Chile Open

Chile Open
Movistar Chile Open
Stadion Jaimeho Fillola během finále ročníku 2024

Založeno1993
OdehránoChile Open 2025
MístoViña del Mar (2001–2009, 2012–2014)
Santiago (1993–2000, 2010–2011, 2020–) ChileChile Chile
DějištěTenisový komplex Maria Caracciho Onetta
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace710 735 USD
Prize money680 140 USD
Obdobíúnor a březen
ŘeditelkaCatalina Fillolová[1]
Poznámkačást latinskoamerické Golden Swing
ATP Tour
1993–1998ATP World Series
2000–2008ATP International Series
2009–ATP Tour 250

www.chileopen.cl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chile Open, oficiálně Movistar Chile Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v chilském hlavním městě Santiagu, jakožto část čtyřdílné latinskoamerické série Golden Swing. Založen byl v roce 1993. V období 2001–2009 a 2012–2014 probíhal ve Viña del Mar. Od obnovení v roce 2020 se na okruhu ATP Tour zařadil do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v úvodní čási sezóny na antukových dvorcích Tenisového komplexu Maria Caracciho Onetta v Clubu Universidad Católica v San Carlosu de Apoquindo, ležícím v santiagské metropolitní oblasti.

Historie

Po zrušení tří brazilských turnajů ATP Tour v roce 1992, se bratři Jaime a Álvaro Fillolové rozhodli odkoupit práva na jeden z ukončených turnajů, jenž se měl konat v Chile. Úvodní ročník Chile Open proběhl v listopadu 1993. V sezóně 1999 se turnaj nekonal pro změnu termínu ze strany ATP, která jej přesunula ze závěru do úvodu sezóny. Po listopadu 1998 se další ročník odehrál až na přelomu února a března 2000.

Stadion Jaimeho Fillola s kapacitou 4 tisíce osob

V období 2001–2009 se Chile Open poprvé uskutečnilo v přímořském letovisku Viña del Mar, v obdobích 1993–2000 a 2010–2011 pak v Santiagu de Chile, než se na tři sezóny vrátilo do Viña del Mar. V sezóně 2015 jej v kalendáři ATP Tour nahradil antukový Ecuador Open Quito se sídlem v Quitu.[2]

V říjnu 2019 organizátoři Brasil Open držící pořadatelská práva oznámili, že turnaj přesunou ze São Paula do Santiaga.[3][4] V následující sezóně byl obnoven Chile Open 2020. V návratu události do Chile se angažovala rodina Fillolových v čele s bývalým tenistou Jaimem Fillolem, jeho čtyřmi dcerami, synem a vnukem Nicolásem Jarrym. Ředitelkou události se stala Catalina Fillolová, správu nad administrativou a finančními záležitostmi převzala Cecilia Fillolová, gesci hospitality (ubytování) získala Natalia Fillolová, lidské vztahy Angela Fillolová a bývalý profesionální hráč Jaime Fillol mladší plnil úlohu hlavního rozhodčího.[5]

Vítězný Horacio Zeballos s trofejí při ceremoniálu VTR Open 2013

Ročník 2020 vyhrál 19letý Brazilec Thiago Seyboth Wild jako nejmladší a na pozici 182. hráče také nejníže postavený brazilský vítěz v historii ATP, první šampion na okruhu narozený v roce 2000 i nejmladší v sérii Golden Swing od titulu 18letého Nadala v Acapulku 2005.[6]

Turnajová ředitelka Catalina Fillolová vyjádřila v lednu 2025 záměr přechodu Chile Open a Rio Open z antuky na tvrdý povrch, s cílem zvýšit atraktivu pro tenisty a zajistit kvalitnější obsazení, když jihoamerické turnaje byly závěrečnou generálkou na velké události v Indian Wells a Miami probíhající na tvrdém podkladu.[7]

Nejvyšší počet čtyř singlových titulů, od založení turnaje v roce 1993, vyhrál Chilan Fernando González. Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. V sezóně 2007 singlovou soutěž odehrálo dvacet čtyři tenistů. ATP se po problémech rozhodla tento počet hráčů opustit a vrátila se k předchozímu formátu pavouku.

