Charlotta Belgická
| Charlotta Belgická | |
|---|---|
| císařovna mexická | |
.jpg) císařovna Carlota | |
| Doba vlády | 1864 – 1867 |
| Narození | 7. června 1840 Laeken  Belgie |
| Úmrtí | 19. ledna 1927 (ve věku 86 let) Brusel Belgie |
| Pohřbena | kostel Panny Marie v Laekenu |
| Sňatek | 22. června 1857 |
| Manžel | Maxmilián I. Mexický |
| Potomci | – |
| Rod | Wettinové |
| Dynastie | Sasko-Kobursko-Gothajská |
| Otec | Leopold I. Belgický |
| Matka | Luisa Marie Orleánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charlotta Belgická (plným jménem Marie Charlotta Amélie Augustine Victoire Clémentine Léopoldine, 7. června 1840, Laeken – 19. ledna 1927, Brusel) byla belgická princezna a mexická císařovna, manželka císaře Maxmiliána I. Mexického.
Mládí
Charlotta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky, francouzské princezny Luisy Marie Orleánské. Narodila se v paláci v Lakenu poblíž Bruselu, dětství ale strávila s bratry Leopoldem a Filipem na zámečku Claremont v anglickém hrabství Surrey.
Manželství
22. června 1857 se provdala za rakouského arcivévodu Maxmiliána, mladšího bratra císaře Františka Josefa I., budoucího mexického císaře. Odjela s ním na vídeňský císařský dvůr, kde měla velmi dobré vztahy se svou tchyní Žofií (která ji pokládala za ideální manželku pro císaře), naopak záviděla své švagrové císařovně Alžbětě, známé jako Sisi, její všeobecnou oblibu a také na ni žárlila pro její velmi dobré vztahy s Maxmiliánem. Strávila několik relativně šťastných let v severní Itálii, kde byl její manžel guvernérem provincií Lombardie, Furlansko a Benátsko. Po roce 1859, kdy přišel Maxmilián o Lombardii, přestěhovali se do Terstu, který si Maxmilián jako vrchní velitel rakouského válečného loďstva zvolil za svůj přístav, a manželé žili na zámku Miramare u Terstu.[1]
Mexická císařovna
V roce 1864 byl ctižádostivý Maxmilián, podporován svou neméně ctižádostivou ženou a císařem Napoleonem III., dosazen do funkce mexického císaře. Jejich společná korunovace, při níž Charlotta přijala španělské jméno Carlota, proběhla v roce 1864 v katedrále v Ciudad de México. Za residenci si vybrali novogotický zámek Chapultepec situovaný v zalesněných kopcích (v nadmořské výšce 2.325 m) západně od hlavního města. Charlotta své panovnické povinnosti brala velmi vážně, často po Mexiku cestovala. Přesto se císařskému páru nepodařilo zemi udržet v klidu. Napoleon roku 1865 stáhl ze země svá vojska[2] a Maxmilián poté zvažoval abdikaci a návrat do Evropy.[1] Charlotta jej však přesvědčila, aby zůstal a vytrval, a vydala se do Evropy, kde zkoušela najít podporu u svých příbuzných, Napoleona i u papeže. Ve Vatikánu prodělala první duševní zhroucení, projevila se u ní paranoia, stále vzpomínala na svého manžela.
Vdova
Když byl její manžel svržen a roku 1867 popraven (jeho poslední slova byla: "Ubohá Carlota"), už se nikdy do Mexika nevrátila. Byla prohlášena za duševně nemocnou a zbytek života strávila v izolaci, zprvu na zámku Miramare u Terstu, později na belgickém zámku Bouchout, kde také 19. ledna 1927 zemřela.
Vývod z předků
| František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
| František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Ferdinand Albrecht II. Brunšvický | ||||||||||||
| Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Leopold I. Belgický | ||||||||||||
| Jindřich XXIX. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
| Jindřich XXIV. z Reuss-Ebersdorfu | ||||||||||||
| Žofie Teodora Castellsko-Remlingenská | ||||||||||||
| Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
| Jiří August Erbašsko-Schönberský | ||||||||||||
| Karolína Ernestina Erbašsko-Schönberská | ||||||||||||
| Ferdinanda Henrietta ze Stolberg-Gedernu | ||||||||||||
| 'Charlotta Belgická' | ||||||||||||
| Ludvík Filip I. Orleánský | ||||||||||||
| Ludvík Filip II. Orléanský | ||||||||||||
| Luisa Henrietta Bourbonská | ||||||||||||
| Ludvík Filip | ||||||||||||
| Ludvík Jan Maria Bourbonský | ||||||||||||
| Luisa Marie Adelaida Bourbonská | ||||||||||||
| Marie Tereza Felicitas Estenská | ||||||||||||
| Luisa Marie Orleánská | ||||||||||||
| Karel III. Španělský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
| Marie Amálie Saská | ||||||||||||
| Marie Amálie Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
| František I. Štěpán Lotrinský | ||||||||||||
| Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
| Marie Terezie Habsburská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte of Belgium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 159.
- ↑ Hamannová, str. 345.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotta Belgická na Wikimedia Commons - Seznam prací o Charlottě Belgické v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Mexická císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ana María de Huarte y Muñiz | 1864–1867 Charlotta Belgická | Nástupce: – |
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Coat of arms of the Second Mexican Empire (1864–1867)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria-Hungary, used from 1866 to 1915.