Chajim Korfu

Chajim Korfu
חיים קורפו
Chajim Korfu חיים קורפו (2. listopadu 2018)
Chajim Korfu
חיים קורפו (2. listopadu 2018)
19. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
5. srpna 1981 – 22. prosince 1988
Předseda vládyMenachem Begin
Jicchak Šamir
Šimon Peres
Jicchak Šamir
PředchůdceChajim Landau
NástupceMoše Kacav
Stranická příslušnost
ČlenstvíLikud (dříve Gachal)
Narození6. ledna 1921
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí23. února 2015
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Kneset7., 8., 9., 10., 11., 12.
Alma materHebrejská univerzita
Profesepolitik a fotbalista
CommonsHaim Corfu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chajim Korfu (hebrejsky: חיים קורפו, narozen 6. ledna 1921 – 23. února 2015) byl izraelský politik za pravicové strany Gachal a Likud, který v 80. letech zastával post ministra dopravy. Vzděláním právník, byl před svou politickou kariérou členem Irgunu a fotbalistou Bejtaru Jeruzalém.

Biografie

Narodil se v Jeruzalémě a studoval v náboženských školách, ješivách a navštěvoval semináře pro učitele náboženství. V roce 1937 vstoupil do Irgunu a stal se velitelem jeruzalémského velitelství této sionistické podzemní organizace. V této době hrál rovněž jako fotbalový útočník za Bejtar Jeruzalém.[1] Elektrikářských znalostí, kterých nabyl, využíval k výrobě dopisových bomb, výbušných čokoládových bonboniér a výbušných svrchníků.[2] Byl zodpovědný za bombový útok na daňový úřad ze dne 26. února 1944.[3] Následně byl Brity internován v Africe, kde rovněž využil své elektrikářské schopnosti při pokusu o útěk.[4]

Po vzniku Izraele vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a stal se certifikovaným právníkem. V letech 1967 až 1969 byl členem jeruzalémské městské rady.

Ve volbách v roce 1969 byl zvolen poslancem Knesetu za stranu Gachal. Opětovně byl zvolen v letech 1973, 1977, 1981, 1984 a 1988, tedy do osmého až dvanáctého Knesetu (od roku 1977 však za stranu Likud, která byla následníkem Gachalu). Během sedmého a osmého Knesetu byl členem parlamentního finančního výboru a během osmého Knesetu též členem podvýboru pro armádní rozpočet. Během devátého až dvanáctého Knesetu byl členem výboru pro zahraniční a obranné věci a během dvanáctého Knesetu byl předsedou výboru pro bydlení.

V devatenácté až dvaadvacáté izraelské vládě zastával post ministra dopravy. Podporoval konsolidaci Izraelských drah se Správou přístavů.[5] V roce 1986 byl pozván na dopravní konvenci v Maroku a stal se tak prvním izraelským ministrem, který byl přizván na konferenci v arabské zemi, jiné než Egypt.[6] V roce 1987 hlasoval pro zákon, který měl udělit amnestii vězňům někdejšího židovského podzemí.[7] V dubnu 1992 rezignoval na svůj poslanecký mandát a stal se předsedou Správy letišť, kterým byl až do roku 1996. Zemřel roku 2015 ve věku 94 let.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Corfu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DAYAN, Shai. Team history [online]. Betar.net, 2004-07-08 [cit. 2010-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-18. (hebrejsky) 
  2. ↑ GOLAN, Zev. Free Jerusalem: Heroes, Heroines and Rogues Who Created the State of Israel. [s.l.]: Devora Publishing, 2003. ISBN 1930143540. S. 136–137. (anglicky) 
  3. ↑ LAPIDOT, Yehuda. The Beginning [online]. Daat [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. ↑ LAPIDOT, Yehuda. The Latrun detention camp [online]. Daat [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ↑ ETZIONI, Amir. Reforming Israel's seaports. Policy Studies. Červen 1999, čís. 41, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-08-2000. (anglicky) 
  6. ↑ MAHLER, Gregory S. Israel after Begin. New York: SUNY Press, 1990. ISBN 079140367X. S. 165. (anglicky) 
  7. ↑ LUSTICK, Ian. For the Land and the Lord: Jewish Fundamentalism in Israel. [s.l.]: Council on Foreign Relations, 1988. Dostupné online. ISBN 0876090366. S. 11. (anglicky) 
  8. ↑ Former Likud minister Haim Corfu dies, 94

Externí odkazy

Média použitá na této stránce