Kulíkovití

Jak číst taxoboxKulíkovití
kulík písečný (Charadrius hiaticula)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďkulíkovití (Charadriidae)
Leach, 1820
Areál rozšíření
Rody
  • Pluvialis
  • Charadrius
  • Vanellus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulíkovití (Charadriidae) je čeleď malých bahňáků z řádu dlouhokřídlých.

Popis

Kulíkovití jsou menší ptáci s oválným tělem, mají kulatější hlavu, velké oči, špičatý kratší zobák s jemnými čidly a krátký krk. Nohy jsou kratší a palec je silně redukován nebo chybí. Většina druhů kulíkovitých nemá chocholku, výjimkou jsou čejky.

Jsou hmyzožravci, živí se bezobratlými – hmyzem a jeho larvami, žížalami a jinými kroužkovci. Hnízdí na zemi v porostu trav nebo na písku či štěrku. Snášejí zpravidle čtyři vejce. Mláďata kulíků nejsou krmivá. Před predátory je chrání krycí zbarvení.

Kulíkovití žijí v otevřené krajině, vyhledávají vlhčí biotop, mokřadní louky a pole, někteří písečné a bahnité břehy rybníků, jezer a řek. Pobíhají po bahnitých plochách a náplavech při vodách.

Mezi kulíkovité patří ptáci rodu

  • kulík (15–29 cm[1], rychle pobíhají po zemi jako kutálející se hadrové míčky, proto národní název kulík),
  • čejka (25–35 cm[2])
  • keptuška (26–29 cm[2])
  • štěrkovníček – žije v Jižní Americe (Argentina, Chile, Peru; náhodně Bolívie)

Kulíkovití žijí téměř po celé zeměkouli. Je známo 64 druhů. V České republice hnízdí tři druhy: čejka chocholatá (Vanellus vanellus), kulík říční (Charadrius dubius) a v Krkonoších ojediněle kulík hnědý (Eudromias morinellus). V ČR jsou všechny druhy chráněné.

r. = rod, sp. = specie (druh), ssp. = subspecie (poddruh)

  • r. kulík Anarhynchus
  • r. kulík Erythrogonys (Gould, 1838) – monotypický rod
    • sp. kulík černoprsý Erythrogonys cinctus (Gould, 1838)
  • r. kulík Eudromias (Brehm, 1830)
    • sp. kulík hnědý Eudromias morinellus (Linnaeus, 1758; někdy řazen do rodu Charadrius)
  • r. kulík Charadrius (Linnaeus, 1758)
    • sp. kulík černočelý Charadrius melanops (Vieillot)
    • sp. kulík červenotemenný Charadrius ruficapillus (Temminck, 1822; některými autory považován za subspecii kulíka mořského)
    • sp. kulík Forbesův Charadrius tricollaris
    • sp. kulík mořský Charadrius alexandrius (Linnaeus, 1758)
      • ssp. euroasijský alexandrius (Linnaeus, 1758)
      • ssp. mořský japonský dealbatus (Swinhoe, 1870)Charadrius dealbatus (Swinhoe, 1870)
    • sp. kulík písečný Charadrius hiaticula (Linnaeus, 1758)
      • ssp. evropský hiaticula (Linnaeus, 1758)
      • ssp. sibiřský tundrae (Lowe, 1915)
    • sp. kulík říční Charadrius dubius (Scopoli, 1786)
      • ssp. filipínský dubius (Scopoli, 1786)
      • ssp. eurosibiřský curonicus (Gmelin, 1789)
      • ssp. indický jerdoni (Legge, 1880)
    • sp. kulík zrzoocasý Charadrius vociferus
    • sp. Charadrius bicinctus
    • sp. Charadrius leschenaultii
    • sp. Charadrius marginatus (Vieillot, 1818; některými autory považován za subspecii kulíka mořského)
    • sp. Charadrius mongolus
    • sp. Charadrius rubricollis
    • sp. kulík rezavotemenný Charadrius ruficapillus Temminck, 1822
    • sp. Charadrius semipalmatus (Bonaparte, 1825; některými taxonomy považován za subspecii kulíka písečného)
    • sp. Charadrius veredus
  • r. kulík Peltohyas (Sharpe, 1896) – monotypický rod
    • sp. kulík australský Peltohyas australis (Gould, 1841)
  • r. štěrkovníček Phegornis (Gray, 1846)
    • sp. štěrkovníček andský Phegornis mitchellii (Fraser, 1845)
  • r. kulík Pluvialis (Brisson, 1760)
    • sp. kulík zlatý Pluvialis apricaria (Linnaeus, 1758; někdy řazen do rodu Charadrius)
      • ssp. západoevropský apricaria (Linnaeus, 1758)
      • ssp. severoevropský altifrons (Brehm, 1831)
    • sp. kulík hnědokřídlý Pluvialis dominica (někdy řazen do rodu Charadrius)
    • sp. kulík bledý Pluvialis squatarola (Linnaeus, 1758; někdy řazen do zvláštního rodu Squatarola)
  • r. kulík Pluvianellus (Gray, 1846) – monotypický rod
    • sp. kulík šedý Pluvianellus socialis (G. R. Gray, 1846)
  • r. Pluvianus (Vieillot, 1816) – monotypický rod
    • sp. kulík nilský Pluvianus aegyptius (Linnaeus, 1758)
  • r. kulík Thinornis (Gray, 1845)
  • sp. kulík černohlavý Thinornis cucullatus (Vieillot, 1818)
  • sp. kulík pobřežní Thinornis novaeseelandiae (J. F. Gmelin, 1789)
  • r. čejka Hoplopterus
    • sp. čejka ostruhatá Hoplopterus spinosus
  • r. čejka Lobivanellus
    • sp. čejka laločnatá Lobivanellus lobatus
  • r. Vanellus (Brisson, 1760)
    • sp. keptuška stepní Vanellus gregarius (Pallas, 1771) (dříve Chettusia gregaria, Pallas 1771); česky dříve čejka keptuška, čejka stepní, keptuška obecná
    • sp. keptuška běloocasá Vanellus leucurus (M. H. C. Lichtenstein 1823) (dříve Chettusia leucurus, Chettusia leucura, Charadrius leucura); čejka běloocasá, keptuška bělorepá
    • sp. Vanellus miles
    • sp. čejka trnitá Vanellus spinosus
    • sp. Vanellus tricolor
    • sp. čejka chocholatá Vanellus vanellus (Linnaeus, 1758)[3]

Druhy v Česku

Odkazy

Reference

  1. ↑ SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 138-145. ISBN 978-80-7291-246-9.
  2. ↑ a b c SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 146. ISBN 978-80-7291-246-9.
  3. ↑ SKÁLA, Benjamín. Čeleď: Kulíkovití Charadriidae. In: Systém recentních taxonů živočišné říše Animalia [online]. [Okolo 2010] [cit. 7. 4. 2022]. Dostupné z: http://benskala.sweb.cz/48.htm Archivováno 13. 11. 2022 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 142. ISBN 978-80-7291-246-9.
  5. ↑ a b ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 424. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  6. ↑ a b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 138. ISBN 978-80-7291-246-9.
  7. ↑ SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 144. ISBN 978-80-7291-246-9.

Literatura

  • ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  • HANZÁK, Jan a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl, 1. část, Ptáci. Ilustroval Antonín Pospíšil. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 1974. 497 s., obr. příl. Klub mladých čtenářů. Výběrová řada.
  • SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
  • ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Charadrius hiaticula Kolari.JPG
(c) Koskikara na projektu Wikipedie v jazyce finština, CC BY-SA 3.0
Charadrius hiaticula in Kolari, Finland.
Distribution of the Charadriidae.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution of the familiy Charadriidae