Chantilly (zámek)
Chantilly | |
---|---|
Účel stavby | |
filmové místo | |
Základní informace | |
Sloh | architektura francouzské renesance a eklektismus |
Architekti | Jean Bullant a Honoré Daumet |
Výstavba | 1882, 1386 a 1551 |
Poloha | |
Adresa | Chantilly, Francie |
Souřadnice | 49°11′38″ s. š., 2°29′9″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | PA00114578, PA00114971 a PA00114488 |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek v Chantilly (francouzsky Château de Chantilly) je zámek ve městě Chantilly ve Francii.
Zámek se skládá ze dvou spojených budov: Malý zámek (francouzsky Petit Château) byl postavený kolem 1560 pro Anne de Montmorency a Velký zámek (francouzsky Grand Château) vznikl a poté, co byl zničen během francouzské revoluce, byl obnoven a přestavěn v roce 1870.
Objekt je vlastnictvím Institut de France,[1][2] v zámku se nachází Muzeum Condéů (francouzsky Musée Condé). Pro své sbírky a architekturu je považováno za jednu z nejlepších a nejznámějších galerií na světě. Muzeum je otevřené pro veřejnost.[3][4][5]
Součástí komplexu jsou i rozsáhlé zahrady a parky a přilehlé Velké stáje (francouzsky Les Grandes Écuries), ve kterých sídlí hipologické muzeum, s dostihovým závodištěm.
Zámek
Další budovy
Kromě zámku se v areálu nacházejí ještě zámeček Enghien, míčovna a Velké stáje.
Velké stáje
Na začátku 18. století byly na příkaz Louise Henriho de Bourbon-Condé (který věřil, že se z něj po smrti stane kůň) vybudovány Velké stáje (francouzsky Grandes Écuries) pro 240 koní. V roce 1982 v nich bylo otevřeno Živé muzeum koní.
Park
Park má rozlohu 155 hektarů, z toho 25 hektarů pokrývají jezera, která doplňují 60 hektarů parku Sylvie. Les v Chantilly, který přiléhá k parku a je součástí panství, má rozlohu 6310 hektarů. Architektem parku byl proslulý André Le Nôtre.
Barokní park
Chantilly byly oblíbeným dílem Andrého Le Nôtre. Dal parku klasický vzhled, použil dvě na sebe kolmé osy: hlavní osa vedla v expozici sever-jih přes majestátní terasy a je kolmá k vrstevnicím, čímž zdůrazňuje zvlnění terénu. Druhá osa je vedena ve směru východ-západ a tvoří ji podél celého údolí Velký kanál (francouzsky Le Grand Canal).
Mezi terasou a Velkým kanálem, severně od zámku, Le Nôtre upravil záhony podle francouzské barokní módy. Tyto části jsou zdobeny vodními plochami, vázami a kamennými sochami, které pocházejí z devatenáctého století. Ponejvíce představují významné osobnosti spojené s bohatou historií oblasti. Záhony byly původně lichoběžníkového tvaru, aby kvůli zákonům perspektivy působily větším dojmem. Tento efekt byl zrušen změnami v 19. století, kdy byly záhony upraveny na pravidelné obdélníky. Zbytky broderií se do 21. století dochovaly v zahradě Voliéry (francouzsky Jardin de la Volière na západě při úpatí zámku) a v zahradě Sylviina domu (francouzsky La Maison de Sylvie) z roku 1671.
Le Nôtreovy barokní partery jsou nyní ohraničeny dvěma upravenými zahradami, které v době vzniku parterů neexistovaly. Jedna z nich, jež se nachází východně, pochází z osmnáctého století a je upravena jako venkovský mlýn. Západním směrem leží úprava ve stylu anglického parku, která byla vytvořena na počátku devatenáctého století. Na druhém břehu Velkého kanálu se nachází amfiteátr Vertugadin, který s navazující alejí prodlužuje osu parteru do lesa. Zde se nachází kopie sochy Venuše z Arles.
Hlavní brána se nachází pod zámkem na terase, která zakrývá výhled na celé prostranství. Ten se tak při vstupu do zámku náhle a efektně otevře.
Malý park
Malý park (francouzsky Le Petit Parc nebo parc de La Cabotiére) se nachází na vápencové plošině s výhledem do údolí z parteru na Grand Rond. Úpravy prostoru mezi lesem a parkem byly navrženy Le Nôtrem, který určil umístění alejí a bosketů, které je spojují s okolním lesem. Jeho synovec Desgots zde v roce 1679 dal upravit bludiště, který bylo zničeno v roce 1770.
