Chile Open

Chile Open
Movistar Chile Open

Založeno1993
OdehránoChile Open 2024
MístoViña del Mar (2001–2009, 2012–2014)
Santiago (1993–2000, 2010–2011, 2020–) ChileChile Chile
DějištěClub Universidad Católica en San Carlos
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace742 350 USD
Prize money661 585 USD
Obdobíúnor a březen
ŘeditelkaCatalina Fillolová[1]
Poznámkačást latinskoamerické Golden Swing
ATP Tour
1993–1998ATP World Series
2000–2008ATP International Series
2009–2014ATP World Tour 250
2020–ATP Tour 250

www.chileopen.cl/index
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chile Open, oficiálně Movistar Chile Open, je profesionální tenisový turnaj mužů konaný v chilském hlavním městě Santiagu, jakožto část čtyřdílné latinskoamerické série Golden Swing. Na okruhu ATP Tour se od obnovení v roce 2020 řadí do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v únorovém či březnovém termínu na otevřených antukových dvorcích Clubu Universidad Católica en San Carlos v Las Condes, městě santiagské metropolitní oblasti.

Historie

Po zrušení tří brazilských turnajů ATP Tour v roce 1992, se bratři Fillolové rozhodli odkoupit práva na jeden z ukončených turnajů, jenž se měl konat v Chile. Úvodní ročník Chile Open proběhl v listopadu 1993. V sezóně 1999 se nekonal pro změnu termínu ze strany ATP na únor 2000.

V období 2001–2009 se Chile Open poprvé uskutečnilo v přímořském letovisku Viña del Mar na dvorcích areálu Centro de Tenis Las Salinas, v obdobích 1993–2000 a 2010–2011 pak v Santiagu de Chile, než se na tři sezóny vrátilo do Viña del Mar. V sezóně 2015 jej v kalendáři ATP Tour nahradil antukový Ecuador Open Quito se sídlem v Quitu.[2] V říjnu 2019 organizátoři Brasil Open držící pořadatelská práva oznámili, že turnaj přesunou ze São Paula do Santiaga.[3][4] V následující sezóně byl obnoven Chile Open 2020. Ročník vyhrál 19letý Brazilec Thiago Seyboth Wild jako nejmladší a na pozici 182. hráče také nejníže postavený brazilský vítěz v historii ATP, první šampion na okruhu narozený v roce 2000 i nejmladší v sérii Golden Swing od titulu 18letého Nadala v Acapulku 2005.[5]

Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. V sezóně 2007 singlovou soutěž odehrálo dvacet čtyři tenistů. ATP se po problémech rozhodla tento počet hráčů opustit a vrátila se k předchozímu schématu pavouku.

Nejvyšší počet čtyř singlových titulů vyhrál Chilan Fernando González. Mezi účastníky turnaje se zařadily světové jedničky Mats Wilander, Jim Courier, Marcelo Ríos, Carlos Moyà, Gustavo Kuerten a Rafael Nadal, a také hráči první desítky žebříčku Jiří Novák, Sergi Bruguera, Guillermo Coria, David Nalbandian, David Ferrer, Fernando Verdasco, Juan Mónaco a další.

Vývoj názvu turnaje

  • 1993–1997: Hellmann's Cup
  • 1998–2001: Chevrolet Cup
  • 2002–2005: BellSouth Open by Rosen
  • 2006–2011: Movistar Open
  • 2012–2013: VTR Open
  • 2014: Royal Guard Open
  • 2020–2022: Chile Dove Men+Care Open
  • od 2023: Movistar Chile Open

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledekmísto
1993Argentina Javier FranaŠpanělsko Emilio Sánchez Vicario7–5, 3–6, 6–3Santiago
1994Španělsko Alberto BerasateguiŠpanělsko Francisco Clavet6–3, 6–4
1995Česko Sláva DosedělChile Marcelo Ríos7–6(7–3), 6–3
1996Argentina Hernán GumyChile Marcelo Ríos6–4, 7–5
1997Španělsko Julián AlonsoChile Marcelo Ríos6–2, 6–1
1998Španělsko Francisco ClavetMaroko Júnis Al Ajnáví6–2, 6–4
2000Brazílie Gustavo KuertenArgentina Mariano Puerta7–6(7–3), 6–3
2001Argentina Guillermo CoriaArgentina Gastón Gaudio4–6, 6–2, 7–5Viña del Mar
2002Chile Fernando GonzálezEkvádor Nicolás Lapentti6–3, 6–7(5–7), 7–6(7–4)
2003Španělsko David Sánchez MuñozChile Marcelo Ríos1–6, 6–3, 6–3
2004Chile Fernando GonzálezBrazílie Gustavo Kuerten6–4, 6–4
2005Argentina Gastón GaudioChile Fernando González6–3, 6–4
2006Argentina José AcasusoChile Nicolás Massú6–4, 6–3
2007Peru Luis HornaChile Nicolás Massú7–5, 6–3
2008Chile Fernando GonzálezArgentina Juan Mónacobez boje
2009Chile Fernando GonzálezArgentina José Acasuso6–1, 6–3
2010Brazílie Thomaz BellucciArgentina Juan Mónaco6–2, 0–6, 6–4Santiago
2011Španělsko Tommy RobredoKolumbie Santiago Giraldo6–2, 2–6, 7–6(7–5)
2012Argentina Juan MónacoArgentina Carlos Berlocq6–3, 6–7, 6–1Viña del Mar
2013Argentina Horacio ZeballosŠpanělsko Rafael Nadal6–7(2–7), 7–6(8–6), 6–4
2014Itálie Fabio FogniniArgentina Leonardo Mayer6–2, 6–4
2020Brazílie Thiago Seyboth WildNorsko Casper Ruud7–5, 4–6, 6–3Santiago
2021Chile Cristian GarínArgentina Facundo Bagnis6–4, 6–7(3–7), 7–5
2022Španělsko Pedro MartínezArgentina Sebastián Báez4–6, 6–4, 6–4
2023Chile Nicolás JarryArgentina Tomás Martín Etcheverry6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–2
2024Argentina Sebastián BáezChile Alejandro Tabilo3–6, 6–0, 6–4

