Chengdu J-10

J-10
J-10B vyzbrojený střelami vzduch-vzduch PL-8 a PL-12
Určení	stíhací letoun
Původ	Čína
Výrobce	Chengdu Aircraft Corporation (CAC)
První let	23. března 1998
Zařazeno	2005[1]
Charakter	Ve službě
Uživatel	Letectvo ČLOA Pákistánské letectvo
Výroba	2002 – dosud[2]
Vyrobeno kusů	602+ k roku 2022[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chengdu J-10 (čínsky 殲-10, česky Čcheng-tu J-10, V kódu NATO Firebird^[4][5]) je čínský víceúčelový jednomotorový lehký stíhací letoun čtvrté generace. Je zkonstruován k ničení vzdušných a pozemních cílů za každého počasí. Výrobcem letounu je společnost Chengdu Aircraft Corporation (CAC). Letectvo čínské lidové osvobozenecké armády stroj přijalo do operační služby roku 2003. Jako exportní název jsou uváděna označení F-10 Vanguard či Vigorous Dragon. Z možných zahraničních uživatelů stroj zatím v počtu 36 kusů objednal Pákistán.

(c) Mil.ru, CC BY 4.0

Typ J-10 vyvinul letecký výrobce Chengdu (známý též jako Letecký institut 611). Vývoj začal v roce 1988, přičemž Číňané zřejmě z Izraele získali informace ze zdejšího zrušeného zbrojního programu IAI Lavi. Slavnostní rollout nového letounu proběhl v roce 1997 a dne 23. března 1998 proběhl první let. Do zkoušek se zapojilo šest prototypů. V roce 2003 začala sériová výroba. Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády začalo tyto letouny přebírat v roce 2010. Pro čínské ozbrojené síly bude vyrobeno okolo 300 strojů tohoto typu. Ve službě budou doplňovat těžké stroje J-11.

Technologicky je letoun, v porovnání se stroji ze západu, na úrovni poloviny 90. let. Letoun nese jeden 23mm kanón a další výzbroj na 11 závěsných bodech. Letoun pohání ruský proudový motor AL-31FN s tahem 122,5 kN (výhledově je plánována montáž vyvíjených motorů čínské konstrukce).

• J-10 – základní jednomístná varianta.
• J-10A – jednomístná varianta s modernizovaným kokpitem.
• J-10B – jednomístná varianta s modernizovaným vstupem vzduchu do motoru, avionikou a zřejmě i novým radarem.
• J-10S – dvoumístná varianta, určená primárně k výcviku. Zavedena někdy v letech 2005–2006.
• J-10AY a J-10SY – neozbrojené verze používané předváděcí skupinou Akrobatický demonstrační tým 1. srpna.
• J-10AH a J-10SH – oficiální označení letounů J-10A a J-10S provozovaných námořnictvem z pozemních základen.
• F-10 Vanguard – exportní varianta stroje J-10B pro pákistánské letectvo.^[6] první let se odehrál roku 2009.^[7]
• J-10C – vylepšená verze založená na J-10B s novým zaměřovacím radarem, tepelně naváděnými raketami PL-10, raketami PL-15 a motorem WS-10B domácí výroby.
• J-10CE – verze J-10C určená pro export.
• J-10CY – akrobatická varianta J-10C nahrazující J-10AY.
• J-10D – varianta pro elektronický boj.

• Posádka: 1
• Rozpětí: 9,7 m
• Délka: 15,5 m
• Výška: 4,78 m
• Nosná plocha: 39 m²
• Prázdná hmotnost: 9750 kg
• Max. vzletová hmotnost: 14 876 kg
• Pohonná jednotka: 1× proudový motor AL-31FN
• Tah pohonné jednotky: 122,5 kN

• Maximální rychlost: 1,9 M
• Dolet: 550 km
• Dostup: 18 000 m

• 1× kanón ráže 23 mm GŠ-23
• ? kg bomb na 11 závěsnících

• VISINGR, Lukáš. Čínské bojové letouny – Pohled za rudou oponu. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 48–53. ISSN 1802-4823. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chengdu J-10 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Profil na serveru Sinodefence.com