Chřešťovice (hradiště)

Chřešťovice
Kostel svatého Jana Křtitele na hradišti
Kostel svatého Jana Křtitele na hradišti
Základní informace
Výstavbadoba bronzová
Poloha
AdresaChřešťovice, Albrechtice nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Chřešťovice
Chřešťovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky18443/3-2524 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřešťovice jsou pravěké a snad i raně středověké hradiště severně od stejnojmenné vesniceAlbrechtic nad Vltavouokrese PísekJihočeském kraji. Nachází se na návrší nad levým břehem Vltavy, resp. vodní nádrže Orlík, u jejího soutoku s Chřešťovickým potokem v místech, kde stojí kostel svatého Jana Křtitele. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Archeologický výzkum na hradišti v letech 1928–1929 vedl Bedřich Dubský a později v období 1959–1961 Antonín Beneš, který se zaměřil na předpolí hradiště. Ani jeden výzkum se však nezabýval opevněním, a doba jeho vzniku je proto pouze hypotetická. Předpokládá se, že první fáze opevnění vznikla na počátku střední doby bronzové (mohylové kultury[2]) a další fáze následovala v pozdní době bronzové,[3] kdy byla lokalita osídlena příslušníky kultur popelnicových polí[2] a knovízské kultury.[4] Menší množství archeologických nálezů pochází také z doby halštatské a doby hradištní. Během ní na návrší existovalo pohřebiště a snad i předchůdce gotického kostela svatého Jana Křtitele.[3]

Mimo keramiku doby bronzové byla na hradišti nalezena bronzová jehlice ervěnického typu a brousek.[2]

Stavební podoba

Jedinou dochovanou částí hradiště je dvojitý val a příkop na severozápadní straně.[3] Vnější val je dlouhý osmdesát metrů, výška dosahuje až 1,5 metru a šířka pět metrů. Vnitřní val se zachoval v délce asi padesáti metrů, výška měří 1,5–2 metry a šířka se pohybuje od dvanácti do patnácti metrů. Vede asi šedesát metrů pod hranou ostrožny.[4] Val prozkoumaný Bedřichem Dubským byl navršen z kamene a hlíny a bylo na něm patrné lícování kamenů.[2]

Plocha ostrožny se nachází v nadmořské výšce asi 400 metrů a měří přibližně dva hektary. Původní převýšení nad údolním dnem bývalo asi osmdesát metrů, ale většina z něj je skryta pod hladinou vodní nádrže. Na západní straně tak zcela zaniklo opevnění, které chránilo pozvolnější svah údolí Chřešťovického potoka a kde se údajně nacházela jedna z bran. Nejsnadnější přístup na ostrožnu vede od jihu a přístupová šíje je v nejužším místě pouze sedm metrů široká. Hradiště zde chránily tři příčné valy dlouhé sedm, 28 a čtyřicet metrů. Všechny tři téměř beze stop zanikly.[3] Areál hradiště mohl být, nejspíše v mladší stavební fázi, rozdělen na akropoli a předhradí.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Identifikátor záznamu 129155 : Knovízské a slovanské hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e HRUBÝ, Petr; CHVOJKA, Ondřej. Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 3, s. 585, 593, 595, 600, 601. Dostupné online. 
  3. a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Chřešťovice, s. 114–115. 
  4. a b Knovízské a slovanské hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy) 
  • HRUBÝ, Petr; CHVOJKA, Ondřej. Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 3, s. 582–624. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Chřešťovice [online]. www.stredovek.com [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Chřešťovice. Kostel sv. Jana Křtitele z 13 století. (8).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Chřešťovice. Kostel sv. Jana Křtitele z 13 století. Chřešťovice je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Česká republika.