Charles Best

Charles Best
Narození	27. února 1899 Pembroke, Maine, USA USA
Úmrtí	31. března 1978 (ve věku 79 let) Toronto, Kanada Kanada
Místo pohřbení	Mount Pleasant Cemetery
Alma mater	Torontská univerzita Harbord Collegiate Institute
Povolání	biochemik a lékař
Zaměstnavatel	Torontská univerzita
Ocenění	Baly Medal (1939) Flavelle Medal (1950) čestný doktor Lavalovy univerzity (1952) Croonian Lecture (1955) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1971) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Herbert Best (27. února 1899, Pembroke, Maine – 31. března 1978, Toronto, Kanada) byl kanadský vědec a jeden z objevitelů inzulinu.

Život

V roce 1915 se Best přestěhoval do Kanady, kde začal studovat na Torontské univerzitě. V roce 1918 narukoval do armády. Po válce dokončil studia fyziologie a biochemie.

V roce 1920 se stal asistentem Fredericka Bantinga, s nímž usiloval o získání inzulinu ze psích slinivek. Prostory k experimentům jim na své katedře neochotně poskytl fyziolog John Macleod. Když Banting s Bestem po roce uspěli, Macleod je vystrnadil z univerzity a jejich výsledek začal vydávat za svůj.^[1]

V roce 1923 dostal Nobelovu cenu Banting a – Macleod. Opomenutí Bestova přínosu (a nadhodnocení Macleoda) Bantinga tak rozlítilo, že chtěl cenu odmítnout. Byl však prvním Kanaďanem, který cenu získal, nakonec se tedy z tohoto důvodu nechal k jejímu přijetí přemluvit.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Best na Wikimedia Commons