Charbin

Charbin 哈尔滨
Centrum Charbinu
Poloha
Souřadnice	45°45′ s. š., 126°38′ v. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Časové pásmo	UTC+08:00
Stát	Čína Čína
provincie	Chej-lung-ťiang
Administrativní dělení	9 obvodů, 2 města, 7 okresů
Charbin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53 068 km²
Počet obyvatel	10 000 008 (2020)
Hustota zalidnění	188,4 obyv./km²
Etnické složení	93,45̬% Chanové
Správa
Vznik	1898
Oficiální web	www.harbin.gov.cn
Telefonní předvolba	(+86) 451
PSČ	150000
Označení vozidel	黑A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charbin (čínsky 哈尔滨 – Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn, někdy též Harbin) je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.

Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce 19. století spíše v evropském než asijském stylu – odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak na 9,4 milionu.

Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku 2200 př. n. l.). Zakladatelem a prvním císařem byl Wanyan Aguda, vládl v letech 1115–1123 a založil dynastii Jin (1115–1234). V roce 1115 Aguda založil Jinovo hlavní město Šanjing (Horní hlavní město), prefekturu Huining v dnešním okrese Acheng v Harbinu. Po Agudově smrti zahájil nový císař Wanyan Šeng výstavbu nového města podle jednotného plánu. Plán a stavby napodobovaly velká čínská města, zvláště Bianjing (Kaifeng), ale hlavní město Jin bylo menší než jeho vzor. Prefektura Huining sloužila jako první nadřazené hlavní město říše Jin až do roku 1153, kdy Wanyan Liang (čtvrtý císař dynastie Jin) přesunul hlavní město do Janjingu (nyní Peking). Jeho nástupce, císař Šizong obnovil město v roce 1173. Ruiny prefektury byl objeveny asi 2 km od dnešní centrální městské oblasti Acheng.

Po dobytí říše Jin Mongoly (1211–1234) byla prefektura Huining opuštěna. V 17. století Mandžuové použili stavební materiál z prefektury Huining ke stavbě nové pevnosti v Alčuce. Oblast Charbin zůstala převážně venkovem až do 19. století, s více než deseti vesnicemi a asi 30 000 lidmi v dnešním městě do konce 19. století

Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde Ruské impérium začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. Během rusko-japonské války (1904–1905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. V letech 1910–1911 zemřelo množství obyvatel na mandžuský mor. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii. Založili zde katedrálu sv. Sofie.

V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.

Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický rozmach.^[1]

Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Charbin Tchaj-pching uvedené do provozu v roce 1979, které se nachází bezmála čtyřicet kilometrů jihozápadně od centra.

• Ruiny středověké prefektury - na nich postavené muzeum, sochy Agudy a jeho velitele Nianhana
• Buddhistický chrám Ji Le
• Pravoslavná katedrála sv. Sofie byzantského typu (s věží o výšce 35 m)

Nejvýznamnější charbinskou univerzitou je Charbinská polytechnická univerzita založená v roce 1920, která je členkou Ligy C9. Její campus je v městském obvodě Nang-ang.

Subprovinční město Charbin se člení na 9 obvodů, 2 městské okresy a 7 okresy. Městské obvody Tao-li, Nan-kang, Tao-waj, Pching-fang, Sung-pej a Siang-fang tvoří vlastní město Charbin, obklopují je předměstské obvody Chu-lan, A-čcheng a Šuang-čcheng, vzdálenější jsou satelitní města Šang-č’ a Wu-čchang. Zbytek prefektury je tvořen venkovskými okresy.

Správní členění subprovinčního města Charbin

Tao-li 1 Tao-waj 2 3 4 Chu-lan A-čcheng Šuang-čcheng I-lan Fang-čeng Pin Pa-jen Mu-lan Tchung-che Jen-šou Šang-č’ Wu-čchang 1. Nan-kang 2. Pching-fang 3. Sung-pej 4. Siang-fang
	Název		Počet obyvatel (2010)	Rozloha km²	Hustota zalidnění (obyv. na km²) (2010)
	český přepis	znaky
	Městské obvody
	Tao-li	道里区	923 762	479	1 928
	Nan-kang	南岗区	1 343 857	183	7 347
	Tao-waj	道外区	906 421	619	1 465
	Pching-fang	平房区	190 253	98	1 941
	Sung-pej	松北区	236 848	736	322
	Siang-fang	香坊区	916 408	340	2 699
	Chu-lan	呼兰区	764 534	2 186	350
	A-čcheng	阿城区	596 856	2 452	243
	Šuang-čcheng	双城区	825 634	3 112	265
	Městské okresy
	Šang-č’	尚志市	585 386	8 825	66
	Wu-čchang	五常市	881 224	7 502	118
	Okresy
	I-lan	依兰县	388 319	4 616	84
	Fang-čeng	方正县	203 853	2 969	69
	Pin	宾县	551 271	3 845	143
	Pa-jen	巴彦县	590 555	3 138	188
	Mu-lan	木兰县	277 685	3 600	77
	Tchung-che	通河县	210 650	5 676	37
	Jen-šou	延寿县	242 455	3 150	77
	Celkem		10 635 971	53 524	199

• Valja Stýblová (1922–2020) – česká spisovatelka, univerzitní profesorka neurologie a politička.
• Jan Erml (1903–1978 Brno) – klavírista, profesor na JAMU Brno
• Jang Jang (* 1976) – bývalá čínská rychlobruslařka
• Svatý Filaret Nový vyznavač (1903–1985) – světec, duchovní

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charbin na Wikimedia Commons