V osmnáctém století Henri-Jules de Bourbon-Condé připojil k terase most přes suchý příkop, který tvořil hranici parku. Zahrada se stala místem zábavy a procházek mezi různými prostranstvími ohraničenému živými ploty ze stále zelených dřevin, připomínajícími zelené pokoje. Některé z nich se dochovaly, například tzv. Pokoj divokého prasete (francouzsky La Chambre du Sanglier).
Mezi lety 1738 a 1739 vznikla obří plocha pro živou husí hru, kde figurky představovali samotní hráči. Hrací plocha tvořila spirálu 2 km dlouhou. I když byla po dlouhá desetiletí velmi oblíbenou zábavou návštěvníků zámku, když móda pominula, byla hra odstraněna a terén vyrovnán. Zachovány a dosud viditelné zůstaly jen některé prvky, například most nebo studna.
Anglicko-čínská zahrada a Hameau de Chantilly
Na východ od zahrad, které byly Le Nôtreovým dílem, se nachází anglicko-čínská zahrada, založené na bývalých lukách v roce 1772. Je typická mnoha umělými dekoracemi, z nichž některé (skály, malé kamenné mosty) se dochovaly do 21. století.
V roce 1774 přibyla k okraji zahrady umělá vesnice. Vesnička Chantilly (francouzsky Hameau de Chantilly) měla sedm malých rustikální domů, pět z nich se zachovalo: společenská místnost, místnost s biliárem, jídelna, kuchyň a mlýn.
Anglická zahrada
Při cestě ze Chantilly do Vineuil-Saint-Firmin a Creil vznikla anglická zahrada, navržená architektem Victorem Duboisem v roce 1817. Obsahuje některé objekty, které pocházejí ještě od Le Nôtra (Ostrov lásky, Fontány de Beauvais). Z lesních cest se otvírají zajímavé pohledy na zámek.
Jediným dochovaným objektem vybudovaným v anglické zahradě až v době jejího vzniku na začátku 19. století je Chrám Venuše (francouzsky Le Temple de Venus).
Galerie
Plán areálu
Plán zámku
Letecký pohled na zámek a park
Zámek v 17. století
Zámek v 18. století
Vestibul (francouzsky Le vestibule d'honneur
Velká princova pracovna
Kaple sv. Ludvíka
Velká knihovna
- (c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Obrazárna
Francouzský park
Alej filosofů
- (c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Anglický park
Umělé skalisko
Chrám Venuše
- (c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Ostrov lásky
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Château de Chantilly na francouzské Wikipedii.
- ↑ Zámek Chantilly [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný/Chantilly [online]. 1897 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Musée Condé - Château [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
- ↑ Best European Galleries of Fine Arts, Permanent Collections, Highlights. [online]. Dostupné online.
- ↑ World monument fund [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Gilles Messian, Licence: CC BY 2.0
Chapelle du Château de Chantilly
Autor: Thesupermat, Licence: CC BY-SA 3.0
Le hameau du château de Chantilly.
Autor: Pierre Poschadel, Licence: CC BY-SA 4.0
Jardin anglo-chinois, le Rocher.
Autor: André Le Nôtre , Licence: CC0
One of the two "philosopher's paths" in the park of the Château de Chantilly.
Autor: Pierre-Alain Bandinelli, Licence: CC BY-SA 4.0
The Gardens of the Château de Chantilly
Autor: Daniel Villafruela., Licence: CC BY-SA 3.0
Furnitures of the Grand Cabinet of Monsieur le Prince.
Autor: Tango7174, Licence: CC BY-SA 4.0
Château de Chantilly, Oise, Picardie, France. Le cabinet des Livres.
Autor: Daniel Villafruela., Licence: CC BY 3.0
The Swan Lake and the Temple of Venus in the English Garden.
Autor: P.poschadel, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Les Grandes écuries, vue d'ensemble depuis le sud-est.
Autor: HALove, Licence: CC BY-SA 3.0
This building is indexed in the base Mérimée, a database of architectural heritage maintained by the French Ministry of Culture, under the reference PA00114578 .
Autor: Tango7174, Licence: CC BY-SA 4.0
Château de Chantilly, Oise, Picardie, France. Le vestibule d'honneur.
Le grand et le petit château de Chantilly au XVIIe siècle. Gravure d'Adam Pérelle.
Autor: P.poschadel, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Plan du parc de Chantilly.
(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Parco di chantilly, isle of love
Le château de Chantilly au XVIIIe siècle, après les travaux effectués par les Condé. Gouache de Jean-Baptiste Lallemand, musée Condé.