Charles Addams
Charles Samuel Addams | |
---|---|
Rodné jméno | Charles Samuel Addams |
Narození | 7. ledna 1912 Westfield, New Jersey |
Úmrtí | 29. září 1988 (ve věku 76 let) New York |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Alma mater | Colgate University (1929–1930) Pensylvánská univerzita (1930–1931) Grand Central School of Art (1931–1932) Westfield High School |
Povolání | ilustrátor, malíř, spisovatel, kreslíř, scenárista a autor komiksů |
Ocenění | Cena Edgara Allana Poea (1961) Hugo Award for Best Related Work (1992) Síň slávy Willa Eisnera (2018) |
Choť | Barbara Jean Day (1942–1950) |
Rodiče | Charles Huy Addams[1] a Grace Spear[1] |
Web | charlesaddams |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles „Chas“ Samuel Addams [2] (7. ledna 1912, Westfield, New Jersey – 29. září 1988, New York) byl americký autor komiksů [3], známý svým obzvlášť černým humorem a děsivými postavami. Některé z těchto postav jsou známy jako Addamsova rodina a staly se základem pro dva hrané televizní seriály, dva animované televizní seriály, tři filmy a muzikál na Broadwayi.
Životopis
Charles Samuel Addams se narodil ve Westfieldu, New Jersey, jako syn Grace M. (rozené Spears) a Charlese Huy Addamse, výkonného ředitele společnosti vyrábějící piana, který studoval architekturu.[4] Mezi přáteli z dětství byl známý jako „něco rošťáckého ze sousedství“.[5] Addams by vzdáleně příbuzný s americkými prezidenty Johnem Adamsem a Johnem Quincy Adamsem (navzdory odlišnému pravopisu jejich příjmení,[5] a se sociální reformátorkou Jane Addamsovou.[6] Jeho přezdívka byla „Chilly“.
Dům na Elm Street a dům na Dudley Avenue, u kterého jej jednou policie chytila, jak se vloupal dovnitř, prý byly inspirací pro sídlo rodiny Addamsových v jeho komisech. College Hall, nejstarší budova stávajícího univerzitního kampusu University of Pennsylvania, kde Addams studoval, byly rovněž inspirací pro sídlo rodiny Addamsových[7] Byl spatřován, jak navštěvuje presbyteriánský hřbitov na Mountain Avenue.[8] Jeden přítel o něm prohlásil: „Jeho smysl pro humor je jiný než u kohokoli jiného.“ Byl také umělecky založený, podle životopisce „kreslil s veselou pomstychtivostí“.[5]
Jeho otec ho v kreslení podporoval[4] a Addams vytvářel komiksy pro studentský literární časopis střední školy ve Westfieldu zvaný Weathervane.[8] V letech 1929 a 1930 studoval na Colgate University a v letech 1930 a 1931 na University of Pennsylvania, kde je po něm pojmenována budova krásného umění. Před budovou je sousoší postav Addamsovy rodiny.[8] Poté v letech 1931 a 1932 studoval na Grand Central School of Art v New Yorku[4][8]
V roce 1933 začal pracovat pro grafické oddělení časopisu True Detective, kde musel retušovat fotografie mrtvol, které se objevovaly v časopisu tak, že z nich odstraňoval krev. Addams si stěžoval, že „mnoho těchto mrtvol bylo zajímavějších ve stavu, v jakém původně byly.“[9]
Jeho první kresba v The New Yorker byla vydána 6. února 1932 (skeč umývače oken) a jeho komiksy se začaly v časopisy pravidelně objevovat od roku 1938, kdy poprvé nakreslil to, čemu se začalo říkat Addamsova rodina,[5], byly publikovány až do jeho smrti. V té době byl na volné noze.[5]
Během 2. světové války Addams sloužil v Signal Corps Photographic Center v New Yorku, kde natáčel animované naučné filmy pro armádu. Ke konci roku 1942 se seznámil se svou první ženou Barbarou Jean Day, která se úmyslně podobá komiksové postavě Morticii Addams.[5] Manželství se rozpadlo po osmi letech poté, co Addams, který nesnášel malé děti odmítl jedno adoptovat.[5] Později se provdala za kolegu z New Yorker Johna Herseyho, autora knihy Hirošima.[6]
