Chala
Chala | |
---|---|
Dvě šábesové chaly (lechem mišne) | |
Halachické zdroje Texty vztahující se k tomuto článku | |
Tanach | Nu 15, 20 (Kral, ČEP) |
Mišna | Chala |
Jeruzalémský talmud | Ta'anit 23b |
Mišne Tora | Hilchot bikurim 5:1 |
Sefer ha-micvot | Ase 133 |
Sefer ha-chinuch | 385 |
Tur / Šulchan aruch | Jore de'a 322-330 |
Kicur šulchan aruch | 35 |
Chala (hebrejsky חלה, v množném čísle חלות, chalot), nazývaná také barches, je speciální chléb, který pečou aškenázští a někteří sefardští Židé na šabatové a sváteční hostiny.
Podle židovských tradic začíná šábesové a sváteční jídlo požehnáním nad dvěma bochníky chleba (ha-moci). Tyto „dva bochníky“ (hebrejsky: lechem mišne) jsou připomínkou, jak Židům, putujícím během exodu z Egypta padala z nebe mana. Mana nepadala během šabatu a svátků, avšak namísto toho den před šabatem a svátky spadla dvojitá porce.
Oddělování chaly
Termín chala označuje rovněž část těsta, která se podle židovské tradice odděluje od těsta určeného k pečení. Tato oddělená část byla původně předána kohenovi jako kněžská dávka (truma)[1]; v dnešní době není konzumace kněžských dávek z halachických důvodů možná a je proto zvykem chalu spálit.
Velikost oddělované části těsta Tóra neurčuje, a z tohoto hlediska postačí oddělení libovolně malé části; rabínská tradice určila, že soukromá osoba by měla oddělit 1/24, pekař 1/48 těsta.[2]
Požadavek oddělení chaly se vztahuje na těsto vyrobené z některého z pěti druhů obilí (pšenice, ječmen, žito, oves, špalda) v množství větším než omer (což odpovídá v závislosti na typu mouky množství 1400–1700 g), které je určené k upečení chleba nebo podobného výrobku. Přestože Tóra výslovně zmiňuje chléb jedený v Izraeli, rabínská tradice přikázala oddělovat chalu i v diaspoře.
Oddělování chaly je chápáno v kontextu ostatních kohenských dávek jako prostředek obživy kohenů (kteří neobdrželi v Izraeli dědičnou půdu), má však i další symbolický a mystický význam zmíněný v midraši a kabalistické literatuře.
Oddělování chaly je jednou ze tří micvot (společně se zapalováním šabatových svíček a péčí o pravidla rodinné čistoty) předepsaných prvořadě ženám.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Challah na anglické Wikipedii.
Literatura
- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha: Sefer, 1992. 285 s. (Judaica; sv. 1). ISBN 80-900895-3-4. Heslo Chala, Chléb.
- RODENOVÁ, Claudia. Kniha o židovské kuchyni. Překlad Vladimír Fuksa. 1. vyd. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2005. 598 s. ISBN 80-7341-686-7. S. 100–101.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chala na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo chala ve Wikislovníku
- Slovníkové heslo barches ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Photo of two homemade whole-wheat challos placed on a decorative olive-wood cutting board and covered by a traditional embroidered Shabbat challah cover. Photo taken on March 31 2006 by Yoninah.