Chetitština

Chetitština (𒉈𒅆𒇷, nešili)
RozšířeníAnatolie
Počet mluvčíchvymřelý jazyk
Klasifikace
PísmoChetitský klínopis
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2hit (B)
hit (T)
ISO 639-3hit
Ethnologuehit
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chetitština (v chetitštině 𒉈𒅆𒇷, nešili) je vymřelý jazyk z anatolské skupiny indoevropských jazyků, nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. Byl používán přibližně v období 2.–1. tisíciletí př. n. l. na území severní a střední Malé Asie (Anatolie). Za vůbec nejstarší dochovaný chetitský text se považuje tzv. Anitta text, datovaný do 16. století př. n. l. K zápisu chetitštiny obyčejně sloužil klínopis, méně často je zachováno též specifické hieroglyfické písmo. Texty byly psány profesionálními písaři na hliněné tabulky (s výjimkou jedné bronzové tabulky), které byly většinou následně vypáleny.

Z historického hlediska je „chetitština“ termín nepřesný. Sami Chetité nazývali „chetitštinou“ neindoevropský jazyk svých předchůdců a chetitštinu samu „nešili“. Termín nicméně je již zaveden.

V letech 19161917 byl tento jazyk rozluštěn českým badatelem Bedřichem Hrozným.

Chetitské texty se rozdělují do tří vývojových stupňů:

  • stará chetitština (1750–1450 př. n. l.)
  • střední chetitština (1450–1380 př. n. l.)
  • nová chetitština (1380–1220 př. n. l.)

Fonologie

Souhlásky

LabiálaAlveoláraPalatálaVeláraLabio-veláraUvulára
PlozivaNezněléptk
Znělébdg
FrikativaNeznělésχ, χʷ
Zněléʁ, ʁʷ
Nazálamn
Vibrantar
Afrikátat͡s
Approximantaljw

Samohlásky

Chetitština rozlišovala čtyři vokály. Tyto samohlásky mohly být krátké i dlouhé.

přednístřednízadní
vysokéi u
středníe
nízkéa

Gramatika

Morfologie

Podstatná jména

Podstatná jména rozlišovala 9 pádů (nominativ, genitiv, dativ-lokál, akuzativ, vokativ, ablativ, ergativ, allativ a instrumentál), dvě čísla (singulár a plurál) a namísto v indoevropských jazycích častějšího rodu mužského a ženského rozlišuje životný (například slovo muž) a neživotný (například slovo stůl).[1] Stejně se rozlišovala i přídavná jména a zájmena.

Příklad skloňování substantiv „pišna“ (muž) a „pēda“ (místo)
 ŽivotnýNeživotný
SingulárPlurálSingulárPlurál
Nominativpišnašpišnēšpēdanpēda
Vokativpišnepišne
Akuzativpišnanpišnušpēdanpēda
Genitivpišnašpišnašpēdašpēdaš
Dativ/Lokálpišnipišnašpēdipēdaš
Ablativpišnazpišnazpēdazpēdaz
Ergativpišnanzapišnantēšpēdanzapēdantēš
Allativpišnapēda
Instrumentálpišnitpišnitpēditpēdit

Slovesa

Slovesa byla oproti dalším raným indoevropským jazykům méně komplikovaná. Rozlišovala dva rody (činný a medium), dva časy (přítomný a minulý), dva způsoby (oznamovací a rozkazovací). Slovesa měla kromě infinitivu ještě supinum. V tabulce vidíte příklad skloňování slovesa „být“, toto sloveso je samozřejmě jen v činném rodě a medium nemá. Infinitiv tohoto slovesa je „ašanna“ a supinum je „ēšuan“.

Příklad skloňování slovesa „být“
OznamovacíImperativ
PřítomnýMinulý
Činný rod1. sgēšmiēšunašallu
2. sgēššiēštēš
3. sgēšziēštēšdu
1. plašueniēšuenašueni
2. plašteniēštenēšten
3. plašanziēšerašandu

Syntax

Chetitština byla syntetický jazyk. Slovosled byl podle stylu „podmět-předmět-sloveso“.

Příklady

Číslovky

ChetitskyČesky
āsjeden
dāndva
tēriestři
meyawesčtyři

Užitečné fráze

ChetitskyČesky
Āssus sīuaz!Dobré ráno!
Āssus ispant!Dobrý večer!
Ēsmi Moksus.Jsem Moksus.

Vzorový text

Telepenusa arha iyānīs, halkīn
immarnīn sālhiantien mānnīttien
ispiyattara pēdās. Gīmri úēllui
marmaras andān Telepenusa
pait, marmarri andān úlīsta.
Sērāsseissān halēnzu huwaīs.

Odkazy

Reference

  1. Hittite Grammar [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • Dita Frantíková: Chetitská čítanka. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-644-2
  • Jörg Klinger: Die Hethiter,C.H. Beck oHG, München 2007
  • Alwin Kloekhorst: "Etymological Dictionary of the Hittite Inherited Lexicon", Brill, Leiden 2008
  • Vojtěch Zamarovský: Za tajemstvím říše Chetitů, Mladá fronta, Praha 1961
  • Benjamin W. Fortson: Indo-European Language and Culture: An Introduction, Blackwell, Malden, Massachusetts, 2004, pag. 158–167
  • Calvert Watkins: Hittite, V: The ancient languages of Asia Minor, Ed. R. D. Woodard,New York, Cambridge University Press, 2008, pag. 6–31
  • Marek Rychtařík: Chetitština, V: Jazyky starého Orientu, Univerzita Karlova v Praze, Praha, 2010. pag. 61—65, 139—142.
  • VELHARTICKÁ, Šárka. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XII. kapitola: Chetitské písemnictví, s. 418-480. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hittite Cuneiform Tablet- Cultic Festival Script.jpg
Autor: Mx. Granger, Licence: CC0

Tablet on display at the Oriental Institute, with the caption:

Hittite Cuneiform Tablet:
Cultic Festival Script
Baked clay
Hattusha
Late Bronze Age (14th century BC?)
A6007


A6007 - VBot 32 - CTH 738.I 11 : Festival for Goddess Tetešḫapi