Mužská čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1993USA Mike Bauer
Česko David Rikl
Švédsko Christer Allgardh
USA Brian Devening
7–6, 6–4
1994Česko Karel Nováček
Švédsko Mats Wilander
Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
4–6, 7–6, 7–6
1995Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
USA Shelby Cannon
USA Francisco Montana
6–4, 4–6, 6–1
1996Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Fernando Meligeni
Španělsko Albert Portas
Rumunsko Dinu Pescariu
6–4, 6–2
1997Nizozemsko Jan Hendrik Davids
Austrálie Andrew Kratzmann
Španělsko Julián Alonso
Ekvádor Nicolás Lapentti
7–6, 5–7, 6–4
1998Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
Itálie Massimo Bertolini
USA Devin Bowen
7–6, 6–7, 7–6
2000Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Antônio Prieto
Jižní Afrika Lan Bale
Jižní Afrika Piet Norval
6–2, 6–4
2001Argentina Lucas Arnold
Španělsko Tomás Carbonell
Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
6–4, 2–6, 6–3
2002Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
Argentina Lucas Arnold
Argentina Luis Lobo
6–3, 6–4
2003Argentina Agustín Calleri
Argentina Mariano Hood
Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
6–3, 1–6, 6–4
2004Argentina Juan Ignacio Chela
Argentina Gastón Gaudio
Ekvádor Nicolás Lapentti
Argentina Martín Rodríguez
7–6(7–2), 7–6(7–3)
2005Španělsko David Ferrer
Španělsko Santiago Ventura
Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
6–3, 6–4
2006Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
7–6(7–2), 6–4
2007Chile Paul Capdeville
Španělsko Óscar Hernández
Španělsko Albert Montañés
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
4–6, 6–4, [10–6]
2008Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Argentina Máximo González
Argentina Juan Mónaco
6–1, 3–0skreč
2009Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Brian Dabul
Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 6–3
2010Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
Itálie Potito Starace
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–0
2011Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6–3, 7–6(7–3)
2012Portugalsko Frederico Gil
Španělsko Daniel Gimeno
Španělsko Pablo Andújar
Argentina Carlos Berlocq
1–6, 7–5, [12–10]
2013Itálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace
Španělsko Rafael Nadal
Argentina Juan Mónaco
6–2, 6–4
2014Rakousko Oliver Marach
Rumunsko Florin Mergea
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–4
2020Španělsko Roberto Carballés Baena
Španělsko Alejandro Davidovich Fokina
Salvador Marcelo Arévalo
Spojené království Jonny O'Mara
7–6(7–3), 6–1
2021Itálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González
Argentina Federico Delbonis
Španělsko Jaume Munar
7–6(7–4), 6–4
2022Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
Švédsko André Göransson
USA Nathaniel Lammons
7-6(10–8), 7-6(7–3)
2023Itálie Andrea Pellegrino
Itálie Andrea Vavassori
Brazílie Thiago Seyboth Wild
Chile Matías Soto
6–4, 3–6, [12–10]
2024Chile Tomás Barrios Vera
Chile Alejandro Tabilo
Brazílie Orlando Luz
Chile Matías Soto
6–2, 6–4

Odkazy

Reference

  1. Con duelo de compatriotas: los rivales de los chilenos para el ATP de Santiago. Radio Universidad Chile [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Chile pierde la sede del ATP de Viña del Mar después de 21 años en el circuito [online]. Emol.com, 10-07-2014 [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Ignacio Leal. Agendado para febrero de 2020 en Santiago: Chile vuelve a tener un torneo ATP [online]. 2019-10-15 [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 
  4. Tênis News. Brasil Open perderá torneio para Santiago, no Chile [online]. 2019-10-16 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  5. #NextGenATP Seyboth Wild Captures Maiden Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-03-01 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Movistar Open (4324782819).jpg
Autor: Pablo Viojo from Santiago, Chile, Licence: CC BY 2.0
Movistar Open