Chemický útok v Chán Šajchúnu

Chemický útok v Chán Šajchúnu
Historické období	občanská válka v Sýrii
Mrtví lidé	87–100+[1][2]
Datum	4. duben 2017
Místo	Chán Šajchún, Sýrie
Pachatel	Syrské ozbrojené síly[3][4][5]
Použité zbraně	sarin[1]
Souřadnice	35°26′20″ s. š., 36°39′4″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chán Šajchún Chán Šajchún, Sýrie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chemický útok v Chán Šajchúnu se odehrál 4. dubna 2017 kolem 6.30 hodin ráno po náletu syrského vládního letectva na město Chán Šajchún v provincii Idlib. Ve městě ovládaném povstalci z teroristické islamistické organizace Haját Tahrír aš-Šám po náletu v důsledku otravy chemickou bojovou látkou zemřelo nejméně 87 lidí (některé zdroje uvádějí až 100),^[1] mezi nimi i mnoho dětí,^[2] a další nejméně čtyři stovky jich byly zraněny.^[6] Podle zdravotníků, kteří v oblasti útoku působili, a očitých svědků byly při náletu použity dvě chemické látky, sarin a chlor.^[7][8] Na místo byla vyslána skupina Organizace pro zákaz chemických zbraní, která měla vyšetřit, zda došlo k použití chemických zbraní.^[9] Dle výsledku testů tří zabitých a 7 přeživších došla Organizace pro zákaz chemických zbraní k závěru, že k útoku byl použit sarin nebo sarinu podobná látka.^[1]

V září 2017 komise OSN pro vyšetřování válečných zločinů potvrdila, že za útok za použití bojového plynu sarin nese odpovědnost nálet letounu Suchoj Su-22 Syrských arabských vzdušných sil,^[4] čímž došlo ke spáchání válečných zločinů použití chemických zbraní a úmyslného vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a porušení Úmluvy o chemických zbraních. Následný nálet na město v 11.30 pak zahrnoval i útok syrského či ruského letectva kazetovou municí na nemocnici a sanitky, kde byla poskytována lékařská pomoc obětem chemického útoku, čímž byly spáchány válečné zločiny úmyslného útoku na chráněné objekty a úmyslného útoku vedeného proti zdravotnickým jednotkám a transportům.^[10]

Možný viník a následky incidentu

Spojené státy a další západní státy z chemického útoku obvinily vládu Bašára Asada.^[11][12] Podle britského ministra obrany Michaela Fallona nese vinu za chemický útok v Chán Šajchúnu a smrt civilistů Rusko, coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli.^[13] V odvetu za tento čin nařídil americký prezident Donald Trump raketový útok proti syrské letecké základně Šajrát, odkud údajně startovala syrská letadla k bombardování Chán Šajchúnu. Útok provedly 6. dubna 2017 torpédoborce USS Ross a USS Porter, které vypálily 59 střel s plochou dráhou letu Tomahawk.^[14]

Podle syrské vlády^[15] a Ruska prý pocházely chemikálie ze skladu povstalců, jenž po vládním náletu vybuchl.^[16] Ti ale tuto variantu odmítli s tím, že žádnou z použitých látek nejsou schopni vyrobit.^[17] Dle emeritního profesora Massachusettského technologického institutu Theodora Postola dostupné údaje ukazují na výbuch nastraženého zařízení.^[18] Jeho tvrzení jsou rozšiřována ruskou státní televizní stanicí RT.^[19] Postol nedisponuje vzděláním v oboru chemie a později vyšlo najevo, že svá tvrzení vztahující se k této oblasti převzal od proasadovské youtuberky Maram Susli.^[20] Chán Šajchún v době útoku ovládali povstalci z koalice Tahrír aš-Šám (bývalá fronta an-Nusra),^[21][22] jež sdružuje skupiny napojené na Al-Káidu.^[23][24] Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že „chemický útok byl vykonstruován Západem pro ospravedlnění jeho útoku proti Sýrii.“^[25] Komise OSN pro vyšetřování válečných zločinů ve své zprávě ze září 2017 uvedla, že tvrzení o skladu s chemikáliemi bylo vykonstruované a nebylo nijak podloženo.^[10]

Ve středu 5. dubna se kvůli útoku sešla Rada bezpečnosti OSN.^[26] Navrhovaná rezoluce S/2017/315, vypracovaná Spojenými státy, Francií a Británií, po syrském režimu požadovala, aby plně spolupracoval s mezinárodními vyšetřovateli. Zároveň hrozila sankcemi v případě potvrzení, že v Sýrii byly k útoku použity otravné látky.^[16] Znění rezoluce však odmítlo Rusko, které je označilo za „nepřijatelné“ a „nezakládající se na věrohodných údajích“. Kvůli ruskému vetu nebyla rezoluce přijata.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• ROVENSKÝ, Dušan. Chemické zbraně v Sýrii: Kdo zaútočil na Chán Šajchún?. ATM. 2. 6. 2017, roč. 49, čís. 6, s. 14 až 17. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chemický útok v Chán Šajchúnu na Wikimedia Commons