Chan Sin-jün
Chan Sin-jün 韩馨蕴 | |
---|---|
Chan Sin-jün v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | Čína |
Datum narození | 30. května 1990 (33 let) |
Místo narození | Ťin-čou, Čína[1] |
Bydliště | Chang-čou, Čína[1] |
Výška | 172 cm[1] |
Hmotnost | 66 kg[1] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 320 307 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 383–323 |
Tituly | 0 WTA, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 105. místo (24. října 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2010) |
Wimbledon | 1. kolo (2017) |
US Open | 3. kolo kvalifikace (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 393–261 |
Tituly | 3 WTA, 1 WTA 125K, 26 ITF |
Nejvyšší umístění | 50. místo (29. července 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2013, 2019, 2022) |
French Open | 2. kolo (2019, 2022) |
Wimbledon | 2. kolo (2018, 2019, 2022) |
US Open | 2. kolo (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 31. července 2022
Chan Sin-jün (čínsky pchin-jinem Hán Xīnyùn, znaky zjednodušené 韓馨蘊, tradiční 韩馨蕴, * 30. května 1990 Ťin-čou) je čínská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala do devět titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2016 na 105. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 50. místě. Trénuje ji Wang Hufu.[1]
V čínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 bratislavským čtvrtfinálem druhé světové skupiny proti Slovensku, v němž podlehla Dominice Cibulkové a porazila Kristínu Kučovou. Číňanky prohrály 2:3 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2005, když se do ní probojovala z kvalifikace na turnaji v Ho Či Minově Městě s dotací 25 tisíc dolarů. Ve druhém kole podlehla Tchajwance Hsu Wen-hsin.[2] V červnu 2006 pak vybojovala premiérový titul kariéry, když v portugalském Montemor-o-Novo vyhrála událost s rozpočtem 10 tisíc dolarů po finálové výhře nad Portugalkou Neuzou Silvaovou, která ji následující týden finálovou porážku vrátila v Alcobaçe.[2]
V hlavní soutěži singlu okruhu WTA Tour debutovala na červencovém Internazionali Femminili di Tennis di Palermo 2008, kde jako kvalifikantka na úvod vyřadila Angelique Kerberovou. Ve druhém kole podlehla Ukrajince a pozdější finalistce Marii Korytcevové. Podruhé se danou sezónu objevila v hlavní soutěži zářijového Guangzhou International Women's Open 2008, hraného v Kantonu, na němž z pozice šťastné poražené vypadla v prvním kole se sedmou nasazenou Francouzkou Pauline Parmentierovou.[1]
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála v deblové soutěži pekingského turnaje China Open 2007. Se Sü I-fan postoupila do finále, kde podlehly tchajwanské dvojici Čuang Ťia-žung a Sie Šu-wej. O rok později se stejnou spoluhráčkou znovu odešly jako poražené finalistky z China Open 2008, když nestačily na pár Anabel Medinaová Garriguesová a Caroline Wozniacká.[1] První titul na WTA Tour získala ve čtyřhře Hobart International 2016, kde s Američankou Christinou McHaleovou ve finále zdolaly australskou dvojici Kimberly Birrellová a Jarmila Wolfeová po hladkém průběhu.
Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2010, kam se probojovala z tříkolové kvalifikace. V úvodním kole však nenašla recept na Australanku Samanthu Stosurovou, jíž podlehla ve třech setech.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
WTA Elite Trophy (1–0 Č) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0–2 Č) | |
International / WTA 250 (2–5 Č) |
Čtyřhra: 10 (3–7)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 23. září 2007 | Peking, Čína | tvrdý | Sü I-fan | Čuang Ťia-žung Sie Šu-wej | 6–7(3–7), 3–6 |
Finalistka | 2. | 28. září 2008 | Peking, Čína (2) | tvrdý | Sü I-fan | Anabel Medina Garrigues Caroline Wozniacká | 1–6, 3–6 |
Finalistka | 3. | 19. září 2010 | Kanton, Čína | tvrdý | Liou Wan-tching | Sania Mirzaová Edina Gallovitsová | 5–7, 3–6 |
Finalistka | 4. | 24. září 2011 | Kanton, Čína (2) | tvrdý | Čan Ťin-wej | Sie Šu-wej Čeng Saj-saj | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 1. | 16. ledna 2016 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Christina McHaleová | Kimberly Birrellová Jarmila Wolfeová | 6–3, 6–0 |
Vítězka | 2. | 5. listopadu 2017 | Ču-chaj, Čína | tvrdý (h) | Tuan Jing-jing | Lu Ťing-ťing Čang Šuaj | 6–2, 6–1 |
Vítězka | 3. | 5. srpna 2018 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Darija Juraková | Alexa Guarachiová Erin Routliffeová | 6–3, 6–2 |
Finalistka | 5. | 25. května 2019 | Štrasburk, Francie | antuka | Tuan Jing-jing | Darja Gavrilovová Ellen Perezová | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 6. | 21. července 2019 | Lausanne, Švýcarsko | antuka | Monique Adamczaková | Anastasija Potapovová Jana Sizikovová | 2–6, 4–6 |
Finalistka | 7. | 6. března 2022 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Jana Sizikovová | Catherine Harrisonová Sabrina Santamariová | 6–1, 5–7, [6–10] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (1–5 Č) |
Čtyřhra: 6 (1–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 10. srpna 2013 | Su-čou, Čína | tvrdý | Eri Hozumiová | Tímea Babosová Michaëlla Krajiceková | 2–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | 27. října 2014 | Ning-po, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Arina Rodionovová Olga Savčuková | 6–4, 6–7(2–7), [6–10] |
Vítězka | 1. | duben 2017 | Čeng-čou, Čína | tvrdý | Ču Lin | Jacqueline Caková Julia Glušková | 7–5, 6–1 |
Finalistka | 3. | duben 2019 | Kchun-ming, Čína | antuka | Tuan Jing-jing | Pcheng Šuaj Jang Čao-süan | 5–7, 2–6 |
Finalistka | 4. | srpen 2019 | Karlsruhe, Německo | antuka | Jüan Jüe | Lara Arruabarrenová Renata Voráčová | 7–6(7–2), 4–6, [4–10] |
Finalistka | 5. | červenec 2022 | Contrexéville, Francie | antuka | Alexandra Panovová | Ulrikke Eikeriová Tereza Mihalíková | 6–7(8–10), 2–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 18 (9–9)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 12. června 2006 | Montemor-o-Novo, Portugalsko | tvrdý | Neuza Silvaová | 6–2, 2–6, 7–5 |
Finalistka | 1. | 20. června 2006 | Alcobaça, Portugalsko | tvrdý | Neuza Silvaová | 6–3, 2–6, 7–5 |
Finalistka | 2. | 5. listopadu 2007 | Tchaj-čou, Čína | tvrdý | Yanina Wickmayerová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 2. | 18. května 2009 | Inčchon, Jižní Korea | tvrdý | Liang Čchen | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 3. | 25. května 2009 | Kojang, Jižní Korea | tvrdý | I Čin-a | 7–5, 6–4 |
Vítězka | 4. | 1. června 2009 | Kimhe, Jižní Korea | tvrdý | Shannon Goldsová | 6–1, 6–3 |
Finalistka | 3. | 22. června 2009 | Čchien-šan, Čína | tvrdý | Sun Šeng-nan | 6–1, 6–4 |
Finalistka | 4. | 12. března 2012 | San-ja, Čína | tvrdý | Wang Čchiang | 6–2 6–4 |
Vítězka | 5. | 29. dubna 2013 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Kim So-jong | 6–2 6–1 |
Vítězka | 6. | 31. března 2014 | Glen Iris, Austrálie | antuka | Tori Kinardová | 6–2, 6–3 |
Finalistka | 5. | 7. dubna 2014 | Melbourne, Austrálie | antuka | Zuzana Zlochová | 6–3, 6–7, 4–6 |
Finalistka | 6. | 5. května 2014 | Inčchon, Jižní Korea | tvrdý | Susanne Celiková | 6–4 3–6 4–6 |
Finalistka | 7. | 23. února 2015 | Aurangábád, Indie | antuka | Dalila Jakupovićová | 7–6(7–5), 4–6, 4–6 |
Finalistka | 8. | 4. května 2015 | An-ning, Čína | antuka | Čeng Saj-saj | 4–6, 6–3, 4–6 |
Vítězka | 7. | 6. února 2016 | Launceston, Austrálie | tvrdý | Alla Kudrjavcevová | 6–1, 6–1 |
Vítězka | 8. | 14. srpna 2016 | Naj-man, Čína | tvrdý (h) | Liou Fang-čou | 6–4, 6–3 |
Finalistka | 9. | duben 2019 | Nan-ťing, Čína | tvrdý | Sün Fang-jing | 4–6, 3–6 |
Vítězka | 9. | květen 2019 | Ťin-an, Čína | tvrdý | Tuan Jing-jing | 4–6, 6–2, 6–2 |
Čtyřhra (26 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 9. dubna 2007 | Ho Či Minovo Město, Vietnam | tvrdý | Chao Ťie | Kumiko Iijdžimová Seiko Okamotová | 6–2, 1–6, 6–3 |
2. | 26. listopadu 2007 | Sia-men, Čína | tvrdý | Sü I-fan | Ťi Čchun-mej Sun Šeng-nan | 6–4, 7–5 |
3. | 12. května 2008 | Caserta, Itálie | antuka | Sü I-fan | Kumiko Iidžimová Seiko Okamotová | 4–6, 6–4, [10–8] |
4. | 10. srpna 2009 | Čchüan-čou, Čína | tvrdý | Kao Šao-jüan | Chao Ťie Sun Tchien-tchien | 1–6, 6–2, [10–6] |
5. | 10. srpna 2010 | Grado, Itálie | antuka | Lu Ťing-ťing | Karina Pimkinová Marta Sirotkinová | 1–6, 6–4, 7–5 |
6. | 14. května 2012 | Kurume, Japonsko | antuka | Sun Šeng-nan | Xenija Lykinová Melanie Southová | 6–1, 6–0 |
7. | 6. května 2013 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Jie Čchiou-jü | Čan Ťin-wej Čang Nan-nan | 7–6(7–3), 4–6, 10–4 |
8. | 23. února 2014 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Katie Boulterová Sün Fang-jing | 6–3, 6–0 |
9. | 17. března 2014 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Čan Ťin-wej Liou Čchang | 6–3, 2–6, [13–11] |
10. | 28. března 2014 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Kaj Ao Wang Jen | 6–0, 6–3 |
11. | 21. dubna 2014 | Nan-ning, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Čang Ling Čeng Saj-saj | 7–6(10–8), 7–6(7–3) |
12. | 28. dubna 2014 | An-ning, Čína | antuka | Čang Kchaj-lin | Varatčaja Vongteančajová Čang Ling | 6–4, 6–2 |
13. | 28. července 2014 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-linn | Miju Katová Makoto Ninomijová | 6–4, 6–2 |
14. | 30. srpna 2014 | Cukuba, Japonsko | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová | 6–4, 6–4 |
15. | 10. ledna 2015 | Hongkong | tvrdý | Sü Ťie-jü | Varatčaja Vongteančajová Varunja Vongteančajová | 3–6, 6–4, [10–8] |
16. | 13. února 2015 | Launceston, Austrálie | tvrdý | Džunri Namigatová | Wang Ja-fan Jang Čao-süan | 6–4, 3–6, [10–6] |
17. | 23. května 2015 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-čen | Liou Čchang Lu Ťia-ťing | 6–0, 6–3 |
18. | 31. května 2015 | Sü-čou, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-čen | Cchao S'-čchi Čou Ming-ťün | 6–3, 6–2 |
19. | 6. července 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Čang Kchaj-lin | Kanae Hisamiová Kotomi Takahatová | 6–3, 6–4 |
20. | březen 2017 | Čchüan-čou, Čína (2) | tvrdý | Jie Čchiou-jü | Hiroko Kuwatová Ču Lin | 6–3, 6–3 |
21. | duben 2017 | Kchun-ming, Čína (2) | tvrdý | Jie Čchiou-jü | Prarthana Thombareová Sün Fang-jing | 6–2, 7–5 |
22. | květen 2017 | Saint-Gaudens, Francie | antuka | Čang Kchaj-čen | Montserrat Gonzálezová Sílvia Soler Espinosová | 7–5, 6–1 |
23. | říjen 2017 | Liou-čou, Čína | tvrdý | Makoto Ninomijová | Jacqueline Caková Laura Robsonová | 6–2, 7–6(3) |
24. | březen 2018 | Nan-ťing, China | tvrdý | Jie Čchiou-jü | Sun Sü-liou Čao Čchien-čchien | 3–6, 6–3, [10–5] |
25. | duben 2018 | Čchüan-čou, Čína (3) | tvrdý | Jie Čchiou-jü | Kuo Chan-jü Wang Sin-jü | 7–6(3), 7–6(6) |
26. | květen 2019 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Tuan Jing-jing | Akiko Omaeová Peangtarn Plipuečová | 6–3, 4–6, [10–4] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Han Xinyun na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Chan Sin-jün na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20. května 2021
- ↑ a b c Chan Sin-jün na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 31. července 2022
- ↑ Chan Sin-jün na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 31. července 2022
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chan Sin-jün na Wikimedia Commons
- Chan Sin-jün na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Chan Sin-jün na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Chan Sin-jün na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.