou plody nepukavé a křídlaté, typu samara. Lusky mohou být zploštělé či okrouhlé, často se otevírají explozivně a chlopně se pružně svinují. Pro semena je charakteristický pupek tvaru půlměsíce (pouze u zmarlik je okrouhlý).^[1][2]

Rozšíření

Podčeleď Cercidoideae zahrnuje v současném pojetí 12 rodů a asi 335 druhů.^[1] Je zastoupena v tropech celého světa. Rod zmarlika (Cercis) roste v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky.^[2][3] V evropské flóře je celá tato podčeleď zastoupena jediným druhem, zmarlikou Jidášovou (Cercis siliquastrum).^[4]

Taxonomie

Čeleď Cercidoideae se v taxonomii poprvé objevuje až v roce 2017 jako důsledek rozčlenění parafyletické (v tradičním pojetí) podčeledi Caesalpinioideae na vícero podčeledí představujících monofyletické vývojové větve. Společně s podčeledí Detarioideae představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Svým rozsahem je souznačná s předchozím tribem Cercideae, který byl poprvé publikován již v roce 1822 a později prošel vícero reorganizacemi. Od roku 1987 v něm bylo rozlišováno celkem 5 rodů ve 2 podtribech: Adenolobus, Cercis a Griffonia v podtribu Cercidinae a Bauhinia s.l. a Brenierea v podtribu Bauhiniinae. Další rody přibyly, když byl rod Bauhinia v tradičním, širokém pojetí (sensu lato, s.l.) shledán parafyletickým a byl v roce 2005 rozdělen na celkem 7 rodů: Barklya, Bauhinia s.str., Gigasiphon, Lysiphyllum, Phanera (včetně Lasiobema), Piliostigma a Tylosema.^[1][5][6]

Fylogenetický strom podčeledi Cercidoideae

^[5][1]

Paleobotanika

Fosilní pozůstatky vymřelých druhů zmarliky se objevují ve starších třetihorách, v pozdním eocénu (†Cercis parvifolia). Z oligocénu je již známo vícero druhů.^[7] Z období na přelomu eocénu a oligocénu je známa †Bauhinia larsenii, nalezená v Kuang-si v Číně.^[8] Listy se žilnatinou velmi podobnou bauhíniím a zmarlikám byly též nalezeny ve vrstvách oligocénního stáří. Rostlina byla nazvána †Bauhcis moranii.^[9]

Zástupci

• bauhínie (Bauhinia)
• zmarlika (Cercis)^[10]

Význam

Zmarliky se pěstují v mírném pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. Mnohé druhy bauhínií (Bauhinia s.l.) vynikají velkými a nápadnými květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Mají význam i v medicíně. V tropech a subtropech se občas jako okrasná dřevina pěstuje i australský druh Barklya syringifolia.^[11][12][13] Africký druh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina, používaná v lékařských preparátech k léčbě různých onemocnění nervového původu.^[14]

Přehled rodů podčeledi Cercidoideae a jejich rozšíření

• Adenolobus (2 druhy) - Afrika (Angola až Kapsko)
• Barklya (1 druh) - východní Austrálie
• Bauhinia s.str. (120 až 130 druhů) - tropy celého světa mimo Austrálie
• Brenierea (1 druh) - Madagaskar
• Cercis (10 druhů) - Evropa, Asie a Severní Amerika
• Gigasiphon (4 až 5 druhů) - Afrika, Madagaskar a jihovýchodní Asie
• Griffonia (4 druhy) - tropická Afrika
• Lysiphyllum (9) - tropická Asie a Austrálie
• Phanera (včetně Lasiobema, asi 100 druhů) - tropická Asie a Amerika
• Piliostigma (3 druhy) - Afrika, Asie, Austrálie
• Schnella (47 druhů) - tropická Amerika od Mexika po Argentinu
• Tylosema (5 druhů) - tropická Afrika^[1][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cercidoideae na Wikimedia Commons