Chřen

Chřen je tvar křestního jména (později překládaný i jako Křen – německy Kren, chorvatsky hren, srbsky рен/ren, řecky χρένο/chreno, jidiš חריין/khreyn[3]), který se vyskytoval v 11. až 15. století. Ještě dnes se vyskytuje v Maďarsku křestní jméno Tormás s významem "křen/torma" (původně jméno "Termacsu" snad významem "thermos") či Krijn v Nizozemí (vyslovováno "krejn"), kde je populární i jméno Quirinus, které je poněmčeno jako Krein.[1] Podobný je i keltský výraz pro česnek/crem (také pálivou zeleninu – srov. latinské cremare/spálit) vyskytující se ve jménu řek a pak i sídel (např. Křemže).

  • Chrenizlao (snad Krenislav, jméno je ale původem asi od chorvatského či srbského "kreni/крени" – imperativ k "jít"[4], ale může také jit o konekt "-i-"[2]) – svědek v Höhenkirchenu u Mnichova na listině z roku 1020.[3] Podobné je jméno Hranislav/Chranisthlavos/Kranislav v Bulharsku s významem "hranice/граница" či spíše "chránit/chronić" (obdobně jako u jmen Chranisa, Chranimir/Hranimir/Granimir, Chranidrug či Chranibor) ve smyslu "uchovat" (snad z praslovanského "chorna"/храна/jídlo[4]), což je časté i u jiných jmen (Baltazar/'zachraň život králi', Zikmund/'ochránce vítězství', Servác/'uchovatel'/'zachráněný', Vilém/'ochranou je má vůle', Alexandra/'ochránkyně mužů', Igor/'bůh Ingve chrání'[5]) – u jména Chranislaw je na východě zaměněno "o" za "a" na Chronisław.[6]
  • hrabě Chren – byl jeden z čelních mužů národa za vlády českého a polského krále Vratislava II. († 1092) podle Františka Palackého[7] a to pravděpodobně na základě zmínky o výřečném Budivojovi v Kosmově kronice Budivoy, filius Hren. V pozdějším (možná chybném) opisu událostí ze 14. století (Pulkavova kronika) je psáno Budywoy filium Hron – srov. Hronov u Náchoda u hranic s Polskem (kde se vyskytují obce jako Gronów, Gronowice, Gronowo) založeného později jistým Hronem – Gron de Nachod (od slova "chodit/jít", cesty/stezky se nazývaly "chody"). U řeky Hron (neboli Gran vlévající se do Dunaje u stejnojmenného uherského centra Gran) je název odvozen od keltského boha Grannuse [5] (spojeného s termálními prameny např. Aquae Granni, tak jako okolí města Hranice – zmiňované jako Granice v roce 1169, nebo snad od "granum/zrno"[6]). Obdobně zní i slovo "hranice" (v různých jazycích "granica", "crinare", "crena" či "Grenze"[8]) či v cizím jazyce "příkop" či "rýha/Rinne/Gerinne" (jinak také "crana", "crena", "crenna" či Grena), a také "rinna"[7] ve významu "téci/běžet" (např. Rýn/Rhein/Rijn byl psán občas i jako flumine Hreno). Dále pak i slovo "čistý/nedotčený/nevinný" ("hrainiz"[8], "hrēni", "chrene"[9], "crinne", "ren"). Také "čest" (srov. s Častolov ze Žitavy z rodu "[H]ronovců" v Horní Lužici, tj. území okolo Budyšína (významem snad "hraniční město"/"Grenzort"), které získal roku 1075 Vratislav II., či s Častou z Křelova, později německy psaného např. jako Crenaw či Krenne[10]) souvisí se slovem "číst"[9], ale i "verš" ("grano" či v hornolužičtině "řeč"/"hrono", která také plyne)[11]. I slovo "čas" (související s řeckou personifikací času "Χρόνος/Chronos" užívanou například v označení kronika) souvisí původně s pohybem/plynutím[12].
  • purkrabě Chřen (Hren[13]) – kastelán Olomoucký roku 1130 (tou dobou byl biskupem Jindřich Zdík, zakladatel prvního premonstrátského klášteru v Čechách a možný příbuzný kancléře Juraty[14]), z kláštera Hradisko (zal. k poctě svatého Štěpána olomouckým knížetem Otou I. Olomouckým a jeho ženou Eufemií Uherskou) jsou benediktíni vyhnáni premonstráty
  • bájný (nedoložený) Chrzan – zakladatel polského města Chrzanów (hrad v roce 1178, Chranow v 1228 – může souviset se jmény obcí "Granowo" či "Granica" s významem "hranice", u které se Chrzanów také nachází)
  • mělnický probošt Chřen – syn dvorního kancléře Juraty z Mělníka (Chrenoni, filio Iurate, prepositi Melnicensis), roku 1176 směnil Radovesice[15] (pozn.: dochází ke změně písmene h za ch – např. v chorvatštině se ještě dnes vyslovuje h jako ch)
  • Hren – svědek na listinách v Opavě a Olomouci (1195 a 1207), měl bratra Jana[16] a může souviset se jménam Crina (1168 Jurata, prepositus melnicensis. Crina archidiaconus ... Chasta judex, 1174 Crina canonicus et archidiaconus ... Dionisius canonicus, 1226 Dionisio, cognato Chrenonis – zde tedy Chřen přímo nevystupuje), které ale lze překládat ve významu "černý/crn/црн" (podobné pro indoevropské jazyky s Kršna, kde pro hinduisty černá barva symbolizovala "čas"[17] – jako Kálí spojované s orgiemi stejně jako Dionýsos či jiný Zelený muž (Green Man) – Cernun), ale i například obec Černuc byla původně psána jako Crenuc či Crynucy (srov. s Černín).
  • Chrenone (1217, zmiňován bavorský falckrabě Rapoto II.), Chreno (1235, na listině Jindřicha I. z Ortenburgu, bratra Rapota) či Chreno (1253, na listině Jindřicha II. z Ortenburgu, syna Jindřicha a Božislavy, jejíž strýc Vojtěch, nástupce Juraty na Mělníku, byl do roku 1200 arcibiskupem v Salcburku) – zmiňován v listinách v Pasově[18]
  • Chřen ze Zbiroha[19] – Sulislavec, příbuzný Sulislava (spíše polské jméno), purkrabího loketského, z Pnětluk a Trnovan (Sulizlaus et Hren filii Sulizlai de Tirnouan[20]), zmínky z let 1193, 1230 a 1233
  • zeman Chřen z Křesína – zmínka z roku 1237[21], pravděpodobně totožný s Chřenem ze Zbiroha (podle zmínky z roku 1248 s bratrem Sulislavem)
  • vladyka Chřen – sídlil v Chřenovicích, viz (některé) zmínky z let 1195 až 1248
  • Creno (Křen), roku 1281 purkrabí Rožmberků na hradě Příběnice u Tábora[22] a byl otcem Chrena (Chreno filius domini Chrenonis)
  • Crzenek de Ulrichow – roku 1295[23]
  • Chřen ze Rtína/Rtyně – rok 1333[24], dle erbu také Sulislavec
  • Chrzyeno – roku 1338 v Miličíně (Chrzyenonem in capellanum ecclesie in Myliczyn)
  • Chrzyen de Kahlowicz – roku 1383 a Chrzien de Kahlowa roku 1386 – srov. s Heinricus Chrene in Chaglowe (neboli Zaglau u Štýru v letech 1265–1267)
  • Chřen, syn Petra z Mašťova – roku 1386 (Chrzyeno Petri de Masczow) či roku 1405 studoval Karlovu Univerzitu[25]

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.ancestry.com/name-origin?surname=krein - Krein Name Meaning
  2. ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7193 - Substantivní kompozita typu V-(K)-S v češtině
  3. ↑ http://books.google.cz/books?id=2tszAAAAMAAJ&hl=cs&pg=PA381#v=onepage&q&f=false - Monumenta Boica, Svazek 8, str. 381
  4. ↑ Eva Havlová - 1989: Etymologický slovník jazyka staroslověnského - Svazek 4 - Stránka 227
  5. ↑ http://legacy.unas.cz/ostatni/doc/Puvod_historie_jmen.pdf Archivováno 10. 8. 2013 na Wayback Machine. - Původ a historie jmen
  6. ↑ http://books.google.cz/books?id=uDUEAAAAYAAJ&dq=%22chrani%22&hl=cs&pg=PA120#v=onepage&q=%22chrani%22&f=false - Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw, str. 120
  7. ↑ František Palacký, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, 1939, Svazek 1, str. 200 [1] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  8. ↑ http://starling.rinet.ru/cgi-bin/etymology.cgi?single=1&basename=/data/ie/piet&text_number=+268&root=config - criathar
  9. ↑ http://www.hrgdigital.de/id/chrenecruda/stichwort.html - Chrenecruda
  10. ↑ http://gotiskovo.webnode.cz/news/mistopis-v-nasem-okoli-i-a-m-/[nedostupný zdroj] - Místopis v našem okolí I. /A - M/
  11. ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2126 - Hrany, hrana, hranice
  12. ↑ http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/Diplomova_prace.pdf - Měření času ve středověku, str. 98
  13. ↑ http://books.google.co.uk/books?id=7zo_AAAAcAAJ&dq=%22Chren%22%201130&pg=PA656#v=onepage&q&f=false - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae ..., Svazek 1, str. 656
  14. ↑ http://www.gummidek.estranky.cz/clanky/brozanska-historie/dejjiny.html - Brozanská historie
  15. ↑ http://is.muni.cz/th/52391/ff_m/celkova_verze.pdf - DESKY Z OLTÁŘE Z ROKYCAN V KONTEXTU STŘEDOEVROPSKÉHO MALÍŘSTVÍ, str. 11
  16. ↑ http://books.google.co.uk/books?id=7zo_AAAAcAAJ&dq=hren%20praefectus&pg=PA229#v=onepage&q=hren%20praefectus&f=false - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae ..., Svazek 1, str. 229
  17. ↑ http://vladikovo.webzdarma.cz/Vyznambarev.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. - Významy barev
  18. ↑ Collectio scriptorum rerum historico-monastico-ecclesiasticarum variorum religiosorum ordinum... curante Michaele Kuen - [2]
  19. ↑ http://zamek-zbiroh.cz/historie-zamku.php Archivováno 29. 11. 2011 na Wayback Machine. - Historie zámku
  20. ↑ http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/img/CZ-NA-I/RM/NA-RM_12380621_2169a_r.jpg Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine. - Václav I., král český, směňuje s johanity vsi Proboštov, Pohořice a Zátorky za dvůr v Přešticích, který jim daroval šlechtic Svatobor.
  21. ↑ http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=3333[nedostupný zdroj] - Křesín a část jeho historie
  22. ↑ http://www.cz-milka.net/pamatky/01-zriceniny/pribenice/ - Příběnice
  23. ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II (1253–1310). S. 723. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. S. 723. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-041-060.pdf - Polovičná orlice, str. 51
  25. ↑ http://www.brrp.org/proceedings/brrp4/hlavacek.pdf - Beginnings of Bohemian Reformation in the Northwest, Petr Hlaváček