Kišiněv

Kišiněv Chișinău
Pohled na Kišiněv
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d.
Nadmořská výška	85 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00
Stát	Moldavsko Moldavsko
obec (municipiu)	Kišiněv
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	123 km²
Počet obyvatel	639 000 (2019)[1]
Hustota zalidnění	5 195,1 obyv./km²
Etnické složení	Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2]
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Dorin Chirtoacă
Vznik	1436
Oficiální web	www.chisinau.md
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 639 tisíc^[1] obyvatel.

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb:

• Parlament Moldavské republiky
• prezidentský palác
• sídlo vlády
• státní soud
• Národní knihovna Moldavska
• radnice
• římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
• katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
• chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
• Varhanní sál
• divadlo
• Moldavské historické muzeum
• cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
• mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)

• FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
• FC Dacia Chișinău - fotbalový klub

Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km².

Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.

Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.

Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.

• Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
• Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
• Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
• William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
• Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
• Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
• Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
• Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
• Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
• Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
• Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
• Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
• Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
• Radu Albot (* 1989), moldavský tenista

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Kišiněv ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Staré obrazy Kišiněv