Challenger (raketoplán)

Challenger
Údaje o lodi
TypSpace Shuttle
Výrobní čísloOV-099
VýrobceRockwell International
ProvozovatelNASA
První letSTS-6
Datum prvního letu4. – 9. dubna 1983
Poslední letSTS-51-L
Datum posledního letu28. ledna 1986
Počet letů10
Doba letů62 dní, 07:56:22[1]
Vypuštěno družic10
StatusZničen 28. ledna 1986
Navigace
Předchozí
Columbia
Následující
Discovery
Challenger přepravován do montážní haly

Challenger (ev. č. OV-099) byl druhý raketoplán NASA, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu Země. Jeho první mise (STS-6) začala 4. dubna 1983 a skončila 9. dubna 1983.[2] Poté vykonal Challenger ještě osm vesmírných misí. Byl zničen 28. ledna 1986 (po necelých třech letech aktivní služby), 73 sekund po startu své desáté mise STS-51-L. Všech sedm astronautů na palubě zahynulo. Je spolu s Columbií jedním ze dvou raketoplánů zničených během vesmírné mise.

Vznik a užívání

Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací stroj (ev. č. STA-099) určený k destrukčním zkouškám. Když se ale tyto po předchozích testech ukázaly jako nepotřebné, NASA se rozhodla ještě ve fázi výroby jej přestavět na plnohodnotný raketoplán. Původní záměr byl přestavět testovací raketoplán Enterprise, ale vyšlo najevo, že přestavba Challengeru bude levnější. Je zajímavé, že i po zničení Challengeru se objevily úvahy o přestavbě Enterprise na plnohodnotný stroj, ale nakonec, také z finančních důvodů, byl postaven nový raketoplán Endeavour.

Své jméno dostal podle korvety HMS Challenger, která se zúčastnila dosud nejdelší oceánografické expedice v historii.[3] Stejné jméno nesl také lunární modul mise Apollo 17, který přistál na Měsíci v roce 1972.[3]

Po svém prvním vesmírném letu v roce 1983 se Challenger stal tažným koněm NASA, když v letech 1983–1984 vykonal 85% všech raketoplánových misí. Spolu s Discovery byl přestavěn tak, aby mohl na oběžnou dráhu vynášet rakety Centaur G. Pokud by poslední mise Challengeru neskončila katastrofou, měl do vesmíru dopravit sondu Ulysses.

Zkáza Challengeru

Související informace naleznete také v článku STS-51-L.
Mrak, který vznikl z hořících součástek Challengeru pár okamžiků po výbuchu

Rozpad Challengeru 73 sekund po startu je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí 20. století. Prezident Ronald Reagan označil členy posádky, kterými byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAuliffeová (učitelka z Massachusetts), za hrdiny.[4] Inženýři NASA a prezidentská komise později zjistili, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket (SRB). V důsledku toho došlo k prohoření spoje mezi SRB a externí nádrží (ET), přičemž SRB narazila do ET a způsobila explozi.[5] NASA v důsledku havárie přerušila až do roku 1988 lety raketoplánů[6] a přijala přísnější bezpečnostní opatření.

Mise Challengeru

Raketoplán Challenger vykonal celkem 10 misí, strávil ve vesmíru 62,41 dny, Zemi obletěl 995krát.

DatumOznačeníPoznámka
4. dubna 1983STS-6První výstup astronautů do vesmíru z raketoplánu. Vynesení TDRS-1.
18. června 1983STS-7Sally Rideová byla první Američankou ve vesmíru. Vynesení dvou komunikačních satelitů.
30. srpna 1983STS-8Guion Bluford byl prvním Afroameričanem ve vesmíru. První noční start a noční přistání. Vynesení satelitu Insat-1B.
3. února 1984STS-41-BNeúspěšný pokus o vynesení dvou komunikačních satelitů.
6. dubna 1984STS-41-CServisní mise sondy Solar Maximum Mission.
5. října 1984STS-41-GVynesen satelit Earth Radiation Budget. První mise se dvěma ženami, Kathryn Sullivanová byla první astronautkou, která podnikla výstup do vesmíru.
29. dubna 1985STS-51-BVynesení vesmírné laboratoře Spacelab-3.
29. července 1985STS-51-FVynesení vesmírné laboratoře Spacelab-2.
30. října 1985STS-61-AVynesení německé laboratoře Spacelab D-1.
28. ledna 1986STS-51-LRaketoplán explodoval po startu. Zemřelo všech 7 členů posádky.

Odkazy

Reference

  1. HARWOOD, William. STS-129/ISS-ULF3 Quick-Look Data [online]. CBS news, 2009-10-12 [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STS-6 [online]. Washington: NASA, rev. 2007-11-23 [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b GRINTER, Kay. Challenger (STA-099, OV-99) [online]. NASA, rev. 2000-03-10 [cit. 2015-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03. (anglicky) 
  4. REAGAN, Ronald Wilson. Explosion of the Space Shuttle Challenger Address to the Nation, January 28, 1986 [online]. NASA [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FUQUA, Don, et al.. Report of the Challenger Accident [online]. Washington: NASA, 1986 [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mission Information [online]. Washington: NASA, rev. 2011-08-29 [cit. 2015-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-13. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Challenger explosion.jpg
Raketoplán Challenger explodoval krátce po odletu.
Shuttle-challenger.jpg
Challenger's roll-out from the orbiter processing facility (OPF) to the vehicle assembly building (VAB) is underway as preparations continue towards launch of STS-8. Challenger is being towed into the VAB by tractor, with parked cars on all sides. Close-up view of the Challenger as it is towed in to the VAB. The Kennedy Space Center alternative photo number is 108-KSC-83PC-533 (39145).