Místa konání

V letech 1993–1994 se santiagským dějištěm stal Sportovní komplex Santa Rosa Clubu Universidad Católica v San Carlosu. Od roku 1995 turnaj hostí Tenisový komplex Maria Caracciho Onetta, rovněž součást Clubu Universidad Católica v San Carlosu de Apoquindo. Areál leží v Las Condes, městě severovýchodní metropolitní oblasti Santiaga de Chile.[8] Zahrnuje 27 dvorců, z toho 23 antukových a 4 s tvrdým povrchem.[9] Centrální dvorec byl v prosinci 2023 pojmenován po chilském tenistovi Jaimu Fillolovi.[10] Jeho kapacita čini čtyři tisíce diváků.[8]
V přímořském Viña del Mar turnaj probíhal v Clubu Naval de Campo Las Salinas.[11][12]
Tenisový komplex Maria Caracciho Onetta v Clubu Universidad Católica v San Carlosu de Apoquindo
Tenisový komplex Maria Caracciho Onetta v Clubu Universidad Católica v San Carlosu de Apoquindo

Vývoj názvu turnaje

Názevtitulární partnerobdobí
Hellmann's CupHellmann's1993–1996
Chevrolet CupChevrolet1997–2000
Chevrolet Cup by BellsouthChevrolet / Bellsouth2001–2001
Bellsouth Open by RosenBellsouth / Rosen2002–2005
Movistar OpenMovistar Chile2006–2011
VTR OpenVTR2012
VTR Open by CachantúnVTR / Cachantún2013
Royal Guard Open ChileRoyal Guard2014
Chile Dove Men+Care OpenDove2020–2022
Movistar Chile OpenMovistar Chileod 2023

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1993Argentina Javier FranaŠpanělsko Emilio Sánchez Vicario7–5, 3–6, 6–3
1994Španělsko Alberto BerasateguiŠpanělsko Francisco Clavet6–3, 6–4
1995Česko Sláva DosedělChile Marcelo Ríos7–6(7–3), 6–3
1996Argentina Hernán GumyChile Marcelo Ríos6–4, 7–5
1997Španělsko Julián AlonsoChile Marcelo Ríos6–2, 6–1
1998Španělsko Francisco ClavetMaroko Júnis Al Ajnáví6–2, 6–4
2000Brazílie Gustavo KuertenArgentina Mariano Puerta7–6(7–3), 6–3
2001Argentina Guillermo CoriaArgentina Gastón Gaudio4–6, 6–2, 7–5
2002Chile Fernando GonzálezEkvádor Nicolás Lapentti6–3, 6–7(5–7), 7–6(7–4)
2003Španělsko David Sánchez MuñozChile Marcelo Ríos1–6, 6–3, 6–3
2004Chile Fernando GonzálezBrazílie Gustavo Kuerten6–4, 6–4
2005Argentina Gastón GaudioChile Fernando González6–3, 6–4
2006Argentina José AcasusoChile Nicolás Massú6–4, 6–3
2007Peru Luis HornaChile Nicolás Massú7–5, 6–3
2008Chile Fernando GonzálezArgentina Juan Mónacobez boje
2009Chile Fernando GonzálezArgentina José Acasuso6–1, 6–3
2010Brazílie Thomaz BellucciArgentina Juan Mónaco6–2, 0–6, 6–4
2011Španělsko Tommy RobredoKolumbie Santiago Giraldo6–2, 2–6, 7–6(7–5)
2012Argentina Juan MónacoArgentina Carlos Berlocq6–3, 6–7, 6–1
2013Argentina Horacio ZeballosŠpanělsko Rafael Nadal6–7(2–7), 7–6(8–6), 6–4
2014Itálie Fabio FogniniArgentina Leonardo Mayer6–2, 6–4
2020Brazílie Thiago Seyboth WildNorsko Casper Ruud7–5, 4–6, 6–3
2021Chile Cristian GarínArgentina Facundo Bagnis6–4, 6–7(3–7), 7–5
2022Španělsko Pedro MartínezArgentina Sebastián Báez4–6, 6–4, 6–4
2023Chile Nicolás JarryArgentina Tomás Martín Etcheverry6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–2
2024Argentina Sebastián BáezChile Alejandro Tabilo3–6, 6–0, 6–4
2025Srbsko Laslo DjereArgentina Sebastián Báez6–4, 3–6, 7–5

