Chigiové
| Chigiové | |
|---|---|
.svg) | |
| Země | Itálie |
| Mateřská dynastie | Ardengheschiové |
| Tituly | knížata |
| Rok založení | 13. století (nobilitace na konci 14. století |
| Současná hlava | Mario IX. Chigi Albani della Rovere, kníže z Farnese |
| Větve rodu | Chigi-Rovere |
| Jiné jméno dynastie | Famiglia Chigi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chigiové (italsky Famiglia Chigi) jsou významný šlechtický rod s původem v toskánské Sieně. Z tohoto rodu pocházelo několik papežů a kardinálů, z nich nejvýznamnější byl papež Alexandr VII.
Původ rodu
Chigiové byli vedlejší linií rodu Ardengheschiů[1], původně bankéřské rodiny, který byla nobilitována na konci 14. století. Chigiové vlastnili hrad Macereto v Sieně.
Jedním z významných členů rodu byl Giovanni da Lecceto (1300-1363), blahoslavený poustevník, který se obětoval v pomoc potřebným během velké morové epidemie z roku 1348, kterou zmiňuje Boccaccio v Dekameronu. Dále blahoslavená Angela, rovněž poustevnice ve 14. století.
Rod se zařadil mezi nejvyšší šlechtu v Sieně zásluhou významného finančníka Mariana Chigiho (1439–1504), který nechal přestavět rodový palác. Sigismondo (1479–1525) pak nechali vystavět Villu delle Volte a vyzdobit rodový palác v Sieně.
Vzestup rodu
Ze Sieny ke Svatému stolci
Jednou z nejvýznamnějších postav rodu byl Agostino, zvaný Veliký (1465–1520). Narodil se v Sieně a v době pontifikátu papeže Lva X. byl bankéřem u římského dvora a velkorysým mecenášem umění, přítel Pietra Bemba, Paola Giovia a Pietra Aretina.
Svého historického vrcholu dosáhl rod v osobě kardinála Fabia Chigiho, jenž byl zvolen papežem a přijal jméno Alexandr VII. (1655-1667). Měl dva vnuky, oba se stali kardinály: Flavia I. (1631-1693), hlavního kurátora rodových uměleckých sbírek a Sigismonda (1649-1678). Další synovec Agostino (1634-1705) se oženil s Marií Virginií z rodu Borghese, neteří papeže Pavla V.
Ve 2. polovině 17. století vznikl rodový fond nemovitostí Chigiů, který se v polovině 19. století stal jedním z pěti hlavních vlastníků půdy Papežského státu. V roce 1658 se Ranuccio II. Farnese rozhodl prodat rodové knížectví Farnese (poblíž Viterba) včetně dědičného knížecího titulu, aby svůj silně zadlužený rod Farnese udržel u parmského vévodského dvora. Toho vužili Chigiové, kteří vzhledem ke svému bohatství a vlivu nyní potřebovali získat odpovídající šlechtický titul. Agostino Chigi se tak stal prvním knížetem farneským. Po několika letech koupil Flavio Chigi v roce 1662 knížectví Campagnano od zadluženého Orsiniho z Bracciana.
V 18. století z rodu Chigiů vzešel další kardinál, Flavius II. (1711-1771), ochránce jezuitů a papežského kandidáta na konkláve při volbě Klementa XIV . Další významnou osobností byl v 18. století Sigismondo Chigi (1735–1793), osvícenský myslitel a frankofil.
V 19. století se rod Chigiů prostřednictvím sňatku dostal do kontaktu s evropskou aristokracií. Mario Chigi (1832-1914) se oženil s ukrajinskou kněžnou Antoniettou Sayn-Wittgensteinovou (1839-1918), neteří německého generála Petera Wittgensteina, který zastavil Napoleona u Petrohradu a dcerou překrásné Leonily Ivanovny Barjatinské (1816-1918) z jednoho z nejvýznamnějších ruských rodů - Barjatinských (její babička byla sestřenice cara Pavla I.).
Ještě v 19. století měl rod Chigiů posledního kardinála: Flavia III. (1810-1885), jenž byl apoštolským nunciem v Paříži.
Chigi ze Sieny a další rodové větve
Od Benedetta Chigiho ze Sieny v 15. století vzešla sienská rodová větev. Mezi její nejvýznamnější představitele patřili hudebník a politik Scipione (1584-1633) a Carlo Corradino (1802-1881), důstojník sardinského námořnictva, dále guvernér ostrova Elba jmenovaný Toskánským velkovévodou (1840–46), účastník boje u Curtatone v roce 1848 a od roku 1860 senátor Italského království. Počínaje jeho synem Fabiem (1849-1906) větev získala jméno Chigi-Saracini-Lucherini.
Větev Chigi-Zondadari ze Sieny pocházela od kardinála Flavia Chigiho, synovce papeže Alexandra VII., který své jmění a tituly přenechal svému synovci Bonaventurovi (1693).
Od Francesca Chigiho, bratra Agostina Velikého, vzešla větev Chigi Montoro z Viterba.
Posledním knížetem římské linie rodu Don Agostino Chigi Albani della Rovere (1929 - 2002), historik umění, mecenáš italských umělců[2], filantrop,[3] jenž na konci roku 1988 prodal palác Chigi s přilehlým parkem a dalším rodovým majetkem obci Ariccia.
V současné době je rodina Chigi zastoupena synem Francesca Chigiho, knížetem Mariem Chigim (* 1929), který žije ve vile Castel Fusano a jeho synem, vévodou Flaviem Chigim (1975). Panství Castel Fusano modernizoval v 17. století Pietro da Cortona, který je společně se svými žáky autorem výzdoby interiéru.
Jméno rodu nese také historický palác Chigi v Římě, který v roce 1659 odkoupili Aldobrandiniové. Od roku 1712 za pontifikátu papeže Klementa XI. do roku 1966 (za pontifikátu Pavla VI. ) zastával prvorozený syn rodu Chigiů z Ariccie dědičnou důstojnost maršála svaté římské církve a stálého strážce konkláve [4] .
Posledním maršálem byl Don Sigismondo Chigi (1894-1982), který byl ženatý s Američankou Marian Berryovou (1901-1989)
Genealogie rodu Chigiů
- Mario nebo Mariano Chigi, ženatý s Margheritou Baldiovou
- Sigismondo Chigi, ženatý se Sulpizií Petrucciovou
- Agostino Chigi (1466-1520), ženatý nejprve s Margheritou Saraciniovou a poté s Francescou Ordeaschiovou
- Mario Chigi (* asi 1511 -?), ženatý nejprve s Agnesou Bulgariniovou, poté s Claudií Colonnovu a nakonec s Ortensií Ginucciovou
- Flavio Chigi (asi 1559 - 1615), ženatý s Laurou Marsiliovou, mj. otec papeže Alexandra VII.
- Augusto Chigi (1595 - 1651), oženil se s Olimpií della Ciaia
Knížata z Farnese (od roku 1659)
- Agostino Chigi (5. května 1634 - 1705), kníže z Farnese, ženatý s Marií Virginií Borghese
- Augusto Chigi (1662 - 1744), II. kníže z Farnese, ženatý s Eleonorou Rospigliosiovou
- Agostino Chigi della Rovere (1710 - 1769), III. kníže z Farnese, ženatý s Annou Ruspoliovou v prvním manželství a ve druhém s Giulií Augustou Albaniovou
- Sigismondo Chigi Albani della Rovere (1736 - 1793), IV. kníže z Farnese, ženatý s Flaminií Odescalchiovou
- Agostino Chigi Albani della Rovere (1771 - 10. listopadu 1855), V. kníže z Farnese, ženatý s Amálií Carlottou Barberini-Colonnovou
- Sigismondo Chigi Albani della Rovere (14. srpna 1798 - 10. května 1877), VI. kníže z Farnese, ženatý s Leopoldinou Dorií Pamphilj-Landiovou
- Mario Chigi Albani della Rovere (1832 - 1914), VII. Farnský kníže, oženil se s Antoniettou Chigiovou
- Ludovico Chigi Albani della Rovere (10. července 1866 - 14. listopadu 1951), VIII. kníže z Farnese, velmistr suverénního vojenského řádu maltézských rytířů, ženatý s Annou Aldobrandiniovou
- Sigismondo Chigi Albani della Rovere (1894 - 1982), IX. kníže z Farnese, oženil se Marian Berryovou
- Agostino Chigi Albani della Rovere (1929 - 2002), X. kníže z Farnese, nesezdaný a bezdětný. Prodali rodový palác obci Ariccia
- Mario Chigi Albani della Rovere (1929), XI. kníže z Farnese, bratranec předchozího. Ženatý poprvé s Ismene Larussou Marzottovou a podruhé s Donatellou Flavií del Core
Předpokládaným dědicem knížecího titulu je Flavio Chigi Albani della Rovere (* 1975).
Poznámka
- ↑ Ingrid Drake Rowland, The correspondence of Agostino Chigi (1466-1520), Biblioteca apostolica vaticana, Roma 2001, Vol. 3, s. 91
- ↑ Enciclopedia d'Arte Italiana, Catalogo generale artisti dal 900 ad oggi: Paolo SALVATI, dettaglio Incontri e cambiamenti con il Principe Agostino Chigi Albani della Rovere
- ↑ Opera di Promozione dell'Alfabetizzazione nel Mondo: dettaglio Agostino Chigi, Signore non lo conoscevamo, pp.3 pp.4
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chigi na italské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chigiové na Wikimedia Commons - I Chigi, di Fabrizio Gabrielli
- Flavio Chigi
Související články
Média použitá na této stránce
Facciata di Palazzo Chigi (Roma)
Autor:
Cromolitografia in L. Tripepi, Ritratti e biografie dei romani pontefici: da S. Pietro a Leone 13, Roma, Vaglimigli Davide, 1879.
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the House of Chigi before 1503
Autor: Rafael Santi , Licence: CC0
The mosaics of the dome of the Cappella Chigi, by Luigi da Pace (1516) after cartoons by Raphaël, church Santa Maria del Popolo, Rome, Italy. Unique mosaics due to Raphaël.