Kišiněv

Kišiněv
Chișinău
Pohled na Kišiněv
Pohled na Kišiněv
Kišiněv – znak
znak
Kišiněv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška85 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
obec (municipiu)Kišiněv
Kišiněv
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha123 km²
Počet obyvatel639 000 (2019)[1]
Hustota zalidnění5 195,1 obyv./km²
Etnické složeníMoldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2]
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaDorin Chirtoacă
Vznik1436
Oficiální webwww.chisinau.md
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 639 tisíc[1] obyvatel.

Etymologie

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Historie

Vítězný oblouk a katedrála Narození Páně

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Doprava

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum a pamětihodnosti

Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb:

Sport

Geografie

Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km2.

Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.

Podnebí

Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.

Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.

Kišiněv – podnebí
Obdobíledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinecrok
Nejvyšší teplota [°C]15,520,725,731,635,937,539,439,237,332,623,618,339,4
Průměrné denní maximum [°C]1,13,49,216,422,326,128,428,322,315,58,12,715,3
Průměrná teplota [°C]−1,8−0,24,511,016,820,722,922,617,010,8−4,8−0,210,7
Průměrné denní minimum [°C]−4,2−3,00,76,311,815,917,917,512,57,1−2,1−2,56,8
Nejnižší teplota [°C]−28,4−28,9−21,1−6,6−1,13,67,85,5−2,4−10,8−21,6−22,4−28,9
Průměrné srážky [mm]35,931,035,039,153,964,967,049,047,547,243,040,5554,0
Dní se srážkami8711131414121010111210132
Dní se sněžením1313810,0300000,451151
Slunečných hodin709615521028330132630822016281652 277
Zdroj: [3][4]

Slavní rodáci

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města

Panoráma čtvrti Rîșcani

Odkazy

Reference

  1. a b Dostupné online.
  2. Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10. 
  3. Pogoda i klimat [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky) 
  4. www.nodc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce