Charles Nicolle

Prof. Charles Nicolle
Rodné jméno	Charles Jules Henri Nicolle
Narození	21. září 1866 Rouen
Úmrtí	28. února 1936 (ve věku 69 let) Tunis
Alma mater	Pasteurův ústav (do 1893) Lyceum Pierra Corneilleho
Povolání	biolog, lékař, profesor, bakteriolog a mikrobiolog
Zaměstnavatelé	Pasteurův ústav (1903–1936) Collège de France (1932–1936)
Ocenění	Montyonova cena za vědu (1909) Montyonova cena za vědu (1912) Montyonova cena za vědu (1914) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1928) komandér Řádu čestné legie
Rodiče	Eugène Nicolle
Příbuzní	Maurice Nicolle a Marcel Nicolle (sourozenci)
Funkce	profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Jules Henri Nicolle (21. září 1866, Rouen, Francie – 28. února 1936, Tunis, Tunisko) byl francouzský lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1928 „za práce o skvrnitém tyfu“.

Život

Pocházel z lékařské rodiny a medicína ho fascinovalo už od dětství, ale na to, že šel Charles studovat na lékařskou fakultu v Rouenu měl veliký vliv i jeho otec, který zde pracoval jako velice uznávaný lékař a profesor. Po skončení studia, od roku 1893 se živil nejprve jako preparátor v patologické anatomii na univerzitě a později odešel do hlavního města, Paříže, kde pracoval pod Rouxovým vedením v Pasteurově ústavu. Po návratu do svého rodného města v roce 1895 zde působil nejprve jako profesor v nemocnici a v bakteriologické laboratoři; později, v roce 1903 dotáhl svou kariéru dokonce na ředitele a to Pasteurova ústavu v Tunisu, který se stal díky němu během několika let světoznámým. Velký vliv na jeho dílo mělo i členství ve Francouzské akademii věd, kde působil od roku 1929.

Důvodem, proč je Nicolle světoznámým jsou významné práce o skvrnitém tyfu. Skvrnitý tyfus je zákeřná nemoc, na níž v první světové válce kvůli nedostatečné hygieně zemřelo několik tisíců lidí. Nejvíce se tyfus šířil v těsných prostorech, kde se nedodržovala hygiena, a tím byly např. zajatecké tábory, především koncentrační, kde v důsledku bestiálních a nehygienických poměrů se skvrnitý tyfus nebezpečně rozšiřoval a mnoho lidí na něj zemřelo těsně před osvobozením. Ve druhé světové válce byl tyfus vymýcen jen v místech, kde se dodržovala hygienická pravidla a všude tam, kde byl k dispozici DDT, usmrcující hmyz.

Nicolle se ze všech sil snažil této zákeřné nemoci předcházet a po několikaletých výzkumech vyslovil předpoklad, že boj proti skvrnitému tyfu musí být organizován jako boj za čistotu a proti hmyzu. Zásadní výsledek svých objevů oznámil vědeckému světu v roce 1909 na základě svých pokusů s tím druhem tyfu, který se vyskytoval v Evropě - že skvrnitý tyfus přenáší na člověka veš šatní. Tato doložená informace naprosto otřásla vědeckým, převážně lékařským světem a Nicolle se stal během pár dní slavný.

Charles Jules Henri Nicolle se však zajímal i o jiné infekční nemoci, psal si ve volných chvílích románky a básničky a menší úspěch také sklidil i svou knihou o vzniku, průběhu a překonávání infekčních chorob, která začíná zajímavou filosofickou předmluvou.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Nicolle na Wikimedia Commons
• (anglicky) Životopis na stránkách Nobelovy ceny