Addams se oženil se svou druhou ženou, Barbarou Barb (Estelle B. Barb) v roce 1954. Jako právnička v sobě „spojovala vzezření typu Morticie s ďábelské právní kličky,“ čímž vyostřila jednání nad právy k televiznímu a filmovému zpracování „Addamsovy rodiny“ a přesvědčila svého manžela, aby se vzdal ostatních právních nároků.[5] V jednom okamžiku svého manžela přesvědčila, aby uzavřel pojistku na 100 000 amerických dolarů. Addams se tajně poradil s jiným právníkem, který později humorně napsal: „Řekl jsem mu, že když jsem naposledy slyšel o podobném postupu, bylo to ve filmu nazvaném Pojistka smrti (orig. Double Indemnity) s Barbarou Stanwyck, načež jsem jej upozornil.“ Ve filmu postava Barbary Stanwyck zosnovala vraždu svého manžela.[5] Nikdo však Barbaru Barb Addams z pokusu o něco podobného nenařkl. Rozvedli se v roce 1956.[6]
Televizní seriál Rodina Addamsova začal vznikat poté, co televizní producent David Levy Addamse oslovil s nabídkou jej vytvořit za malé pomoci humoristy. Vše co měl Addams učinit, bylo dát svým postavám jména a více vlastností pro herce pro potřeby ztvárnění. Na ABC běžely dvě řady seriálu, a to od roku 1964 do 1966.[8]
Addams byl „společenský a kultivovaný,“ a životopisci popisovaný jako „dobře oblékaný, zdvořilý muž se stříbřitě černými uhlazenými vlasy a jemnými způsoby, který nijak nepřipomínal zrůdu.“
Později se oženil se svou třetí a poslední ženou, Marilyn Matthews Miller, známou spíše jako „Tee“ (1926 -2002), a to na hřbitově pro domácí mazlíčky.[4] V roce 1985 se Addamsovi přestěhovali do Sagaponack (New York), kde svoje sídlo pojmenovali „The Swamp“ (tzn. „Bažina“).[10]
Addams zemřel 29. září 1988 v Nemocnici svaté Kláry a Zdravotním centru v in New Yorko poté, co utrpěl infarkt v autě po tom, co jej zaparkoval. Sanitka jej převezla z jeho bytu do nemocnice, kde zemřel v pokoji na pohotovosti.[4] Jak požadoval, konala se smuteční slavnost spíše než pohřeb, přál si, aby si na něj lidé pamatovali jako na „dobrého autora komiksů“. Byl zpopelněn a jeho popel byl pohřben na hřbitově domácích mazlíčků v jeho sídle („The Swamp“).
Komiksy
Jeho komiksy se pravidelně objevovaly v The New Yorker a rovněž vytvářel komický sloupek Out of This World (což by se dalo přeložit jako Mimo tento svět), který vycházel v roce 1956. Bylo vytvořeno mnoho sbírek jeho děl, včetně Drawn and Quartered (Vláčen a rozčtvrcen) (1942) a Monster Rally (Příšera Rally) (1950), k poslednímu uvedenému napsal předmluvu John O'Hara.
Dear Dead Days (Mrtvé dobré časy) (1959) není sbírkou komiksů (ačkoli přetiskuje některé z předchozích kolektů), je to jakoby výstřižkové album nejpovedenějších obrázků (a příležitostně kusů textu), které apelovaly na Addamsův smysl pro grotesku, včetně viktoriánských dřevořezeb, nejpovedenějších zábavných lékařských reklam a fotografie z dětství Francesca Lentiniho, který měl tři nohy.
Addams během svého života nakreslil více než 1 300 komiksů. Ty, které se neobjevily v The New Yorker, byly nejčastěji pro Collier's Weekly a TV Guide.[8] V roce 1961 Addams obdržel od společnosti Mysteriózní američtí spisovatelé (Mystery Writers of America) zvláštní Cenu Edgar za své dílo. Jeho komiksy se objevovaly v knihách, kalendářích a jiných předmětech. Nahrávka Ghost Ballads (Duchařské balady) (Riverside, RLP 12–636) zpěváka a kytaristy Deana Gittera z roku 1957, což byly folkové písně s nadpřirozenými motivy, byla na přebalu s Addamsovým strašidelným domem.
V roce 1946 se Addams setkal s autorem sci-fi Rayem Bradburym poté, co kreslil ilustrace pro časopis Mademoiselle, který publikoval Bradburyho povídku „Homecoming“ („Návrat domů“), první v řadě příběhů zachycujících osudy rodiny upírů Elliottových z Illinois. Addams a Bradbury se spřátelili a plánovali spolupráci na knize o úplné historii rodiny Elliottových, kdy Bradbury napíše příběh a Addams dodá ilustrace, ale to nebylo nikdy uskutečněno. Bradburyho příběhy o rodině Elliottových byly konečně shromážděny do jedné knihy v říjny 2001 s názvem Z prachu zrození ( From the Dust Returned) s propojovacím vyprávěním a vysvětlením jeho spolupráce s Addamsem a ilustrace Addamse pro Mademoiselle z roku 1946 byly použity na přebalu knihy. Ačkoli vlastní postavy Addamse byly dobře vymyšleny v okamžiku jejich prvního setkání, v rozhovoru v roce 2001 Bradbury uvádí, že „(Addams) šel svou cestou a vytvořil Addamsovu rodinu a já jsem šel svou vlastní cestou a vytvořil moji rodinu v této knize.“ [11]
Ve filmu Na sever severozápadní linkou (North by Northwest) od Alfreda Hitchcocka Cary Grant odkazuje na Charlese Addamse ve scéně s aukcí. Poté, co objeví Eve s panem Vandammem a Leonardem, říká, „Vy tři spolu. To je pohled, který by mohl zachytit jedině Charles Addams.“ Filmař byl přítelem Addamse a vlastnil dva originální kusy od Adamse.[12] Addams je rovněž zmiňován jako „Chas Addams“ ve fantasy román Knight's Castle (Rytířský hrad) od Edwarda Eagera.
Bibliografie
Od Addamse
Knihy s Addamsovými kresbami nebo které ilustroval[13]
- Drawn and Quartered (1942), první výběr kreseb (Random House)
- Addams and Evil (1947), album komisků, (Simon and Schuster)
- (illustrations) Afternoon in the Attic (1950), výběr krátkých příběhů od Johna Koblera
- Monster Rally (1950) třetí výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Homebodies (book) (1954) čtvrtý výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Nightcrawlers (1957), pátý výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Dear Dead Days (1959), souborná kniha
- Black Maria (1960), sixth výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Drawn and Quartered (1962) druhé vydání (Simon & Schuster)
- The Groaning Board (1964), sedmý výběr kreseb
- The Chas Addams Mother Goose (1967) Windmill Books
- My Crowd (1970), osmý výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Favorite Haunts (1976), devátý výběr kreseb (Simon & Schuster)
- Creature Comforts (1981), kresby
- The World of Charles Addams, by Charles Addams (1991), posmrtně sestanoveno z prací, k nimž vlastnila práva jeho druhá žena, která se později jmenovala Lady Barbara Cloyton (Knopf) ISBN 0-394-58822-3
- Half – Baked Cookbook, by Charles Addams (2005), výběr kreseb (Simon & Schuster) ISBN 0-7432-6775-3
- Happily Ever After: A Collection of Cartoons to Chill the Heart of Your Loved One, by Charles Addams (2006), výběr kreseb (Simon & Schuster) ISBN 978-0-7432-6777-9
- The Addams Family: An Evilution (2010), o vývoji postav Addamsovy rodiny (uspořádal H. Kevin Miserocchi) ISBN 978-0-7649-5388-0
O Addamsovi
- Davis, Linda H., Charles Addams: A Cartoonist's Life (2006), Random House, 382 stran
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Addams na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Addams signed his cartoons „Chas Addams“
- ↑ Macabre Cartoonist Charles Addams Dies. articles.latimes.com. LA Times, September 30, 1988. Dostupné online [cit. 6 October 2011].
- ↑ a b c d e Eric Pace, „Charles Addams Dead at 76; Found Humor in the Macabre“ New York Times, September 30, 1988, accessed October 11, 2009.
- ↑ a b c d e f g h i MASLIN. In Search of the Dark Muse of a Master of the Macabre [online]. nytimes.com [cit. 2006-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c DAVIS, Linda H. Chas Addams: a cartoonist's life. [s.l.]: Random House, 24 October 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-679-46325-2.
- ↑ Archivovaná kopie. www.upenn.edu [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11.
- ↑ a b c d e f MACCLOSKEY, Ron. Charles Addams [online]. WestfieldNJ.com [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.
- ↑ MARR, John. True Detective R.I.P. [online]. [cit. 2011-10-06]. Dostupné online.
- ↑ The Addams Family: An Evilution
- ↑ Ray Bradbury Interview Part 1 [online]. IndieBound [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03.
- ↑ Davis, Linda H., „First Chapter: 'Charles Addams'“, The New York Times, December 3, 2006
- ↑ Tee and Charles Addams Foundation Archivováno 12. 7. 2007 na Wayback Machine., accessed October 26, 2006
Související články
- Edward Gorey, současný americký tvůrce komiksů s podobným morbidním stylem
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Addams na Wikimedia Commons
- Charles Addams Foundation
- Obituary, New York Times, Sept. 30, 1988, p. A1
- Strickler, Dave. Syndicated Comic Strips and Artists, 1924–1995: The Complete Index. Cambria, CA: Comics Access, 1995.
- „The Charms of the Macabre: Charles Addams's cartoon world is full of loving and caring people. How odd.“ WSJ book review of The Addams Family: An Evilution Edited by H. Kevin Miserocchi.