Cestovní ruch v Česku

Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky. V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP.^[1] V cestovním ruchu pracuje přibližně 231 tis. zaměstnanců. Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě.^[2] V roce 2019 Česko navštívilo přibližně 10,88 milionu turistů.

Statistika

Zahraniční turisté

V roce 2019 do České republiky přijelo celkem 10 883 040 turistů, nejvíce z těchto zemí:

Top 10 zemí původu turistů

Země	2011[3]	2012[4]	2013[5]	2014[6]	2015[7]	2016[8]	2017[9]	2018[10]	2019[11]	2020
Německo Německo	▼1 422 348	▼1 418 161	▲1 385 398	▲1 559 836	▲1 749 276	▲1 879 754	▲1 954 833	▲2 033 065	▲2 075 956	▼818 613
Polsko Polsko	▼373 864	▼371 421	▲386 739	▲451 729	▲467 285	▲543 247	▲578 465	▲620 414	▲672 571	▼286 684
Slovensko Slovensko	▲347 188	▲383 069	▲395 352	▲496 353	▲564 496	▲645 788	▲688 490	▲734 910	▲749 977	▼274 205
Velká Británie	▲336 613	▲346 973	▲353 973	▲398 809	▲441 516	▲470 643	▼470 576	▲496 807	▼495 572	▼125 284
Rakousko Rakousko	▲188 144	▲203 657	▲212 198	▲244 880	▲268 961	▲283 608	▲292 420	▲299 162	—	89 214
Itálie Itálie	▲343 767	▲353 671	▼333 828	▲371 487	▲371 686	▼368 851	▲392 861	▲409 903	▼409 623	▼88 271
Francie Francie	▼289 397	▼275 759	▼270 798	▲273 582	▼269 972	—	—	—	—	▼82 355
Nizozemsko Nizozemsko	—	—	—	—	—	—	—	—	—	81 097
Ukrajina Ukrajina	—	—	—	—	—	—	—	—	▲271 933	▼73 709
Rumunsko Rumunsko	—	—	—	—	—	—	—	—	—	▼28 248
Čína Čína	—	—	▲163 857	▲211 830	▲285 404	▲354 799	▲491 648	▲619 877	▼612 048	—
USA	▲319 320	▲367 312	▲386 591	▲442 697	▲507 376	▲511 629	▲539 023	▲555 736	▲583 614	—
Rusko Rusko	▲569 961	▲698 040	▲759 138	▼695 388	▼432 768	▼406 410	▲551 191	▼545 406	▲564 794	—
Jižní Korea Jižní Korea	—	—	—	—	—	▲322 108	▲417 438	▼416 243	▼384 532	—
Španělsko Španělsko	▼228 841	▼201 595	—	—	—	—	—	—	—	—
Celkem	6 831 452	7 170 385	7 309 856	8 126 369	8 686 726	9 288 013	10 175 963	10 635 645	10 883 040	2 783 637

Hlavní turistické destinace

Podle agentury CzechTourism byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR Pražský hrad (1 799 300 turistů), Zoo Praha (1 382 200), AquaPalace Praha (845 300), Dolní oblast Vítkovic a Landek Park v Ostravě (808 900), Staroměstská radnice v Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), Zoologická zahrada Zlín-Lešná (585 100), Židovské muzeum v Praze (580 000), Petřínská rozhledna v Praze (557 400) a Zoologická zahrada Ostrava (540 500).^[12]

Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pražskou zoo určili jako 4. nejlepší na světě.^[13] Magazín Forbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.^[14]

Z hradů a zámků jsou krom Pražského hradu nejnavštěvovanější zámek Lednice, zámek Český Krumlov, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Karlštejn, zámek Průhonice, zámek Dětenice, zámek Konopiště, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži a zámek Loučeň.^[15]

Ve Středočeském kraji jsou turistickými lákadly také kostnice v Sedlci v Kutné Hoře a chrám svaté Barbory tamtéž, hrady Křivoklát, Český Šternberk a Kokořín, zámky Poděbrady a Veltrusy.

V Jihočeském kraji klášter Vyšší Brod, hrady Rožmberk a Zvíkov, zámky Český krumlov, Červená Lhota a Hluboká nad vltavou.

V Karlovarském kraji hrad Loket, zámek Bečov nad Teplou.

V Ústeckém kraji Památník Terezín, hrad Hazmburk a zámek Duchcov.

V Libereckém hrady Trosky, Grabštejn, Lemberk, Bezděz a zámek Sychrov.

V Královéhradeckém Bílá věž v Hradci Králové, hrad Kost, zámky Ratibořice, Karlova Koruna a Hrádek u Nechanic.

V Pardubickém zámek Pardubice a Muzeum v přírodě Vysočina s expozicemi v obci Vysočina a ve městě Hlinsko.

Na Vysočině zámek Telč.

V Olomouckém hrady Bouzov, Helfštýn, Šternberk.

V Jihomoravském katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, hrady Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov.

Ve Zlínském Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, hrad Buchlov a zámek Buchlovice.

V Moravskoslezském hrady Sovinec, Hukvaldy a zámek Fryštát.

Z kulturních institucí jsou nejnavštěvovanější Národní muzeum v Praze, Národní galerie Praha, Národní technické muzeum v Praze, Národní zemědělské muzeum v Praze, Hornické muzeum v Příbrami a České muzeum stříbra v Kutné Hoře.

