Champs-Élysées v Tour de France
Tour de France pravidelně od roku 1975 končí na Champs-Élysées. V prvním ročníku závodu (1903) byl ale cíl na Ville-d'Avray, v následujících letech až do roku 1967 končil závod v Parc des Princes a mezi roky 1968 a 1974 finišovala závěrečná část závodu na Vélodrome de Vincennes.
Vítězové
| Rok | Start etapy | Délka | Vítěz etapy |
|---|---|---|---|
| 1975 | Paříž | 163,4 km (102 mi) |  Walter Godefroot (BEL) |
| 1976 | Paříž | 90,7 km (56 mi) |  Gerben Karstens (NED) |
| 1977 | Paříž | 90,7 km (56 mi) |  Alain Meslet (FRA) |
| 1978 | Saint-Germain-en-Laye | 161,5 km (100 mi) | Gerrie Knetemann (NED) |
| 1979 | Le Perreux-sur-Marne | 180,3 km (112 mi) | Bernard Hinault (FRA) |
| 1980 | Fontenay-sous-Bois | 186,1 km (116 mi) | Pol Verschuere (BEL) |
| 1981 | Fontenay-sous-Bois | 186,6 km (116 mi) | Freddy Maertens (BEL) |
| 1982 | Fontenay-sous-Bois | 186,8 km (116 mi) | Bernard Hinault (FRA) |
| 1983 | Alfortville | 195 km (121 mi) |  Gilbert Glaus (SUI) |
| 1984 | Pantin | 196,5 km (122 mi) | Eric Vanderaerden (BEL) |
| 1985 | Orléans | 196 km (122 mi) | Rudy Matthijs (BEL) |
| 1986 | Cosne-sur-Loire | 255 km (158 mi) |  Guido Bontempi (ITA) |
| 1987 | Créteil | 192 km (119 mi) |  Jeff Pierce (USA) |
| 1988 | Nemours | 172,5 km (107 mi) | Jean-Paul van Poppel (NED) |
| 1989 | Versailles | 24,5 km (15 mi) (ITT) | Greg LeMond (USA) |
| 1990 | Brétigny-sur-Orge | 182 km (113 mi) | Johan Museeuw (BEL) |
| 1991 | Melun | 178 km (111 mi) |  Dmitrij Konyšev (RUS) |
| 1992 | La Défense | 141 km (88 mi) |  Olaf Ludwig (GER) |
| 1993 | Viry-Châtillon | 196,5 km (122 mi) |  Džamolidin Abdužaparov (UZB) |
| 1994 | Disneyland | 175 km (109 mi) | Eddy Seigneur (FRA) |
| 1995 | Sainte-Geneviève-des-Bois | 155 km (96 mi) | Džamolidin Abdužaparov (UZB) |
| 1996 | Palaiseau | 147,5 km (92 mi) | Fabio Baldato (ITA) |
| 1997 | Disneyland | 149,5 km (93 mi) | Nicola Minali (ITA) |
| 1998 | Melun | 147,5 km (92 mi) | Tom Steels (BEL) |
| 1999 | Arpajon | 143,5 km (89 mi) |  Robbie McEwen (AUS) |
| 2000 | Paříž | 138 km (86 mi) | Stefano Zanini (ITA) |
| 2001 | Corbeil-Essonnes | 160,5 km (100 mi) |  Ján Svorada (CZE) |
| 2002 | Melun | 144 km (89 mi) | Robbie McEwen (AUS) |
| 2003 | Ville-d'Avray | 160 km (99 mi) | Jean-Patrick Nazon (FRA) |
| 2004 | Montereau | 163 km (101 mi) | Tom Boonen (BEL) |
| 2005 | Corbeil-Essonnes | 144,5 km (90 mi) |  Alexandr Vinokurov (KAZ) |
| 2006 | Antony–Parc de Sceaux | 152 km (94 mi) |  Thor Hushovd (NOR) |
| 2007 | Marcoussis | 130 km (81 mi) | Daniele Bennati (ITA) |
| 2008 | Étampes | 143 km (89 mi) | Gert Steegmans (BEL) |
| 2009 | Montereau-Fault-Yonne | 160 km (99 mi) |  Mark Cavendish (GBR) |
| 2010 | Longjumeau | 102,5 km (64 mi) | Mark Cavendish (GBR) |
| 2011 | Créteil | 95 km (59 mi) | Mark Cavendish (GBR) |
| 2012 | Rambouillet | 120 km (75 mi) | Mark Cavendish (GBR) |
| 2013 | Versailles | 133,5 km (83 mi) | Marcel Kittel (GER) |
| 2014 | Évry | 136 km (85 mi) | Marcel Kittel (GER) |
| 2015 | Sèvres | 109,5 km (68 mi) | André Greipel (GER) |
| 2016 | Chantilly | 113 km (70 mi) | André Greipel (GER) |
| 2017 | Montgeron | 103 km (64 mi) | Dylan Groenewegen (NED) |
| 2018 | Houilles | 116 km (72 mi) | Alexander Kristoff (NOR) |
| 2019 | Rambouillet | 128 km (80 mi) | Caleb Ewan (AUS) |
| 2020 | Mantes-la-Jolie | 122 km (76 mi) |  Sam Bennett (IRL) |
| 2021 | Chatou | 108,4 km (67 mi) | Wout van Aert (BEL) |
| 2022 | Paris La Défense Arena | 112 km (70 mi) | Jasper Philipsen (BEL) |
| 2023 | Saint-Quentin-en-Yvelines | 115 km (71 mi) | Jordi Meeus (BEL) |
Vítězové podle národností
| Stát | Počet | Vítězné roky |
|---|---|---|
| Belgie | 12 | 1975, 1980, 1981, 1984, 1985, 1990, 1998, 2004, 2008, 2021, 2022, 2023 Jordi Meeus |
| Itálie | 5 | 1986, 1996, 1997, 2000, 2007 Daniele Bennati |
| Německo | 5 | 1992, 2013, 2014, 2015, 2016 André Greipel |
| Francie | 5 | 1977, 1979, 1982, 1994, 2003 Jean-Patrick Nazon |
| Nizozemsko | 4 | 1976, 1978, 1988, 2017 Dylan Groenewegen |
| Spojené království | 4 | 2009, 2010, 2011, 2012 Mark Cavendish |
| Austrálie | 3 | 1999, 2002, 2019 Caleb Ewan |
| Norsko | 2 | 2006, 2018 Alexander Kristoff |
| USA | 2 | 1987, 1989 Greg LeMond |
| Uzbekistán | 2 | 1993, 1995 Džamolidin Abdužaparov |
| Československo | 1 | 2001 Ján Svorada |
| Švýcarsko | 1 | 1983 Gilbert Glaus |
 Sovětský svaz | 1 | 1991 Dimitrij Konyšev |
| Kazachstán | 1 | 2005 Alexandr Vinokurov |
| Irsko | 1 | 2020 Sam Bennett |
| Švýcarsko | 1 | 1983 Gilbert Glaus |
Reference
- ↑ Memoire du cyclisme [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (French)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Champs-Élysées v Tour de France na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Australia (converted).svg
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