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1993USA Mike Bauer
Česko David Rikl
Švédsko Christer Allgardh
USA Brian Devening
7–6, 6–4
1994Česko Karel Nováček
Švédsko Mats Wilander
Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
4–6, 7–6, 7–6
1995Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
USA Shelby Cannon
USA Francisco Montana
6–4, 4–6, 6–1
1996Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Fernando Meligeni
Španělsko Albert Portas
Rumunsko Dinu Pescariu
6–4, 6–2
1997Nizozemsko Jan Hendrik Davids
Austrálie Andrew Kratzmann
Španělsko Julián Alonso
Ekvádor Nicolás Lapentti
7–6, 5–7, 6–4
1998Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
Itálie Massimo Bertolini
USA Devin Bowen
7–6, 6–7, 7–6
2000Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Antônio Prieto
Jižní Afrika Lan Bale
Jižní Afrika Piet Norval
6–2, 6–4
2001Argentina Lucas Arnold
Španělsko Tomás Carbonell
Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
6–4, 2–6, 6–3
2002Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
Argentina Lucas Arnold
Argentina Luis Lobo
6–3, 6–4
2003Argentina Agustín Calleri
Argentina Mariano Hood
Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
6–3, 1–6, 6–4
2004Argentina Juan Ignacio Chela
Argentina Gastón Gaudio
Ekvádor Nicolás Lapentti
Argentina Martín Rodríguez
7–6(7–2), 7–6(7–3)
2005Španělsko David Ferrer
Španělsko Santiago Ventura
Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
6–3, 6–4
2006Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
7–6(7–2), 6–4
2007Chile Paul Capdeville
Španělsko Óscar Hernández
Španělsko Albert Montañés
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
4–6, 6–4, [10–6]
2008Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Argentina Máximo González
Argentina Juan Mónaco
6–1, 3–0skreč
2009Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Brian Dabul
Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–3, 6–3
2010Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
Itálie Potito Starace
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–0
2011Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6–3, 7–6(7–3)
2012Portugalsko Frederico Gil
Španělsko Daniel Gimeno
Španělsko Pablo Andújar
Argentina Carlos Berlocq
1–6, 7–5, [12–10]
2013Itálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace
Španělsko Rafael Nadal
Argentina Juan Mónaco
6–2, 6–4
2014Rakousko Oliver Marach
Rumunsko Florin Mergea
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–4
2020Španělsko Roberto Carballés Baena
Španělsko Alejandro Davidovich Fokina
Salvador Marcelo Arévalo
Spojené království Jonny O'Mara
7–6(7–3), 6–1
2021Itálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González
Argentina Federico Delbonis
Španělsko Jaume Munar
7–6(7–4), 6–4
2022Brazílie Rafael Matos
Brazílie Felipe Meligeni Alves
Švédsko André Göransson
USA Nathaniel Lammons
7-6(10–8), 7-6(7–3)
2023Itálie Andrea Pellegrino
Itálie Andrea Vavassori
Brazílie Thiago Seyboth Wild
Chile Matías Soto
6–4, 3–6, [12–10]
2024Chile Tomás Barrios Vera
Chile Alejandro Tabilo
Brazílie Orlando Luz
Chile Matías Soto
6–2, 6–4
2025Kolumbie Nicolás Barrientos
Indie Rithvik Čoudary Bollípalli
Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
6–3, 6–2

Rekordy (od obnovení 2020)

