Charles Nungesser

Charles Nungesser
Rodné jméno	Charles Eugène Jules Marie Nungesser
Narození	15. března 1892 10. obvod
Úmrtí	8. května 1927 (ve věku 35 let) Atlantský oceán
Příčina úmrtí	havárie
Národnost	Francouzská
Povolání	pilot a voják
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie Vojenská medaile Vojenský kříž Válečný kříž 1914–1918 Distinguished Service Cross
Choť	Consuelo Hatmakerová (1925-1927)
Rodiče	Eugène Nungesser
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Eugene Jules Marie Nungesser (15. března 1892 – 8. května 1927) byl francouzský stíhací pilot, osminásobné letecké eso, balónové eso, dobrodruh a podnikatel. Stal se třetím nejúspěšnějším francouzským stíhačem první světové války se 43 potvrzenými (z nich bylo 7 pozorovacích balónů) a 11 pravděpodobnými sestřely.^[1]

Byl proslulý flamendr, pijan, sukničkář a potížista, jedním z jeho přátel bylo i jedno z prvních stíhacích es a taktéž velký potížista, flamendr a sukničkář, Jean Navarre. Tito dva údajně vytvořili předobraz stíhacích es: "pohlední, lehkomyslní hejsci". Byli nedisciplinovaní a milovali Paříž, kterou si užívali plnými doušky.

Jednou z jeho údajných společnic byla i slavná dvojitá špiónka a exotická tanečnice Mata Hari, které předal smyšlené informace o novém, tajném letadle s osmi novými (též tajnými) motory.^[2]

Během války utrpěl velké množství zranění, ale vždy se v nejkratší možné době vracel k bojovému létání. Mnohdy létal ještě v obvazech a do kokpitu i z něj mu museli pomáhat mechanici. Krátce působil i u americké Escadrille N 124 Lafayette, kterou si vybral pro svou rekonvalescenci. Byl to kompromis, protože Nungesser byl divoký a nedisciplinovaný ve vzduchu stejně jako v nemocnici, nenáviděl ji a často utíkal. Escadrille Lafayette mu umožnila létat a být zároveň pod dohledem lékařů v nedaleké nemocnici. Při prvním setkání u nich na letišti se Američané podivovali nad zafáčovanou postavou opírající se o hůl s metály na hrudi a zlatým úsměvem (při jednom z posledních střetů s nepřítelem přišel skoro o všechny zuby, když jeho ústa šikmo zasáhla nepřátelská kulka a zanechala mu jasně viditelnou jizvu na spodním rtu). V té době dle vyjádření pilotů připomínal spíše invalidu než bojového pilota zralého do akce. Za necelý měsíc získal u jednotky sice "jen" 1 sestřel, ale čerstvým americkým pilotům předal něco cennějšího, své zkušenosti a triky získané za poslední rok na frontě.^[3]

Létal hlavně strojích značky Nieuport, které byly známé pro své mimořádné akrobatické vlastnosti.

Nieuport 11, 17, 17bis, 24, 25, 27 a ke konci války Spad S.XIII.

Lékařská zpráva ke dni jeho vyřazení ze služby v roce 1919 obsahovala toto:

• fraktura lebky
• otřes mozku
• mnohačetná vnitřní zranění
• pět fraktur horní a dvě fraktury dolní čelisti
• kus protiletadlového šrapnelu usazeného v pravé ruce
• vykloubená obě kolena
• opětovné vymknutí levého kolene
• střelné zranění na ústech
• střelné zranění na uchu
• atrofie šlach v levé noze
• atrofie svalovin v lýtku
• vykloubená klíční kost
• vykloubené zápěstí
• vykloubený pravý kotník
• ztráta zubů
• pohmožděniny příliš četné, než aby stály za zmínku

Během války získal mimo jiné tato vyznamenání: francouzská Vojenská medaile, Řád čestné legie, Válečný kříž, belgický Válečný kříž, americký Křiž za vynikající službu, britský Vojenský kříž a mnohá další vyznamenání.^[3]

Jako mnoho dalších válečných veteránů měl potíže se zařazením zpět do běžného života. Pokusil se založit leteckou školu doufaje, že uplatní svou slávu, ale kvůli poválečnému nezájmu o letectví zkrachoval a tak se věnoval leteckým show, kde předváděl své letecké souboje z války. Při turné v Americe se seznámil se zámožnou Američankou, Consuelou Hatmakerovou, kterou si 25. května 1925 vzal. Většina lidí považovala jeho sňatek za výhodný obchod, ale on ji upřímně miloval a nikdy, ani v nejvyšší nouzi si od ní nevzal peníze, neměl v zájmu žít z jejího bohatství. Zkusil štěstí u amerických filmových společností a zahrál si hlavní roli v němém válečném filmu The Sky Raider (1925), kde hrál sám sebe. Začal se zajímat o přelet Atlantiku – o něco podobného se ještě nikdo nepokusil a nedávno vypsaná Orteigova cena v hodnotě 25 000 dolarů stála za to.

Nungesser se vrátil do Francie a rozhodl se, že se pokusí o přelet Atlantského oceánu z Paříže do New Yorku. Ani on, ani jeho navigátor Francois Coli se sice oficiálně nezaregistrovali, ale měli za to, že potřebné papíry vyřídí zpětně po příletu do New Yorku. Původně mělo místo Nungessera letět jiné prvoválečné letecké eso, Paul Tarascon, ale ten se zranil při havárii a nahradil ho právě Nungesser. Dvouplošník Levasseur P. L.8 pojmenovaný L’Oiseau Blanc (Bílý pták) s oběma letci zmizel 8. května 1927. I přes mezinárodní pátrací akci nebyly ani stroj, ani posádka nikdy nalezeny. Tuto tragédii o dva týdny později přebilo přistání Charlese Lindbergha v Paříži a Francouzi mu přichystali bouřlivé uvítání, i když truchlili pro velice oblíbeného Nungessera.

Na základě pozdějšího pátrání došli odborníci k tomu, že Levasseur Atlantik přeletěl, ale havaroval v hlubokých lesích na kanadsko-americké hranici a o trosky a těla se postarala příroda a divoká zvěř. Jeden z lovců ohlásil, že slyšel, jak nad jeho domem přelétlo letadlo, které o něco později havarovalo. Jiný lovec zase tvrdil, že našel v bažině letecký motor, když ale později přijel pátrací tým, nepodařilo se jim již ono místo nalézt. Pátrací výprava několik let poté našla dřevěné trosky, podobné částem trupu dvouplošníku. Nikdo ale dodnes nepřinesl a nejspíš již nepřinese hmatatelný důkaz a tak místo posledního odpočinku jednoho z největších hrdinů Francie, zůstane i nadále neznámé.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Nungesser na Wikimedia Commons
• (anglicky) Život C. Nungessera a profil jeho Nieuportu 17
• (anglicky) Francouzské eso C. Nungesser Archivováno 23. 9. 2008 na Wayback Machine.
• (anglicky) Charles Nungesser na theaerodrome.com
• Záhada letu bílého ptáka (Le Mystere de L'oiseau Blanc), francouzský dokument - ivysílání ČT
• https://forum.valka.cz/topic/view/9111#25912
• http://blog.rescuefashion.com/charles-nungesser-flamboyant-french-ace-of-wwi/