Z přírodních památek to jsou Punkevní jeskyně a propast Macocha, soutěsky Kamenice, Pravčická brána, Koněpruské jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně či Jetřichovické vyhlídky.^[15]

Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě již uvedených (Kroměříž, Český Krumlov, centrum Prahy) jsou to vila Tugendhat v Brně, vesnice Holašovice, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, zámek a zámecký areál Litomyšl, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, historické centrum Třebíče s Bazilikou svatého Prokopa, židovským městem a židovským hřbitovem a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány Jízda králů na Slovácku a na Hané, sokolnictví, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, slovácký verbuňk, loutkářství, modrotisk, a vánoční ozdoby z foukaných skleněných perlí.^[16]

Některé lokality mají zvláštní význam pro spjatost s českými dějinami nebo mýty – hora Říp, Vyšehrad, hora Blaník, Velehrad spojený s památkou cyrilometodějskou a velkomoravskou, kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi spjatý s legendou o zabití knížete Václava, pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze, kde za druhé světové války zahynuli strůjci atentátu na Heydricha.

Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímu mezinárodnímu filmovému festivalu. Tato filmová přehlídka založená po druhé světové válce je dnes největší kulturní akcí v ČR.

Významné rekreační oblasti v ČR jsou České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše a Šumava.

Festivaly a veletrhy

Významnou součástí turistického ruchu jsou různé festivaly a přehlídky. K největším festivalům vážné hudby patří Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Janáčkovy Hukvaldy. V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech současně a Prague Proms.^[17]

Největším tanečním festivalem je Tanec Praha. V oblasti výtvarného umění je to přehlídka Praguequadriennale, zcela zvláštní výtvarnou akcí je pak Festival světla Signal, pravděpodobně nejnavštěvovanější kulturní akce v ČR.^[18]

K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatétského divadla Jiráskův Hronov, loutkářská Skupova Plzeň či na moderní cirkus a akrobacii zaměřená Letní Letná. Divadlo i hudbu spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebně Mezi ploty. Největšími knižními akcemi jsou Svět knihy a Festival spisovatelů Praha.

V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Sázavafest či Mácháč. V oblasti rapu a hip hopu je největší akcí Hip Hop Kemp u Hradce Králové, největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích a Brutal Assault v Josefově, v oblasti taneční hudby Beats for Love ve Vítkovicích a Mighty Sounds.^[19] Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní festival Strážnice.

Největším a nejtradičnějším filmovým festivalem je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Jemu se snaží širokým záběrem konkurovat Febiofest. Další festivaly mají užší žánrové zaměření – na dětský film se zaměřuje Film festival Zlín, na film kreslený a loutkový AniFest, na film dokumentární Jeden svět a Jihlava, výhradně české filmy mohou na festival Finále Plzeň. Dlouhou tradici má mezinárodní televizní festival Zlatá Praha.

Tradičními přehlídkami průmyslovými jsou brněnský strojírenský veletrh a zemědělská výstava Země živitelka v Českých Budějovicích.

Turistické regiony a oblasti

Česká republika je rozdělena do 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí^[20]:

1. Praha
   1. Praha
2. Středočeský kraj
   1. Střední Čechy – západ
   2. Střední Čechy – jih
   3. Střední Čechy – severovýchod – Polabí
3. Jižní Čechy
   1. Jižní Čechy
4. Šumava
   1. Šumava
5. Plzeňsko a Český les
   1. Český les
   2. Plzeňsko
6. Západočeské lázně
   1. Západočeské lázně
7. Severozápadní Čechy
   1. České Středohoří a Žatecko
   2. Krušné hory a Podkrušnohoří
   3. České Švýcarsko
8. Českolipsko a Jizerské hory
   1. Českolipsko
   2. Jizerské hory
9. Český ráj
   1. Český ráj
10. Krkonoše a Podkrkonoší
    1. Krkonoše a Podkrkonoší
11. Královéhradecko
    1. Kladské pomezí
    2. Hradecko
    3. Orlické hory a Podorlicko
12. Východní Čechy
    1. Pardubicko
    2. Chrudimsko-Hlinecko
    3. Králický Sněžník
    4. Českomoravské pomezí
    5. Orlické hory a Podorlicko
13. Vysočina
    1. Vysočina
14. Jižní Morava
    1. Znojemsko a Podyjí
    2. Pálava a Lednicko-Valtický areál
    3. Slovácko
    4. Brno a okolí
    5. Moravský kras a okolí
15. Východní Morava
    1. Kroměřížsko
    2. Zlínsko a Luhačovicko
    3. Valašsko
    4. Slovácko
16. Severní Morava a Slezsko
    1. Beskydy – Valašsko
    2. Těšínské Slezsko
    3. Ostravsko
    4. Poodří – Moravské Kravařsko
    5. Opavské Slezsko
    6. Jeseníky – východ
17. Střední Morava a Jeseníky
    1. Střední Morava
    2. Jeseníky – západ

Odkazy

Reference

Související články

• Cestovní ruch v Praze
• CzechTourism
• Fórum cestovního ruchu České republiky
• Seznam národních kulturních památek České republiky
• Světové dědictví (Česko)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cestovní ruch v Česku na Wikimedia Commons