Charles Jencks

Charles Jencks
Narození	21. června 1939 Baltimore
Úmrtí	13. října 2019 (ve věku 80 let) Londýn
Příčina úmrtí	rakovina
Alma mater	Harvardova univerzita University College London Harvard Graduate School of Design
Povolání	architekt, historik, zahradní architekt, architektonický teoretik, kritik, designér a historik umění
Choť	Louisa Caroline Mary Farrell (od 2006)[1] Maggie Keswick[2][1]
Děti	Cosmo Jencks[3] Justin Jencks[3] John Keswick Jencks[3] Lily Clare Jencks[3]
Web	www.charlesjencks.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Jencks (21. červen 1939, Baltimore – 13. října 2019)^[4] byl americký krajinný architekt, sochař, designér, teoretik a kritik architektury, představitel architektonické postmoderny. Jako první teoreticky rozpracoval ideu postmoderní architektury v knize The language of Post - Modern Architecture.

Životopis

Narodil se v Baltimore. Studoval anglickou literaturu na Harvardu (BA 1961), později získal titul MA z architektury na Graduate School of Design (1965) a PhD z historie architektury na University College v Londýně (1970). Moderní architekturu studoval u historiků, Sigfrieda Giediona a Reyneroma Banhamoma. Věnoval se zejména krajinné architektuře, sochařství a spisovatelské činnosti.

I když nezavedl termín "postmoderna", jeho kniha Jazyk postmoderní architektury (1977) se přičinila o popularizaci tohoto výrazu. Na otázku, co by mělo být společným znakem postmodernismu, odpovídal, že "architektura musí propojovat každodenní významy s významnějšími, ať už sociálními, politickými nebo náboženskými".

Charles Jencks se stal vůdčí osobností v britské krajinné architektuře. Jeho tvorba je inspirována fraktály, genetikou či teorií chaosu. V Edinburghu navrhl prostorový reliéf zahradní části "landform" ve Skotské Národní Galerii Moderního umění. Témata návrhů krajinné architektury jsou rozvinuta i v jeho vlastní soukromé Zahradě Kosmických Spekulací, v Portrack House u Dumfries. Charles Jencks byl i designérem nábytku a sochařem. V roce 2003 dokončil 'Sochu DNA v Key Gardens v Londýně.

Přednášel na univerzitách a v galeriích po celém světě: (Peking, Šanghaj, Paříž - École des Beaux-Arts, Tokio, Milán, Benátky, Frankfurt nad Mohanem, Quebec, Montreal, Oslo, Varšava, Barcelona, Lisabon, Curych, Vídeň a Edinburgh, v USA: Harvard, Columbia, Princeton, Yale).

Jeho manželka Maggie Keswick Jencksová je zakladatelkou centra pro léčbu rakoviny, pro které Charles navrhl zahrady.

Bibliografie

• Meaning in Architecture, editor with George Baird and contributor, Braziller, NY 1969, Barrie & amp; Jenkins, London 1969.
• Architecture 2000, Predictions and Methods (Architektura 2000: Předpovědi a metody), Praeger, NY 1971 and Studio Vista, London 1971.
• Adhocism (with Nathan Silver), Doubleday, NY 1972 and Secker and Warburg, London 1972.
• Modern Movements in Architecture, Doubleday, NY 1972 and Penguin Books, London 1973. Druhé vydání 1985.
• Le Corbusier and the Tragic View of Architecture, Harvard University Press, Cambridge, Mass. 1974 and Allen Lane, London 1974. 2nd Edition 1987.
• The Language of Post-Modern Architecture (Jazyk Postmoderní architektury), Rizzoli, NY 1977, revised 1978, Third Ed. 1980, Fourth Ed. 1984, Fifth Ed. 1988, Sixth Ed. 1991, Academy Editions London 1977, 1978, 1980, 1984, 1991.
• The Daydream Houses of Los Angeles, Rizzoli, NY 1978 and Academy, London 1978.
• Bizarre Architecture, Rizzoli, NY 1979 and Academy, London 1979.
• Late-Modern Architecture, Rizzoli, NY 1980, Academy, London 1980.
• Signs, Symbols and Architecture, edited with Richard Bunt and Geoffrey Broadbent, John Wiley, NY and London 1980.
• Skyscrapers – Skycity, Rizzoli, NY 1980, Academy, London 1980.
• Post-Modern Classicism, Rizzoli, NY 1980, Architectural Design Monograph, London 1980.
• Free-Style Classicism, Rizzoli, NY 1980, Architectural Design Monograph, London 1982.
• Architecture Today, Abrams, NY 1982, Current Architecture, Academy, London 1982 (Book Club). Second Edition, 1988.
• Abstract Representation, St. Martins Press, NY 1983, Architectural Design Monograph, London 1983.
• Kings of Infinite Space, St. Martins Press, NY; Academy, London 1983.
• Towards A Symbolic Architecture, Rizzoli, NY; Academy, London 1985.
• Charles Jencks – Extra Edition of A & amp; U, No. 1, Tokio 1986.
• The Architecture of Democracy, AD Monograph, London, 1987.
• What is Post-Modernism? , St Martins Press, NY 1986, Academy, London 1986. Second Edition 1988. Third Edition 1989. Fourth Edition 1996.
• Post-Modernism, The New Classicism in Art and Architecture, Rizzoli, NY and Academy, London 1987; German edition, 1987, reprinted 1988.
• The Prince, The Architects and New Wave Monarchy, Academy, London and Rizzoli, NY 1988.
• The Post-Modern Reader, Editor, Academy / St. Martins, 1992.
• Heteropolis – Los Angeles, The Riots & amp; Hetero-Architecture, Academy, London & amp; NY, 1993.
• The Architecture of the Jumping Universe (Architektura skákající univerza), Academy, London & amp; NY, 1995. Second Edition Wiley, 1997.
• Theories and Manifestos of Contemporary Architecture (Teorie a manifesty současné architektury), ed.with Karl Kropf, Wiley, London, NY 1997.
• New Science – New Architecture? Architectural Design, special issue # 129, Prosinec 1997.
• Ecstatic Architecture, Academy, Wiley, London, NY 1999.
• Millennium Architecture, Academy, Wiley, AD, Guest Editor with Maggie Toy 2000.
• Architecture 2000 and Beyond, (Critique & amp; new Predictions for 1971 book), Academy, Wiley, May 2000.
• Le Corbusier and the Continual Revolution in Architecture, The Monacelli Press, 2000.
• The New Paradigm in Architecture, the seventh edition of The Language of Post-Modern Architecture, Yale University Press,
• London, New Haven, 2002.
• The Garden of Cosmic speculation, Frances Lincoln Limited, London, October 2003.
• Ikonická budova (2005)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Jencks na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Jencks na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka