Chór Fakkán

Chór Fakkán خورفكان
vlajka
Poloha
Souřadnice	25°20′21″ s. š., 56°21′22″ v. d.
Nadmořská výška	20–300 m n. m.
Stát	Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Emirát	Šardžá
Chór Fakkán Chór Fakkán, Spojené arabské emiráty
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	39 150 (2015[1])
Hustota zalidnění	1150 obyv./km²
Etnické složení	Arabové
Náboženské složení	muslimové
Správa
Starosta	Šejk Saíd bin Saqer bin Sultan Al-Qasimi
Oficiální web	www.sharjahtourism.ae/en/coast/east-coast/khor-fakkan
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chór Fakkán (arabsky خورفكان‎, portugalsky Corfacão, anglicky Khor Fakkan) je osmé nejlidnatější město ve Spojených arabských emirátech. Jedná se o obec a zároveň o druhé nejlidnatější město emirátu Šardžá, ale nemá se zbytkem emirátu přímé pozemní spojení a tvoří tak exklávu. Nachází se v zátoce na pobřeží Ománského zálivu, na němž je druhým nejlidnatějším městem Spojených arabských emirátů po Fudžajře. V roce 2015 mělo 39 151 obyvatel. Chór Fakkán znamená v arabštině „zátoka dvou čelistí“, název je odvozen z tvaru sídla.

Historie

Místní arabskou osadu s názvem „Chorf“ objevil roku 1580 benátský klenotník Gasparo Balbi, když zde hledal drahokamy, a zmínil ji mezi místy na východním pobřeží dnešních Spojených arabských emirátů.

Město vzniklo už v antice, kdy mělo obchodní vazby s Pákistánem a Afghánistánem, byla zde nalezena keramika z Mezopotámie, Dilmunu (dnešní Bahrajn) i ostrova Fajlaka (nyní patří Kuvajtu). V 13.–16. stol. byl Chúr Fakkán významným obchodním centrem na trase mezi Středomořím a Basrou, což dokládají nálezy keramiky z Thajska, Barmy či sklo z Jemenu^[2].

Prvními kolonizátory území byli Portugalci, kteří na počátku 17. století vystavěli pevnost a vysadili háje datlových palem a fíkovníků. Dále vykopali studny, které sloužily jak lidem, tak k zavlažování hájů. Pevnost pod názvem Gorfacam a osada se 200 malými dřevěnými chatrčemi byly zaznamenány v deníku holandské lodi Surikata. Pevnost byla zbořena roku 1666.

V roce 1737 Chór Fakkán dobyli Peršané a od roku 1765 město patřilo rodině šejků vládnoucí emirátu Šardžá. V letech 1903–1952 bylo město součástí emirátu Kalba, který se v tomto období oddělil od Šardžy, jehož hlavní část leží 30 kilometrů jižně, rovněž v Ománském zálivu.

Během druhé světové války byla u pobřeží potopena německá ponorka U 533, její vrak se nachází 40 km od Chór Fakkánu a je atrakcí pro potápěče.

Přístav

K městu náleží nákladní kontejnerový přístav, který jako jediný v oblasti využívá přirozenou hloubku moře a patří k největším přístavům Spojených arabských emirátů. Společně se službami turistického ruchu je hlavním hospodářským odvětvím města.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel zachycuje tabulka:^[1]

Památky a turistické atrakce

• Hrad – leží nad městem v horách
• Amfiteátr – kamenná antikizující stavba je situována na úpatí „Al Sayedovy hory“ ve výšce 45 metrů nad mořem, má 234 klenebních oblouků a 295 sloupů, podzemní prostory, dva hlavní vchody a šest výtahů, vlastní klimatizaci a kapacitu 3600 diváků. Pro veřejnost byla otevřena roku 2020, má kapacitu 3600 diváků a slouží kulturním i sportovním účelům. S amfiteátrem sousedí vodopád 45 metrů dlouhý a šířce 11 metrů.
• Písečné pláže na severu města
• Korálové ostrovy na mořském dně již v hloubce kolem 5 metrů
• Spodní pásmo hor je chráněnou krajinnou oblastí s oázami květeny.

Poštovní známky

Od 20. března 1965, kdy byl v přístavu otevřen poštovní úřad, vydával poštovní známky, přičemž zprvu se jednalo nejprve přetisky „Khor Fakkan“ na známkách Šardžá a později vlastní známky s označením „Khor Fakkan, Sharjah & dependencies“. Přes nevyjasněné poštovní poměry odborníci tyto známky do katalogů zařadili.^[3][4] Celkové množství vydaných známek je přibližně 200,^[4] přičemž se jednalo o typické obchodně filatelistické emise. Známky vycházely přibližně do roku 1969.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khor Fakkan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chór Fakkán na Wikimedia Commons

Literatura

HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas. 3., rozšířené. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1986. S. 253.