Charlotte Kalla
| Charlotte Kalla | |
|---|---|
 Charlotte Kalla (2019) | |
| Datum narození | 22. července 1987 (36 let) |
| Místo narození | Tärendö Švédsko |
| Stát | Švédsko |
| Výška | 162 cm |
| Hmotnost | 60 kg |
| Příbuzní | Sarah Sjöströmová (fourth cousin)[1] |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | IFK Tärendö Piteå Elit (2012 – 2022) |
| Lyže | Fischer |
| Ukončení kariéry | březen 2022 |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 15. března 2006 |
| Nejlepší umístění | 4. místo (2007/08, 2011/12) |
| Počet výher | 12 (včetně dílčích etap) |
| Stupně vítězů | 59 |
| Nejlépe v TdS | 1. místo (2007/08) |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 3 - 6 - 0 |
| Mistrovství světa | 3 - 6 - 4 |
| MS juniorů | 3 - 1 - 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Běh na lyžích na ZOH | ||
| zlato | Vancouver 2010 | 10 km volně |
| zlato | Soči 2014 | Štafeta 4×5 km |
| zlato | Pchjongčchang 2018 | Skiatlon |
| stříbro | Vancouver 2010 | týmový sprint |
| stříbro | Soči 2014 | 15 km skiatlon |
| stříbro | Soči 2014 | 10 km volně |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | 10 km volně |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | sprint dvojic |
| Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
| bronz | MS 2009 | Štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2011 | Týmový sprint |
| stříbro | MS 2011 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | MS 2013 | Týmový sprint |
| stříbro | MS 2013 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2015 | 10 km volným stylem |
| stříbro | MS 2015 | štafeta 4×5 km |
| bronz | MS 2015 | skiatlon 2×7,5 km |
| bronz | MS 2015 | 30 km volným stylem |
| bronz | MS 2017 | skiatlon 2×7,5 km |
| stříbro | MS 2017 | 10 km klasicky |
| stříbro | MS 2017 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2019 | štafeta 4×5 km |
Charlotte Kalla (* 22. července 1987 Tärendö) je bývalá švédská běžkyně na lyžích. Je nejúspěšnější švédskou olympioničkou všech dob[2] – na svých čtyřech olympijských hrách získala devět medailí, z toho tři zlaté.[3] Na Mistrovství světa celkem startovala ve 35 závodech, pouze čtyřikrát skončila mimo první desítku[4] a získala 13 medailí. Ze všech švédských běžců na lyžích absolvovala nejvíce závodů Světového poháru (266 individuálních startů) a získala nejvíce medailových umístění (59). Jako jediná ze švédských reprezentantů vyhrála etapový závod Tour de Ski, a je dosud nejmladší vítězkou tohoto závodu v historii (bylo jí dvacet let). Stala se vzorem pro mladé lyžařky ze Švédska, ale i ze zahraničí.[5] Závodila za kluby IFK Tärendö a od roku 2012 za Piteå Elit. Měří 162 cm a váží 60 kg.[6]
Největší úspěchy
Narodila se v Tärendö, malé vesnici za polárním kruhem s méně než 500 obyvateli.
Je trojnásobnou juniorskou mistryní světa. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2006 ve slovinském Kranji byla 1. v kombinaci a 3. v běhu na 5 km. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2007 v italském Tarvisiu byla 1. v kombinaci a v běhu na 5 km a 2. ve sprintu.
V závodě Světového poháru dospělých poprvé startovala v osmnácti letech 15. března 2006 v čínském Čchang-čchunu a ve sprintu tam obsadila 14. místo. Startovala na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2007 v japonském Sapporu – v běhu na 10 km byla pátá, v kombinaci sedmá. Na medailové pozice v individuálním závodě SP poprvé dosáhla 24. listopadu 2007 v norském Beitostølenu, kde v běhu na 10 km skončila třetí. Jejím prvním životním úspěchem bylo vítězství v Tour de Ski 2007/08, když v závěrečném běhu do vrchu v přímém souboji porazila obhájkyni vítězství Finku Virpi Kuitunenovou. První medaili z Mistrovství světa získala v Liberci 2009 za 3. místo v závodu štafet. Při svém prvním staru na ZOH získala ve Vancouveru 2010 zlatou medaili v běhu na 10 km volně a stala se tak teprve druhou švédskou běžkyní na lyžích, která vyhrála olympijský závod (po Toini Gustafsson).[7] Mistryní světa v kategorii dospělých se poprvé stala na MS 2011 v Oslu v týmovém sprintu (spolu s Idou Ingemarsdotter). Úspěšné pro ní byli i Olympijské hry v Soči, kdy Švédky vyhrály štafetu, a Kallaová přidala dvě stříbra ze závodů na 2×7,5 km a na desítce volně. Další zlatou medaili získala na domácím Mistrovství světa v klasickém lyžování 2015, kdy vyhrála závod na 10 km volným stylem. Toto MS pro ní bylo nejúspěšnější, ke zlaté medaili přidala i jedno stříbro a dva bronzy. Překonala tak dosavadní švédskou rekordmanku v počtu medailí z Mistrovství světa Toini Gustafsson, která v letech 1962 až 1968 získala 2 zlata, 3 stříbra a 2 bronzy. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2017 získala bronz v závodě na 2×7,5 km. V závodě na 10 kilometrů klasicky získala stříbrnou medaili. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu získala zlato ve skiatlonu.[8] V roce 2021 nezískala medaili na světovém šampionátu poprvé od roku 2007. Během této sezóny se potýkala s těžkým případem COVID-19, ischemickou chorobou srdeční, zraněním zad a žaludečními problémy.[3]
Výsledky
Výsledky na OH
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon | 30 km hromadný start | sprint | 4 × 5 km štafeta | sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 22 | 1. | 8. | 6. | — | 5. | 2. |
| 2014 | 26 | 2. | 2. | 34. | — | 1. | — |
| 2018 | 30 | 2. | 1. | 5 | — | 2. | 2. |
| 2022 | 34 | 20. | 19. | 35. | — | — | — |
Výsledky na MS
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon | 30 km hromadný start | sprint | 4 × 5 km štafeta | sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 19 | 5. | 7. | — | — | 4. | — |
| 2009 | 21 | — | 8. | 18. | 6. | 3. | — |
| 2011 | 23 | 11. | 4. | 4. | 8. | 2. | 1. |
| 2013 | 25 | 7. | 6. | 11. | 11. | 2. | 2. |
| 2015 | 27 | 1. | 3. | 3. | — | 2. | — |
| 2017 | 29 | 2. | 3. | 7. | — | 2. | — |
| 2019 | 31 | 9. | 6. | 5. | — | 1. | — |
| 2021 | 33 | 6. | 5. | DNF | — | 6. | — |
Výsledky ve Světovém poháru
| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | Nordic Opening | Tour de Ski | WC Final | Ski Tour Kanada | ||
| 2005/06 | 18 | 78. | NC | 48. | — | — | — | — |
| 2006/07 | 19 | 37. | 28. | 39. | — | — | — | — |
| 2007/08 | 20 | 4. | 7. | 18. | — | 1. | 18. | — |
| 2008/09 | 21 | 12. | 12. | 17. | — | — | 3. | — |
| 2009/10 | 22 | 8. | 4. | 52. | — | — | 3. | — |
| 2010/11 | 23 | 5. | 6. | 12. | 3. | 5. | — | — |
| 2011/12 | 24 | 4. | 4. | 15. | 4. | 7. | 3. | — |
| 2012/13 | 25 | 8. | 7. | 20. | — | 7. | 3. | — |
| 2013/14 | 26 | 7. | 4. | 38. | 2. | — | 5. | — |
| 2014/15 | 27 | 7. | 4. | 21. | 5. | — | — | — |
| 2015/16 | 28 | 5. | 4. | 22. | 6. | 4. | — | 12. |
| 2016/17 | 29 | 9. | 5. | 69. | — | 11. | 8. | — |
| 2017/18 | 30 | 7. | 6. | 43. | 1. | — | 7. | — |
| 2018/19 | 31 | 10. | 7. | 35. | 4. | — | 10. | — |
| 2019/20 | 32 | 14. | 10. | 69. | 14. | 12. | — | — |
| 2020/21 | 33 | 53. | 42. | — | — | — | — | — |
| 2021/22 | 34 | 31. | 20. | NC | — | 16. | — | — |
Osobní život
Je svobodná a žije ve městě Sundsvall. Jejím přítelem je švédský běžec na lyžích Tiio Soederhielm.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ JONSSON, Peter. Nu är Kalla bäst genom tiderna. SVT Sport [online]. 15. 2. 2018. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b OlympicTalk. Charlotte Kalla, nine-time Olympic medalist for Sweden, retires. NBC Sports.com [online]. 24. 3. 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEFFERD, Neil. Triple Olympic champion Kalla announces retirement from cross-country skiing. insidethegames.biz [online]. 29. 3. 2022. Dostupné online.
- ↑ Charlotte Kalla ends elite career. fis-ski.com [online]. 24. 3. 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skidor.com. www.skidor.com [online]. [cit. 2008-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-09.
- ↑ a b NB olympics.com
- ↑ Daily Medallists (10 Feb) - Pyeongchang 2018 Olympic Winter Games. www.olympic.org [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotte Kalla na Wikimedia Commons - Profil Charlotte Kalla na webu FIS
- Profil Charlotte Kalla na webu Fischersports
- Charlotte Kalla v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Charlotte Kalla (number 5 in the lead) in the quaterfinals of Tour de ski in Prague
Autor: Granada, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Nordic Wolrd Ski Championships Seefeld 2019 - Medal Ceremony at the Medal Plaza. Picture shows Charlotte Kalla (SWE).
Autor: Lennart Kjellman, Licence: CC BY-SA 3.0
Charlotte Kalla at the Royal Castle World Cup sprint in Stockholm, Sweden