Childerich III.

Childerich III.
Doba vlády743–751
Korunovace743
Titulyfranský král
Narození714
Úmrtí754?
PředchůdceTheuderich IV.
NástupcePipin III. Krátký
PotomciTheuderich
DynastieMerovejci
OtecChilperich II. či Theuderich IV.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Childerich III. (717?–754?) byl poslední franský král z rodu Merovejců. Vládl od roku 743, dokud nebyl v březnu 751 při převratu Pipinem Krátkým sesazen a uvězněn v klášteře. Je považován za posledního franského krále z merovejské dynastie i když jeho původ je nejistý. Po sesazení Childericha se Pipin Krátký chopil moci a byl korunován králem, čímž založil dynastii Karlovců.[1]

Život

Po panování Dagoberta I. (629–634) moc merovejských králů postupně upadla do ceremoniální role, zatímco skutečnou moc ve franském království stále více nabývali majordomové. V roce 718 spojil Karel Martel roli majordoma Neustrie a majordoma Austrasie, čímž si upevnil pozici nejmocnějšího úředníka ve Franském království. Po smrti krále Theudericha IV. v roce 737 zůstal trůn prázdný a Karel Martel se stal de facto králem.

Po smrti Karla Martela v roce 741 funkci převzal Karloman a Pipin Krátký, jeho synové s první manželkou Rotrudou. Brzy však museli čelit vzpourám svého mladšího nevlastního bratra Grifa a švagra Odily Bavorského. Tyto vzpoury mohly hrát roli v jejich rozhodnutí obsadit šest let uprázdněný trůn merovejským králem, který by jejich vládě dodal legitimitu.[2]

Poslední Merovejec, obraz Evarista-Vitala Luminaise, zobrazující Childerichovy postřižiny.

Childerichův původ a jeho vztah k merovejskému rodu jsou nejisté. Mohl být buď synem Chilpericha II. nebo Theudericha IV.[3]

Podle Einharda, životopisce Karla Velikého, se Childerich na veřejném životě podílel jen velmi málo. Býval jednou ročně přivezen na volském voze taženém rolníkem a sedě na trůnu předsedal shromáždění, přičemž odpovědi cizím vyslancům mu majordomové připravili předem.[4] Childerichova moc v té době byla již nepatrná, čehož využil Pipin k převratu a k zisku samotného titulu krále. Převrat provedl tak, že papežovi Zachariáši adresoval sugestivní otázku: Pokud jde o krále Franků, kteří již nemají královskou moc... je takový stav věcí správný? Papež odpověděl, že takový stav věcí není správný. Za těchto okolností byla faktická moc považována za důležitější než de jure autorita. Po tomto rozhodnutí byl trůn prohlášen za prázdný. Childerich III. byl sesazen z trůnu a postřižen.[5] Jeho dlouhé vlasy byly symbolem jeho královských práv nebo magické moci. Ostříháním ho tak zbavili královských výsad. Jakmile byl sesazen z trůnu, byl spolu se svým synem Theuderichem umístěn buď v klášteře Saint-Bertin[6] nebo v Saint-Omer a Theuderich v Saint-Wandrille.. Byl posledním králem z rodu Merovejovců. Pipin byl poté zvolen shromážděním franských šlechticů za krále Franků. Nejstarší zprávou o jeho zvolení a pomazání je Clausula de Pippino z roku 767.

Datum úmrtí Childericha není známe. Dochované zdroje se v datech jeho smrti rozcházejí. Některé uvádějí již rok 753 a jiné až 758. Za vlády Karlovců byl nazýván rex falsus (falešný král), a to i přesto, že ho Pipin Krátký s pomocí papežů Zachariáše a Štěpána II. dosadil na trůn.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Childeric III na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Riché 1993, s. 65.
  2. ↑ McKitterick 1999, s. 34.
  3. ↑ Rosenwein 2009, s. 84.
  4. ↑ Frassetto 2003, s. 118.
  5. ↑ Tierney 2004, s. 20.
  6. ↑ Theuws, de Jong a Van Rhijn 2001, s. 326.

Literatura

  • BARNWELL, P. S. Einhard, Louis the Pious and Childeric III. Historical Research. 2005, s. 129–39. DOI 10.1111/j.1468-2281.2005.00224.x. (anglicky) 
  • BOUCHARD, Constance B. Childeric III and the Emperors Drogo Magnus and Pippin the Pious. Medieval Prosopography. 2013, s. 1–16. (anglicky) 
  • DE JONG, Mayke. Topographies of Power in the Early Middle Ages. Redakce Frans Theuws. [s.l.]: Brill, 2001. Kapitola Monastic Prisoners or Opting Out? Political Coercion and Honour in the Frankish Kingdoms, s. 291–327. (anglicky) 
  • ENRIGHT, Michael. Iona, Tara, and Soissons: The Origin of the Royal Anointing Ritual. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1985. (anglicky) 
  • FOURACRE, Paul. Charlemagne: Empire and Society. Redakce Joanna Story. [s.l.]: Manchester University Press, 2005. Kapitola The Long Shadow of the Merovingians, s. 5–21. (anglicky) 
  • Encyclopedia of Barbarian Europe: Society in Transformation. Redakce Frassetto Michael. [s.l.]: ABC-CLIO, 2003. Kapitola Childeric III (d.754), s. 118–19. (anglicky) 
  • GEARY, Patrick J. Before France and Germany: The Creation and Transformation of the Merovingian World. Oxford: Oxford University Press, 1988. (anglicky) 
  • MCKITTERICK, Rosamond. The Frankish Kingdoms under the Carolingians. [s.l.]: Longman, 1999. (anglicky) 
  • RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. Překlad Allen Michael Idomir. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1993. (anglicky) 
  • ROSENWEIN, Barbara H. A Short History of the Middle Ages. [s.l.]: University of Toronto, 2009. (anglicky) 
  • TIERNEY, Brian. The Crisis of Church and State, 1050-1300. [s.l.]: University of Toronto Press, 2004. (anglicky) 
  • WOOD, Ian N. The Merovingian Kingdoms, 450–751. Harlow: Longman, 1994. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce