Ch-47M2 Kinžal

Ch-47M2 Kinžal
MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal na přehlídce ke Dni vítězství v Moskvě
Typletecká balistická raketa
Místo původuRusko Rusko
Historie služby
Ve službě2018
PoužívánaVzdušně-kosmické síly Ruské federace
Historie výroby
KonstruktérMinisterstvo obrany Ruské federace
VýrobceMinisterstvo obrany Ruské federace
Základní údaje
Hmotnost4 300 kg
Délka5,56 m

Ch-47M2 Kinžal (rusky Х-47М2 «Кинжал» „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa. Do služby byla přijata v prosinci 2017. Patří mezi šest nových ruských strategických zbraní, které 1. března 2018 představil ruský prezident Vladimir Putin.[1]

Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km (Rusové chápou dolet rakety vypouštěné z letadla jako součet doletu letadla a rakety samotné. Příbuzná, ze země odpalovaná raketa Iskander-M má dolet 400–500 km). Deklarovaná rychlost rakety je Mach 10.[2] Raketa je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérů Tu-22M3 nebo stíhacích letounů MiG-31K.

O zařazení mezi hypersonické zbraně panují pochybnosti. Podle vojenských analytiků – např. Jiřího Vojáčka – jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely – po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. Na cíl dopadá nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války.[3] Rozdíl je pouze v dosahované rychlosti.

Design

Raketa Kinžal je určena k ničení válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO. Byla údajně navrhována tak, aby překonala všechny známé či plánované americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany jako jsou Patriot, THAAD a Aegis.[4]

První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě.[5] Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.[6]

Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.[7]

Operační nasazení

V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem[zdroj?].

Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.

Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach 10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii.[8] V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal[zdroj?].

Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31K vyzbrojených raketami Kinžal.[9]

Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. února 2022 v rámci cvičení ruských strategických sil.[10] Následně 18. března 2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině, kdy byl zničen zbrojní sklad hluboko pod zemí, původně součást bývalé základny mezikontinentálních balistických raket.[11][12][13] Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení.[14] Následovalo několik dalších případů použití hypersonických raket, včetně masivního útoku 9. března 2023, během něhož bylo mezi 81 vypálenými raketami použito 6 Kinžalů.[15]

Sestřelení Kinžalů

Údajný protibetonový projektil Kinžalu předložený Ukrajinou v květnu 2023

Podle velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka byla dne 4. května 2023 raketa Kinžal poprvé sestřelena nad Kyjevem protiletadlovým systémem Patriot.[16] Následně byly zveřejněny zbytky sestřelené střely.[17] Ruská média uvedla, že zveřejněné úlomky se velmi podobají letecké bombě BETAB-500ShP,[18][19] avšak bez podrobné technické dokumentace nelze tvrzení nezávisle ověřit.

Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného a ministra obrany Oleksije Reznikova bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno během noci z 15. na 16. května 2023 všech šest raket Kinžal.[20][21] Ruskou stranou byla tvrzení o sestřelení raket Kinžal vždy dementována.

Schopnost systému Patriot sestřelovat balistické rakety Kinžal je v roce 2024 považována za potvrzenou.[22][23][24]

Obcházení sankcí

Výrobci raket Kinžál a Iskander se daří obcházet sankce EU a pořizovat si součástky vyráběné v Evropě (Polsko, Německo) prostřednictvím svých subdodavatelů.[25]

Uživatelé

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kh-47M2 Kinzhal na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Putin unveils new nuclear missile, says 'listen to us now'. NBC News [online]. NBCUniversal News Group [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Kh-47M2 Kinzhal. Missile Threat [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ VOJÁČEK, Jiří. Ruská reklamní armáda. Nepodařené zbrojní projekty, které ohromovaly svět. iDNES.cz [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ "Hipersoniczny" Kindżał zagrożeniem dla Europy [OPINIA]. defence24.pl [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (polsky) 
  5. ↑ Ruské rakety Kinžal a Zirkon přinutí americké námořnictvo upravit plány. ARMYWEB.cz [online]. Michal Pivoňka [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal. Armádní noviny [online]. Jan Grohmann [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ TASS.COM. Russian strategic bomber to extend Kinzhal hypersonic missile’s range. TASS [online]. TASS [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Истребитель МиГ-31К нанёс удар гиперзвуковой ракетой "Кинжал" по неизвестной цели в Сирии. avia.pro [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rusko přesunulo do Kaliningradu nosič hypersonické střely. Ohrožuje hlavní města zemí NATO | 9. 2. 2022. Britské listy [online]. Občanské sdružení Britské listy, 2022-02-09 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1792. 
  10. ↑ Rusové demonstrativně odpálili mezikontinentální střelu Jars a hypersonickou střelu Kinžal. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-02-19 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rusko použilo na Ukrajině hypersonické střely Kinžal, tvrdí ministerstvo obrany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ US officials confirm Russia has used hypersonic missiles against Ukraine [online]. CNN Worldwide, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ CHACKO, Joseph P. The underground Arms depot hit by Russian Kinzhal hypersonic missiles was once a Soviet ICBM base. Frontier India [online]. 2022-03-19 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ PAYNE, Tyler Rogoway and Stetson. We Have Questions About Russia's Claimed Kinzhal Hypersonic Missile Use In Ukraine (Updated). The Drive [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ TONDO, Lorenzo. Russia launches six hypersonic missiles in massive barrage against Ukraine. The Guardian. 2023-03-09. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  16. ↑ Další mýtus Rusů padl. Ukrajinci potvrdili sestřel rakety Kinžal, které „není rovno“ - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-05-06 [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ Pozůstatky "nesestřelitelné" ruské "zázračné" nadzvukové rakety Kinžál, sestřelené Ukrajinou | 11. 5. 2023. Britské listy [online]. 2023-05-11 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ АСТАХОВА, Гульназ. В Сети высмеяли Кличко, перепутавшего «Кинжал» с обычной авиабомбой [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (rusky) 
  19. ↑ TIWARI, Sakshi. Ukraine Flaunts Kinzhal Hypersonic Missile Shot Down By Kyiv; Russian Expert Says 'You Can't Hit A Target That's Flying Faster' [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Kyjev v noci čelil ruským raketám. Obrana sestřelila šest kinžalů, řekl Zalužnyj. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výjimečně silný ruský útok na Kyjev. Sestřelili jsme kinžaly, hlásí Ukrajinci. iDNES.cz [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Patriot versus Kinžal. Americká zbraň sestřeluje „nesestřelitelné“ ruské rakety. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-06-18 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Rusové si přikrášlili „nesestřelitelné“ rakety a teď na to doplácejí. Seznam Zprávy [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  24. ↑ LUKÁŠ, Vít. „Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ Killjoy alert: Europe keeps supplying equipment and components to Russian missile manufacturers. The Insider [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-26. (rusky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Remains of Russian missiles and drones in Kyiv (2023-05-12) 10.jpg
(c) Kyivcity.gov.ua, CC BY 4.0
Remains of Russian missiles and drones, launched into Ukraine, in Kyiv Scientific Research Institute of Forensic Expertise. The missile, shot above Kyiv in the night on 4 May 2023 and captioned as Kinzhal (articles: 1, 2).