Chřibská
Chřibská | |
---|---|
Náměstí v Chřibské s kostelem sv. Jiří | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Varnsdorf |
Obec s rozšířenou působností | Varnsdorf (správní obvod) |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°51′48″ s. š., 14°28′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 341 (2024)[1] |
Rozloha | 15,96 km²[2] |
Nadmořská výška | 387 m n. m. |
PSČ | 407 44 |
Počet domů | 467 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Chřibská č. p. 197 407 44 Chřibská ou.chribska@volny.cz |
Starosta | Ing.Jan Machač |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chřibská | |
Další údaje | |
Kód obce | 562530 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chřibská (německy Kreibitz) je město v okrese Děčín, v Lužických horách, ve Šluknovském výběžku, na okraji Národního parku České Švýcarsko. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Geografie
Poloha
Město Chřibská je součástí Mikroregionu Tolštejn. Rozkládá se podél toku říčky Chřibské Kamenice v délce téměř pěti kilometrů v jednom z údolí Lužických hor na jižním okraji Šluknovského výběžku. Severně od města se vypíná pověstmi opředená hora Spravedlnost (něm. Iricht), kde až do roku 1579 bylo popraviště. Jihovýchodním směrem od části Horní Chřibská se nachází Chřibská přehrada.
Sousedními obcemi sídla jsou Kytlice, Doubice, Jetřichovice, Krásná Lípa, Kunratice, Česká Kamenice a Rybniště.
Členění
Město tvoří části Dolní Chřibská (něm. Niederkreibitz), Chřibská (Kreibitz), Horní Chřibská (Oberkreibitz) a Krásné Pole (Schönfeld), které na sebe bezprostředně navazují.[4] Naproti tomu nedaleká Nová Chřibská, ležící východně, není součástí Chřibské, ale patří k obci Rybniště, stejně jako nádraží Chřibská, nacházející se v osadě Nový Semerink v lesích asi dva kilometry od Horní Chřibské. Chřibskou protéká říčka Chřibská Kamenice. Jihovýchodně nad městem se nachází (v katastrálním území Rybniště při hranici Horní Chřibské) Chřibská přehrada.
Historie
Chřibská vznikla jako ves lánového typu, budovy jsou rozmístěné v úzkém pruhu podél Chřibské Kamenice. Vznikla původně jako slovanské
sídliště v kotlině, kterou procházela obchodní stezka z Čech do Lužice.
Nejstarší písemná zmínka o obci coby farní vsi pochází z roku 1352.[5] Ještě starší historii města naznačuje kámen nesoucí letopočet 1144, nalezen byl při přestavbě kostela.
Ves náležela k Tolštejnskému panství a roku 1428 přešla do držení rodu děčínských Vartenberků. V té době v Chřibské existovala nejstarší sklářská huť v celém středoevropském regionu, která podle zápisů v dvorských deskách existovala již v letech 1426 a 1428.[6] Nejstarší zápis o ní v knize města je z roku 1514, kdy patřila Veitu Friedrichovi, který byl zároveň městským šoltysem. Hovoří se v ní o tom, že huť je v provozu již přes 100 let, tj. musela existovat již v roce 1414.[6] Po dobu trvání hutě v Chřibské zde působila řada sklářských mistrů, zejména rodina Friedrichů. Jednu dobu byla huť majetkem firmy Mayer a syn. Později byla obec známa také výrobou skleněných harmonik.
Roku 1614 přešla obec do vlastnictví šlechtického rodu Kinských se sídlem v České Kamenici. V roce 1570 získala Chřibská městská práva.
Po druhé světové válce se stala součástí podniků Borské sklo, resp. Crystalex Nový Bor.[6] Vyrábělo se tu nejprve zelené lesní sklo, potom surovina pro broušení, rytí a malování. Huť vyráběla až do roku 2007, kdy její provoz z ekonomických důvodů skončil.[6] Areál hutě si následně mezi sebe rozdělilo několik soukromých firem, které zde podnikají v oborech, jež nemají již žádnou spojitost se sklem.[6]
V roce 1869 žilo v chřibském údolí celkem 5777 obyvatel, což je nejvyšší počet, který byl kdy zaznamenán.
Většina obyvatel byla německé národnosti, po odsunu došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel. Nově příchozí čeští podnikatelé často vyváželi vybavení německých provozů z pohraničí a ukončovali výrobu, což způsobilo další úbytek obyvatel. Bylo zbouráno několik domů, včetně některých na náměstí.[7]
Po roce 1989 docházelo k postupné obnově.
