Chiasso

Chiasso
(c) qwesy qwesy, CC BY 3.0
znak
Poloha
Souřadnice	45°50′5″ s. š., 9°1′55″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Ticino
Okres	Mendrisio
Chiasso Chiasso, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,35 km²
Počet obyvatel	7 975 (2018)[1]
Hustota zalidnění	1 490,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.chiasso.ch
PSČ	6830
Označení vozidel	TI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chiasso (lombardsky Ciass, zastarale německy Pias) je obec (malé město) na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, blízko hranic s Itálií. Žije zde přibližně 8 000^[1] obyvatel. Jde o nejjižnější obec Švýcarska a významný železniční uzel, pohraniční stanici s Itálií a koncový bod Gotthardské dráhy.

Obec se nachází v regionu Sottoceneri (jižní Ticino) a leží v Pádské nížině v oblasti zvané Mendrisiotto jižně od Mendrisia mezi Luganským a Comským jezerem na hranici s Itálií.

Vesnice Pedrinate, dříve samostatná obec, která od roku 1976 patří k Chiassu, tvoří nejjižnější bod Švýcarska s hraničním kamenem číslo 75B. Chiasso je tak nejjižnější švýcarskou obcí.

Sousedními obcemi jsou Stabio, Balerna, Morbio Inferiore a Vacallo na severu (všechny v kantonu Ticino), Maslianico (provincie Como) na východě, Como (provincie Como) na jihu a San Fermo della Battaglia (provincie Como) a Novazzano (kanton Ticino) na západě.

První zmínka o obci pochází z roku 1140 pod názvem Claso.^[2] V průběhu 19. století (1874) se Chiasso, původně předměstí sousedního italského města Como, stalo díky železnici s pohraniční stanicí a seřaďovacím nádražím významným pohraničním městem. Díky železnici zažilo Chiasso hospodářský rozmach a počet jeho obyvatel rychle rostl.^[2]

Po ztrátě významu pohraničních stanic se mnoho obyvatel stěhovalo na sever do sousedních obcí, kde byla k dispozici pracovní místa v sektoru služeb. Od roku 1970 (kdy mělo Chiasso rekordních 9326 obyvatel) tak počet obyvatel klesá. Od srpna 1994 se z výzkumného centra pro takzvané Grätzelovy články stal komerční výrobce monokrystalických solárních článků a solárních modulů. Blízkost Itálie v současnosti městu opět dává perspektivu k ekonomickému růstu.

V září 1976 došlo po dlouhých deštích k sesuvu půdy nad plynárnou, který poškodil jednu ze tří nádrží na propan (ačkoli na opačné straně byla protipožární stěna, v bezpečnostních opatřeních se se sesuvem nepočítalo). Po chvíli projíždějící motocykl vyvolal výbuch uvolněného oblaku plynu, který způsobily malé jiskry z motoru. Další dva kontejnery pak hasiči ochlazovali a evakuovali asi 2000 lidí v okolí. Navzdory ochlazení došlo k trvalému úniku i z druhého kontejneru, což způsobilo druhý požár mraku plynu. Dvě nádrže na čpavek v suterénu nedaleké továrny Frisco zůstaly neporušené.^[3]

Dne 25. listopadu 2007 byl zamítnut návrh na sloučení obcí Chiasso, Morbio Inferiore a Vacallo.

Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.

Vzhledem k tomu, že Chiasso leží přímo na hranicích s Itálií, má tranzitní a celní doprava velký význam. Zde se švýcarská dálnice A2 (Basilej – Lucern – Gotthard – Lugano – Chiasso) spojuje s italskou dálnicí A9 Autostrada dei Laghi směrem na Milán, kam lze dojet za necelých 45 minut.

Vyspělost obce výrazně zvýšilo dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882.^[4] Chiasso se stalo železniční pohraniční stanicí s Itálií, kudy proudila většina zboží i cestujících mezi oběma státy. I v současnosti zde zastavují mezinárodní vlaky kategorie EuroCity, spojující Curych a Milán.

• Baltazar Fontana (1661–1733), sochař a štukatér

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chiasso na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chiasso na Wikimedia Commons
• (italsky) [1] – oficiální stránky