Charles Huntziger

Charles Huntziger
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P50284 / Weinrother, Carl / CC-BY-SA 3.0 Huntziger podepisující francouzskou kapitulaci v Compiègne
Narození	25. červen 1880 Lesneven
Úmrtí	12. listopad 1941 nedaleko Le Vigan
Vojenská kariéra
Hodnost	Generál
Doba služby	1898 – 1941
Sloužil	Třetí Francouzská republika Vichistická Francie
Složka	Armáda Francie
Velel	2. armáda
Války	První světová válka Druhá světová válka
multimediální obsah na Commons

Charles Léon Clément Huntziger (25. června 1880, Lesneven – 12. listopadu 1941, nedaleko Le Vigan) byl francouzský generál z dob Třetí Francouzské republiky, který po francouzské porážce v bitvě o Francii podepsal v lese u Compiègne a u Říma v červnu 1940 francouzskou kapitulaci. Zemřel v roce 1941 při leteckém neštěstí nedaleko Le Vigan.

Život

Před druhou světovou válkou

Generál Charles Huntziger se narodil 25. června 1880 v západofrancouzském Lesnevenu. V roce 1900 vystudoval vojenskou akademii (École spéciale militaire de Saint-Cyr) v Saint-Cyru a vstoupil do koloniální pěchoty. Během první světové války sloužil na Středním východě ve funkci náčelníka štábu spojeneckých expedičních sil a z této funkce se zasloužil o plánování spojeneckého vítězství, které 30. října 1918 vedlo k podepsání příměří v Moudrosu. Roku 1933 byl jmenován vrchním velitelem francouzských vojsk v Sýrii a Libanonu. V roce 1938 byl jmenován členem Vrchní válečné rady, anglo-francouzské organizace ustanovené k dohlížení na spojeneckou strategii.^[1]

Druhá světová válka

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1982-089-18 / CC-BY-SA 3.0

Po vypuknutí druhé světové války, přesněji 2. září 1939, byl jmenován velitelem francouzské 2. armády a od 5. června 1940 velitelem 4. armádní skupiny.^[2] Spolu s druhou armádou byl během německé invaze do Francie dislokován v Ardenách. Jelikož německé velení rozhodlo vést útok přes Ardeny,^[3] údajně neprostupné, jeho armáda však nebyla na přímý střet dobře připravena a tak byla poražena v tankové bitvě u Sedanu.^[1]

Po francouzské porážce

Po úplné francouzské porážce byl jmenován maršálem Pétainem vyjednavačem příměří s Němci. Po společných jednáních podepsal spolu s Wilhelmem Keitelem 22. června 1940 ve vagónu u Compiègne francouzskou kapitulaci. Po uzavření příměří s Němci podepsal 24. června 1940 nedaleko Říma příměří s Italy. Ve Vichistické Francii se poté stal vrchním velitelem pozemních sil. Dne 3. října 1940 vydal antisemitský dokument, který vylučoval Židy z pozic v armádě, v tisku, v obchodech, v průmyslu a v politice Vichistického režimu.^[1] Ve vládách Pierra Flandina, Pierra Lavala a Franca Darlana zastával funkce ministra obrany a války. Zemřel spolu s dalšími šesti cestujícími^[4] nedaleko jihofrancouzského Le Vigan 12. listopadu 1941 v důsledku letecké nehody. Jeho letoun se zřítil při návratu z inspekce. Pohřeb se konal 15. listopadu téhož roku v katedrále ve Vichy a pohřben byl v 9. oddělení pařížského hřbitova Cimetiere de Passy.^[5] Jeho pohřbu se zúčastnili i čtyři zástupci Itálie a dvanáct zástupců Německa. Německou delegaci vedl dle dobového tisku Otto Abetz, Hitlerův emisar v Paříži a jako zástupce Wehrmachtu se pohřbu zúčastnil generál dělostřelectva Vogl. V čele italské delegace byl generál Maggiolini.^[4]

Jeho žena byla první nositelkou Řádu Francisque.

Posmrtné pocty

Na místě dopadu jeho letounu v lese u Le Vigan mu byl postaven kamenný pomník s následujícím nápisem (originál ve francouzštině):

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Huntziger na anglické Wikipedii.

Literatura

• BERT, Adam Cornelius. Charles Huntziger. [s.l.]: Chromo Publishing, 2011. 184 s. ISBN 978-61-370-6883-0. (anglicky) 
• SIR HORNE, Alistair. To Lose a Battle. [s.l.]: Penguin Books, 2007. 736 s. Dostupné online. ISBN 978-01-410-3065-4. (anglicky) 
• JACKSON, Julian. The Fall of France. Oxford: Oxford University Press, 2004. 296 s. ISBN 978-01-928-0550-8. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Huntziger na Wikimedia Commons
• Video z místa dopadu letounu a video z pohřbu Huntzigera