Dvouhra[13]
Rekorddržitelé rekordu
Nejvíce titulů1Brazílie Thiago Seyboth Wild
Chile Cristian Garín
Španělsko Pedro Martínez
Chile Nicolás Jarry
Argentina Sebastián Báez
Srbsko Laslo Djere
Nejvíce finále3Argentina Sebastián Báez
Nejvíce vyhraných zápasů13Argentina Sebastián Báez
Nejmladší vítěz19 letBrazílie Thiago Seyboth Wild (2020)
Nejstarší vítěz29 letSrbsko Laslo Djere (2025)
Nejvýše postavený vítěz21. ATPArgentina Sebastián Báez (2024)
Nejníže postavený vítěz182. ATPBrazílie Thiago Seyboth Wild (2020)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Con duelo de compatriotas: los rivales de los chilenos para el ATP de Santiago. Radio Universidad Chile [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Chile pierde la sede del ATP de Viña del Mar después de 21 años en el circuito. Emol [online]. El Mercurio S.A.P, 2014-07-10 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. LEAL, Ignacio. Agendado para febrero de 2020 en Santiago: Chile vuelve a tener un torneo ATP. La Tercera [online]. 2019-10-15 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Brasil Open perderá torneio para Santiago, no Chile - Lance!. Brasil Open perderá torneio para Santiago, no Chile - Lance! [online]. 2019-10-16 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. SANFORD, Jordaan. The Fillol family's Chile Open proves the risks of running an ATP tournament are worth the rewards. Tennis.com [online]. 2022-03-01 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Seyboth Wild emulates Nadal with 'Golden Swing' title. The Peninsula Newspaper [online]. 2020-03-02 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VARELA, Sebastián. Catalina Fillol, Chile Open 's tournament director: "We want to push for a surface change to attract more players". CLAY [online]. 2025-01-28 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Chile Open: Cuándo arranca el torneo y dónde se va a jugar. Chilevisión [online]. 2025-02-20 [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. INFRAESTRUCTURA. www.lacatolica.cl [online]. Club Deportivo Universidad Católica, 2025 [cit. 2025-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-24. (španělsky) 
  10. LUCAY CARLOS, González. Universidad Católica bautiza al court central de San Carlos de Apoquindo con el nombre de Jaime Fillol. La Tercera [online]. 2023-12-23 [cit. 2025-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-23. (španělsky) 
  11. Nadal returns with a win in Chile. Sports Network [online]. 2015-03-25 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. TERCERA, La. Desfiles de moda, cicletadas y exhibiciones: la otra cara del VTR Open. La Tercera [online]. 2012-02-07 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  13. MOVISTAR CHILE OPEN – ATP MEDIA NOTES [PDF]. ATP Tour, Inc., 2025-02-24 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Chile Open na Wikimedia Commons
  • Chile Open – oficiální stránky (španělsky)
  • Chile Open na ATP Tour (anglicky)

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
20240303 Final Chile Open 2024 - 3.jpg
Autor: Aeveraal, Licence: CC BY-SA 4.0
Final Chile Open 2024
20240303 Final Chile Open 2024 - 1.jpg
Autor: Aeveraal, Licence: CC BY-SA 4.0
Final Chile Open 2024
Horacio Zeballos levanta el título del ATP de Viña del Mar 2013.png
Autor: AlejandroDonoso, Licence: CC BY-SA 4.0
Horacio Zeballos (ARG) derrota a Rafael Nadal (ESP) en la final del torneo por 6-7, 7-6 y 6-4
Thiago Seyboth Wild - Chile Open 2020 1.jpg
Autor: JABO, Licence: CC BY-SA 4.0
Thiago Seyboth Wild en un partido de primera ronda de dobles del Chile Open 2020.
Juan Ignacio Londero - Chile Open 2020 2.jpg
Autor: JABO, Licence: CC BY-SA 4.0
Juan Ignacio Londero realizando un saque en un partido de primera ronda del Chile Open 2020.
Federico Coria - Chile Open 2020 - 1.jpg
Autor: JABO, Licence: CC BY-SA 4.0
Federico Coria en un partido de primera ronda del Chile Open 2020.
20240303 Baez.jpg
Autor: Aeveraal, Licence: CC BY-SA 4.0
Sebastian Baez en la Final Chile Open 2024
Chilean MASSU tennis player at ATP Vina 2007 (458855571).jpg
Autor: Jose Manuel Podlech from Santiago, Chile, Licence: CC BY-SA 2.0
Chilean MASSU tennis player at ATP Vina 2007
Court Central San Carlos de Apoquindo.jpg
Autor: JonathanUC, Licence: CC BY 4.0
Complejo de Tenis de propiedad del Club Deportivo Universidad Católica Se muestran las 27 canchas de tenis (23 de arcilla y 4 de asfalto) y el Court Central Jaime Fillol