Cevio

Cevio
Cevio – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška421 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresVallemaggia
Cevio
Cevio
Cevio, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha151,31 km²
Počet obyvatel1 142 (31.12.2020)
Hustota zalidnění7,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.cevio.ch
PSČ6675 Cevio
6676 Bignasco
6690 Cavergno
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cevio je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Vallemaggia, jehož je hlavním sídlem. Nachází se v západní části kantonu, u hranic s Itálií. Žije zde asi 1 100 obyvatel.

Geografie

Cevio se nachází 23 km severozápadně od Locarna v horní části údolí Maggia. Většinu (64,6 %) rozlohy obce (téměř 15 km²) pokrývají lesy a lesní porosty. Přibližně čtvrtinu (přesně 25,1 %) tvoří neproduktivní půda (většinou horská), 5,2 % zemědělská půda a 5,1 % osídlená plocha. Obec se skládá ze samotné obce Cevio, vesnic Bignasco a Cavergno a několika vesnic a izolovaných skupin domů v údolí Bavona. Jedná se o tyto vesnice (od jihu k severu): Mondada, Fontana, Alnedo, Sabbione, Ritort (Ritorto), Foroglio, Rosed (Roseto), Fontanelada (Fontanellata), Faed (Faedo), Bolla, Sonlèrt (Sonlerto), San Carlo.

Sousedními obcemi ve Švýcarsku jsou Bedretto, Lavizzara, Maggia, Bosco/Gurin, Campo (Vallemaggia), Linescio a Cerentino a na italském území Formazza.

Historie

Silnice do vesnice Linescio (1954)

Vesnické družstvo (vicinia) je poprvé doloženo v roce 1230.[1] V 15. století tvořily obce Cevio, Cavergno, Bignasco a obce v údolí Valle di Campo kraj (comunità) Rovana superior. V roce 1858 byla od obce Cevio oddělena obec Linescio. V dnes téměř opuštěné čtvrti Boschetto se dochovaly stavby zemědělské vesnice ze 17. století.

V roce 1963 bylo v Palazzo Franzoni (v současnosti památkově chráněná budova) zřízeno Muzeum lidové kultury údolí Maggia. Proboštský kostel S. Giovanni Battista, poprvé zmiňovaný v roce 1253, byl v 19. století přestavěn. Před 13. stoletím se oddělil od Maggie a stal se mateřským kostelem obcí Bignasco, Menzonio, Someo, Campo, Cerentino a Linescio. Vesnice Cevio často trpěla povodněmi; obzvlášť vážná byla povodeň v roce 1648. Po staletí se obyvatelé živili především zemědělstvím, chovem dobytka a (dnes již prakticky zaniklým) lesnictvím, ale také těžbou žuly (lomy Beola). Mnozí se vystěhovali do Valtelliny nebo do zámoří. Dnes je pracovní síla zaměstnána téměř výhradně ve 3. a 2. sektoru.

Dne 22. října 2006 se Cevio sloučilo s obcemi Cavergno a Bignasco pod jednu obec, Cevio. Sloučení, které bylo naplánováno již na 23. ledna 2005, muselo být odloženo, protože u Spolkového soudu stále probíhalo soudní řízení, v dubnu 2006 však Spolkový soud odvolání obce Bignasco proti nucenému sloučení zamítl.[1]

Obyvatelstvo

Centrum obce
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok159118011850186018811920195019601970199020002020
Počet obyvatel7004919276025113265045045624134971142

Mezi lety 1591 a 1801 se počet obyvatel výrazně snížil v důsledku vystěhovalectví do Valtelliny. Až do roku 1850 populace silně rostla, zejména díky funkci obce jako horního centra údolí. Do roku 1888 počet obyvatel klesal, ale méně než v ostatních obcích údolí Maggia. Ke konci 19. století začala velká vlna vystěhovalectví do center Ticina a do zámoří (Kalifornie, Austrálie; 1888–1920: -36,2 %).

Ve 40. a 60. letech 20. století došlo k opětovnému nárůstu počtu obyvatel (1941–1970: + 60,6 %), po němž následovala v letech 1970–1990 další velká vlna vystěhovalectví (1970–1990: -26,5 %) do více urbanizovaných oblastí Ticina. Po silném růstu v 90. letech (1990–2000: +20,3 %) následoval menší pokles počtu obyvatel (2000–2004: -4,2 %).

Hospodářství a doprava

Cevio je jedním z mála míst v údolí Maggia, kde je menšina dojíždějících. Ve své obci pracuje 120 zaměstnanců, tedy více než 50 %. Z 89 dojíždějících si většina vydělává mimo údolí Maggia - především v Locarnu, Losone, Bellinzoně a Minusiu. Lomy, okresní nemocnice a veřejná správa poskytují práci mnoha lidem. Zemědělství (pěstování plodin, vinařství a chov dobytka) nemá téměř žádný význam. Oblast je také oblíbená turisty, zejména v letní sezoně.

Obec ležela v letech 1907–1965 na železniční trati Locarno – Ponte Brolla – Bignasco. Od převedení na autobusovou dopravu je napojena na síť veřejné dopravy linkou 315 FART Locarno–Cavergno.

Cevio je také výchozím bodem autobusových linek Postauto Cevio – Bosco/Gurin a Cevio – Cimalmotto.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cevio na německé Wikipedii.

  1. a b c PAULI FALCONI, Daniela. Cevio [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-09-23 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce