Chbany

Chbany
Náves
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kadaň
Obec s rozšířenou působností	Kadaň (správní obvod)
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′58″ s. š., 13°25′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	634 (2023)[1]
Rozloha	27,88 km²[2]
Nadmořská výška	283 m n. m.
PSČ	431 57, 438 01
Počet domů	161 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Chbany 19 431 57 Chbany obec@chbany.cz
Starosta	Jiří Hoření
Oficiální web: chbany.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chbany
Další údaje
Kód obce	563081
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chbany (německy Quon, Kwon) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde 634^[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen od jména města Chebu (ve staročeštině Chba) ve významu ves lidí z Chebu (ves Chbanů). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in willa Chbanech (1454), Chbany (1541), Cuan (1623), Kwon (1787) a Quon (1846).^[4] Pojmenování pravděpodobně souvisí s valdsaským klášterem, kterému ve třináctém století patřila v okolí Chban řada vesnic.^[5]

Historie

Vesnice je poprvé zmíněna v přídomku žateckého konšela Hermanna de Chban v roce 1422, ale podle německé vlastivědné literatury z počátku dvacátého století jsou Chbany mnohem starší a patří mezi nejstarší vesnice na Žatecku.^[5] Roku 1514 se majiteli Chban stali Fictumové, kteří je v roce 1581 nebo 1583 připojili ke svému statku v Morech. Posledním příslušníkem rodu, kterému Chbany patřily, se stal Bohuslav Felix z Fictumu. V letech 1618–1620 se zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované statky roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic.^[6]

Podle berní ruly z roku 1654 Chbany stále patřily k morskému statku v majetku hraběnky Sylvie Kateřiny Černínové z Millesima. Ve vsi, jejíž domy byly ve špatném stavu, žilo sedm sedláků a jedna rodina bez pozemků. Sedlákům patřilo 21 potahů a chovali dohromady tři krávy, třináct jalovic, 28 ovcí, 25 prasat a patnáct koz. Na polích pěstovali pšenici a žito.^[7]

Když Sylvie Kateřina Černínová v roce 1664 zemřela, zdědil statek Mory včetně Chban její manžel markrabě Leopold Wilhelm z Baden-Badenu. Jeho rodině poté patřil až do roku 1783, kdy jej Alžběta Augusta z Baden-Badenu prodala Schwarzenbergům, kteří jej připojili k postoloprtskému panství. Krátce poté, podle Schallerovy Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1787 ve vsi žilo jedenáct rodin.^[7]

Hlavním zdrojem obživy obyvatel Chban bývalo zemědělství. Pěstovaly se především obilniny a také chmel. Většinu obyvatel tvořili Němci, kteří se museli po druhé světové válce vystěhovat. Přestože se do vesnice přistěhovali čeští rolníci a volyňští Češi, nepodařilo se dosáhnout ani poloviny předválečného počtu obyvatel. Nově přistěhovalí zemědělci založili v červnu 1948 jednotné zemědělské družstvo, které se o tři roky později spojilo s družstvy v Roztylech a Přeskakách. Družstvo ukončilo svou činnost v roce 1960 a na jeho pozemcích začal hospodařit státní statek Poláky.^[8]

Významnou změnu do podoby vesnice přinesla výstavba nechranické přehrady zahájená roku 1961. Její voda zaplavila vesnice Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice, jejichž někteří obyvatelé se přestěhovali do Chban. Byla pro ně postavena řada bytových domů, škola, pošta, prodejna, zdravotní středisko a budova místního národního výboru. Zároveň bylo nutné napojit vesnici na vodovod, protože místní studny na zásobování vodou nestačily. Vodovodem se přivádí voda od Holedeče do vodojemu u Čeradic, ze kterého je rozváděna do Chban, Vikletic a Žaboklik. Větší počet obyvatel umožnil vznik Svazu požární ochrany a v roce 1961 také založení tělovýchovné jednoty Jezeran, která o rok později vybudovala hřiště. Obě organizace zanikly po roce 1990.^[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 76 obyvatel (z toho 42 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků a 69 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel: sedm Čechoslováků a 61 Němců. I tehdy byli všichni římskými katolíky.^[10]

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Chbany v roce 1850 staly samostatnou obcí, ve které žilo 64 obyvatel.^[7] Až do roku 1960 bývaly součástí okresu Žatec, ale při reformě územní správy byly v roce 1961 převedeny do okresu Chomutov.^[14]

Podle sčítání lidu k obci roku 1950 patřila osada Přeskaky. Od 1. července 1961 byly připojeny jako části obce Roztyly, Soběsuky, Vadkovice a Vikletice.^[15] K dalšímu rozšíření došlo 1. ledna 1981 (nebo 1986^[15]), kdy byly ke Chbanům převedeny Poláky, Malé Krhovice a Hořenice.^[14] Správní území obce se také rozšířilo o katastrální území zatopených vesnic Dolany, Drahonice a Lomazice, které původně patřily k Polákům.^[8]

V roce 2000 se obec stala členem Mikroregionu Nechranicko zaměřeného na rozvoj rekreační oblasti v okolí Nechranic s centrem ve Vikleticích.^[16]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2011.^[17]

Školství

Po většinu doby ve Chbanech nebyla žádná škola, děti navštěvovaly školu v Soběsukách a české děti chodily od roku 1921 do Vikletic.^[7] Po druhé světové válce sice byla škola otevřena nejprve v Soběsukách, ale v roce 1946 se vyučovalo ve Vikleticích a soběsucká škola začala fungovat až od 1. září 1947. Škola ve Chbanech byla postavena až v roce 1966, když se zvýšil počet obyvatel vesnice.^[8] V školním roce 2019/2020 měla škola čtyři ročníky (1.–4. ročník) rozdělené do dvou tříd. Zároveň při ní fungovala mateřská škola.^[18]

Pamětihodnosti

U silnice do Soběsuk se nachází památkově chráněná barokní výklenková kaple Panny Marie z roku 1714 s plochými pilastry a kamennou Madonou. Na břehu rybníka na návsi stojí mariánský sloup z roku 1715 s reliéfem svatého Františka na podstavci.^[19] Na jižní straně návsi také stojí druhá kaple se stanovou střechou a dřevěnou zvoničkou.

Odkazy

Reference

Literatura

• BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Chbany, s. 4–11. 
• Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Chbany, s. 69–71. 

Související články

• Římskokatolická farnost Soběsuky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chbany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Chbany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)