Od 10. října 2006 je Chřibská opět městem.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 478 obyvatel (z toho 668 mužů), z nichž bylo 54 Čechoslováků, 1 399 Němců, jeden Žid a 24 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, jedenáct lidí bylo evangelíky, dvanáct patřilo k izraelské církvi, devět k nezjišťovaným církvím a jeden člověk byl bez vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 600 obyvatel: sedmdesát Čechoslováků, 1 525 Němců, jednoho Žida a čtyři cizince. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo dvanáct evangelíků, dva členové církve československé, jedenáct židů, dvanáct členů nezjišťovaných církví (z toho jedenáct lidí u starokatolické církve) a čtyřicet lidí bez vyznání.[10]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 921 | 1 919 | 1 728 | 1 749 | 1 710 | 1 478 | 1 600 | 547 | 648 | 692 | 801 | 702 | 702 | 686 |
Domy | 242 | 251 | 253 | 269 | 272 | 273 | 287 | 264 | 421 | 148 | 137 | 128 | 147 | 158 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Chřibská, Horní Chřibská a Krásné Pole. |
Doprava
Chřibskou protíná silnice II/263 z České Kamenice do Rybniště. Nejbližší železniční tratí je trať Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Rumburk, zastávka Chřibská je však od centra obce vzdálená téměř 4 km pěšky a přes 5 km automobilem. O něco bližší je nádraží v Rybništi, odkud navíc vychází trať do Varnsdorfu. V Chřibské denně zastavuje 6 párů osobních vlaků v přibližně dvouhodinovém taktu na trase Děčín – Dolní Poustevna, rychlíky a některé osobní vlaky zastávku projíždějí, ale zastavují v Rybništi. Rybniště navíc obsluhuje 8 párů vlaků do Liberce.
Významní rodáci
- sklářská rodina Friedrichů, vlastníci hutě v letech 1504–1689
- Malachias Siebenhaar (1616–1685), hudební skladatel
- Ferdinand Pohl (1748–1809), zakladatel výroby skleněných harmonik
- Tadeáš Haenke (1761–1817), lékař, cestovatel a přírodovědec. Jedná se o objevitele největší leknínové rostliny světa viktorie královské. Jeho objevy z pralesů Jižní Ameriky mají platnost dodnes.
- Johann Kny (1854–1906), česko-německý obchodník a výrobce hodinek
- Amandus John (1867–1942), rakouský benediktin a politik
- Inge Methfesselová (1924–2021), německá spisovatelka
- Hellmut Wollmann (* 1936), politolog a správní vědec
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří
- Silniční most se sochami svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie na náměstí
- Fara čp. 9
- Radnice čp. 21
- Venkovská usedlost čp. 10
- Venkovská usedlost čp. 160
- Venkovská usedlost čp. 182
- Vodní náhon a akvadukt – technická památka z roku 1888 v Dolní Chřibské
- Hornův mlýn na koření čp. 35 v Dolní Chřibské
Galerie
- Nábřeží Chřibské Kamenice západně od náměstí
- Nábřeží Chřibské Kamenice
- Ambit kostela Sv. Jiří s barokní kaplí z roku 1762
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.uir.cz/casti-obce-obec/562530/Obec-Chribska
- ↑ Registra decimarum papalium 77 decan. Lyppensis
- ↑ a b c d e VANŽURA, Alexandr. Chřibská sklárna oslaví 600. narozeniny, sklo již ale nedělá [online]. decinsky.denik.cz, 2014-07-17 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.chribska.cz [online]. [cit. 2010-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-31.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chřibská na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Chřibská v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Popis Chřibské a okolí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha města Chřibská v rámci okresu Děčín a správního obvodu obce s rozšířenou působností Varnsdorf.
Autor: František Šťastný, Licence: CC BY-SA 4.0
Podstávkový vesnický dům typický pro česko-německé pomezí má ve většině případů hrázděné nebo roubené patro. Podstávka je samostatná konstrukce nesoucí patro nebo střechu.
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY 3.0
Jeden z dvou ambitů kostela sv. Jiří v Chřibské s nárožní barokní kaplí z roku 1762
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Chřibská, kostel sv. Jiří
Chřibská vlajka