Charlotta Belgická

Charlotta Belgická
císařovna mexická
císařovna Carlota
Doba vlády	1864 – 1867
Narození	7. června 1840 Laeken Belgie Belgie
Úmrtí	19. ledna 1927 (ve věku 86 let) Brusel Belgie Belgie
Pohřbena	kostel Panny Marie v Laekenu
Sňatek	22. června 1857
Manžel	Maxmilián I. Mexický
Potomci	–
Rod	Wettinové
Dynastie	Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec	Leopold I. Belgický
Matka	Luisa Marie Orleánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotta Belgická (plným jménem Marie Charlotta Amélie Augustine Victoire Clémentine Léopoldine, 7. června 1840, Laeken – 19. ledna 1927, Brusel) byla belgická princezna a mexická císařovna, manželka císaře Maxmiliána I. Mexického.

Mládí

Charlotta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky, francouzské princezny Luisy Marie Orleánské. Narodila se v paláci v Lakenu poblíž Bruselu, dětství ale strávila s bratry Leopoldem a Filipem na zámečku Claremont v anglickém hrabství Surrey.

Manželství

22. června 1857 se provdala za rakouského arcivévodu Maxmiliána, mladšího bratra císaře Františka Josefa I., budoucího mexického císaře. Odjela s ním na vídeňský císařský dvůr, kde měla velmi dobré vztahy se svou tchyní Žofií (která ji pokládala za ideální manželku pro císaře), naopak záviděla své švagrové císařovně Alžbětě, známé jako Sisi, její všeobecnou oblibu a také na ni žárlila pro její velmi dobré vztahy s Maxmiliánem. Strávila několik relativně šťastných let v severní Itálii, kde byl její manžel guvernérem provincií Lombardie, Furlansko a Benátsko. Po roce 1859, kdy přišel Maxmilián o Lombardii, přestěhovali se do Terstu, který si Maxmilián jako vrchní velitel rakouského válečného loďstva zvolil za svůj přístav, a manželé žili na zámku Miramare u Terstu.^[1]

Mexická císařovna

V roce 1864 byl ctižádostivý Maxmilián, podporován svou neméně ctižádostivou ženou a císařem Napoleonem III., dosazen do funkce mexického císaře. Jejich společná korunovace, při níž Charlotta přijala španělské jméno Carlota, proběhla v roce 1864 v katedrále v Ciudad de México. Za residenci si vybrali novogotický zámek Chapultepec situovaný v zalesněných kopcích (v nadmořské výšce 2.325 m) západně od hlavního města. Charlotta své panovnické povinnosti brala velmi vážně, často po Mexiku cestovala. Přesto se císařskému páru nepodařilo zemi udržet v klidu. Napoleon roku 1865 stáhl ze země svá vojska^[2] a Maxmilián poté zvažoval abdikaci a návrat do Evropy.^[1] Charlotta jej však přesvědčila, aby zůstal a vytrval, a vydala se do Evropy, kde zkoušela najít podporu u svých příbuzných, Napoleona i u papeže. Ve Vatikánu prodělala první duševní zhroucení, projevila se u ní paranoia, stále vzpomínala na svého manžela.

Vdova

Když byl její manžel svržen a roku 1867 popraven (jeho poslední slova byla: "Ubohá Carlota"), už se nikdy do Mexika nevrátila. Byla prohlášena za duševně nemocnou a zbytek života strávila v izolaci, zprvu na zámku Miramare u Terstu, později na belgickém zámku Bouchout, kde také 19. ledna 1927 zemřela.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte of Belgium na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotta Belgická na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Charlottě Belgické v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)

Mexická císařovna
Předchůdce: Ana María de Huarte y Muñiz	1864–1867 Charlotta Belgická	Nástupce: –