Chůva

Chůva
Chůva
Albert Anker - The Crèche

Chůva je žena (nebo i muž),[1][2][3] jejíž pracovní náplní je výchova dětí a starost o ně. Ke své činnosti je způsobilá vzděláním nebo zkušeností a pobírá za ni plat.[4] Za chůvu se také označuje kojná.

Na rozdíl od hospodyně nemá na starost chod domácnosti, nezastává tedy práci služky, pradleny, kuchařky a podobně. Oproti au pair jde o plnohodnotné zaměstnání, nikoli o dlouhodobého hosta.[4]

Historie

Jan Amos Komenský v informatoriu školy mateřské na příkladech ilustroval důležitost správného výběru chůvy. Upozornil, že Caligulova ukrutnost šla ruku v ruce se zlobou a bezbožností jeho chůvy, stejně jako opilecká chůva vychovala z Tiberia pijana. B. Kočího Malý slovník naučný z roku 1925 uvádí definici, podle níž je chůva: „Ženská osoba, jež chová, též dozírá a odpovídá za svěřené děti; někdy i vychovatelka dětí. Proto důležito, aby chůva byla tělesně zdravá a mravně bezúhonna.“[5]

Česká republika

V České republice v Národní soustavě kvalifikací existuje autorizovaná zkouška Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky (kód: 69-017-M). Zkouška je až 4 hodinová a ověřuje se úroveň znalostí z

  • Dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů
  • Poskytování první pomoci dítěti/dětem
  • Péče o běžně nemocné dítě v domácím prostředí
  • Vedení dítěte k hygienickým návykům
  • Uplatňování zásad správného životního stylu podle věku dítěte
  • Uplatňování metod a forem pedagogické práce s ohledem na věk dítěte/dětí
  • Řešení nepříznivých výchovných situací z pedagogicko-psychologického hlediska
  • Uplatňování znalostí o vývojových etapách a socializaci dítěte v praxi
  • Dodržování etických principů při práci chůvy a vedení dítěte k morálním hodnotám
  • Orientace v pracovněprávních vztazích uplatnitelných v profesním životě chůvy
  • Provozní a hygienická pravidla při práci s dětmi v zařízení či domácnosti dítěte.

Po úspěšném složení zkoušky je chůvě vystaveno potvrzení o autorizační zkoušce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PAVLÍKOVÁ, Veronika. Profesionální chůva Mirek Malý: „Výměna plín? To zvládám levou zadní!“. zena-in.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. ISSN 1804-6576. 
  2. ↑ Týdeník Květy. Dělat chůvu není hračka. Denik.cz [online]. Vltava Labe Media, 2019-09-11 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Profesní kvalifikace Chůva [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, rev. 2021-10-21 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Aupair World Agency - 5. Jaký je rozdíl mezi au pair a chůva? Archivováno 16. 5. 2012 na Wayback Machine. aupair-world-agency.com
  5. ↑ KOČÍ, Bedřich. B. Kočího Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola Chůva, s. 944–945. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce