Chýlava (zaniklá vesnice)
Chýlava | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′15″ s. š., 13°33′38″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Měcholupy u Blovic |
Nadmořská výška | 606 m n. m. |
Počet domů | 0 (2020) |
Počet ZSJ | 0 |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chýlava | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chýlava je zaniklá vesnice nacházející se v Přírodním parku Buková hora – Chýlava v okrese Plzeň-jih, která v minulosti patřila k zelenohorskému panství.[1] Nachází se v prameništi Chýlovského potoka na rozhraní katastrálních území Měcholupy a Ždírec[2] v nadmořské výšce zhruba 606 m n. m. Dle archeologických nálezů se jednalo o minimálně pět samostatných budov.[3]
Jméno vesnice je pravděpodobně odvozeno od slova schýlený, což se může vztahovat k morfologii krajiny v okolí.[4] Zbytky vesnice byly identifikovány archeologickým výzkumem až v roce 2007 – dřívější výzkumy s počátkem v roce 1909 nebyly úspěšné nebo se případně zaměřily na jiné objekty v krajině.[5]
Podle archeologických nálezů je založení datováno do 13. století, přičemž v 15. století byla vesnice ještě obývaná. Vzhledem k nedalekým těženým zdrojům železné rudy je možné, že hlavním určením vesnice byla právě těžba, která se ale v těchto místech rozbíhala až v průběhu 15. století.[6]
První písemný záznam je však až z roku 1558, kdy je však vesnice uváděna jako pustá.[7] V některých zdrojích[8] je dáván zánik vesnice do souvislosti s třicetiletou válkou, což je ale vzhledem k záznamu z roku 1558 nemožné. V zelenohorském urbáři z roku 1681 je uváděna jako kompletně pobořená a zarostlá lesem.[9]
Reference
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr a Veronika MACHOVÁ. Zámek a tvrz v Chocenicích. Plzeň: České Hrady, 2002. s. 12. ISBN 80-86596-08-7
- ↑ Příroda a okolí - Oficiální stránky obce Srby. www.srby.cz [online]. [cit. 2020-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05.
- ↑ GOJDA, Martin, Jan JOHN a Roman BREJCHA. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny =: Archaeology and airborne laser scanning of the landscape. Plzeň: Katedra archeologie, Západočeská univerzita v Plzni, 2013. s. 250. ISBN 978-80-261-0194-9
- ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království českého. Praha: Argo, 1998. s. 310. ISBN 80-7203-099-X
- ↑ https://theses.cz/id/kgra1x/25683588
- ↑ BAUMANOVÁ, Monika. Vesnické osídlení a těžba nerostných surovin ve vrcholném a pozdním středověku. dspace5.zcu.cz. 2012. Dostupné online [cit. 2020-04-25].
- ↑ VAŘEKA, Pavel; HOLATA, Lukáš; PŘEROSTOVÁ, Hana. Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj). digilib.phil.muni.cz. 2008, roč. 33, čís. [1], s. 85–100. Dostupné online [cit. 2020-04-25]. ISSN 0231-5823.
- ↑ HNOJSKÁ, Vendula. Srby: 1548-2018 : tak šel čas. Srby: Obecní úřad Srby, 2018. s. 7. ISBN 978-80-270-4091-9
- ↑ Archæologia historica. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2008, 33(1). s. 97. ISSN 0231-5823.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com