Chilská vlajka

Vlajka Chile má dva vodorovné pruhy, bílý a červený, u žerdi modré karé (o šířce bílého pruhu) s bílou pěticípou hvězdou.^[1][2]

Červená barva symbolizuje krev prolitou za svobodu země, bílá sněhem pokryté Andy, modrá oblohu klenoucí se nad státem a Tichý oceán. Bílá hvězda, používaná už dávnými chilskými Indiány, znamená jednotu a svobodu národa, jejich pět cípů je někdy spjato s pěti původními provinciemi státu (Atacama, Aconcagua, Bío-Bío, Coquimbo a O'Higgins).^[2]

Vlajka vznikla v období bojů za osvobození Chile v roce 1817 a je vlastně zjednodušenou verzí vlajky Spojených států amerických, jejíž barvy nese. Poměr stran vlajky je 2:3.^[2]

• 
  Rozměry chilské vlajky
• 
  Vlajka chilského prezidenta
• 
  Chilská lodní vlajka (Naval Jack)
  Poměr stran: 1:1

Ve 13. století osídlili území dnešního středního Chile Djagitové, jižní část byla osídlena Mapuči (dříve Aurakáni nebo Araukánci). V letech 1460–1485 se dostalo toto území pod nadvládu Incké říše. Od roku 1535 bylo chilské území postupně kolonizováno Španěly a od roku 1568 se stalo severní a střední Chile součástí Místokrálovství Peru. Prvními vlajkami vyvěšovanými na chilském území byly španělské vlajky.^[2]

18. září 1810 vyvrcholily snahy o nezávislost povstáním kreolského obyvatelstva v Santiagu, po kterém byla ustanovena junta a vyhlášena nezávislost. Potřeba nových státních symbolů byla naplněna 4. července 1812, v den oslav nezávislosti (1776) USA. Novou vlajku vztyčil José Miguel Carrera, vůdce osvobozeneckého hnutí. Vlajku tvořila trikolóra s modro-bílo-žlutými vodorovnými pruhy. Oficiálně byla vlajka přijata 30. září, dekret o užívání ale nebyl nikdy vydán. Symbolika barev byla vykládána jako tři hlavní hodnoty státu: suverenita, zákon a síla. Povstání bylo již v roce 1814 potlačeno generálem Marianem Osoriem z Peru a 11. května byla dekretem tato vlajka zakázána. Naposledy byla vlajka použita 2. října v bitvě u Rancagua, po které byly znovuzavedeny španělské vlajky.^[2]

12. února 1817 byla, po bitvě u Chacabuca, kde vojska generálů San Martina a O'Higginse porazila Španěly, obnovena chilská nezávislost. V dubnu 1817 byla zavedena nová vlajka (autorem byl generál O'Higgins) se třemi vodorovnými pruhy: modrým, bílým a červeným. Barvy symbolizovaly bezoblačnou oblohu, sněhem pokryté Andy a krev hrdinů prolitá na bojištích.^[2]

• Španělská vlajka Argentiny (1785–1810/1812 a 1814–1817)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Chilská vlajka (1812–1814)
  Poměr stran: 2:3
• Chilská vlajka (1817)
  Poměr stran: 2:3

Již 18. října 1817 byla druhá chilská vlajka nahrazena novou (do dnes platnou) vlajkou. Prosadil ji ministr obrany José Ignacio Zenteno a autorem byl španělský voják Antonio Arcos (jiný zdroj uvádí jméno Gregorio de Andía y Varela). Oficiálně vyhlásilo Chile samostatnost až 12. února 1818, kdy jej uznalo i Španělsko. 9. července 1826 byla vyhlášena republika.^[2]

Chile je unitární stát, který je rozdělen do šestnácti regionů. Vlajky regionů jsou seřazeny od severu k jihu.

Region Magallanes si nárokuje i území v Antarktidě (sektor mezi 53° a 90° západní délky, na které jsou však dle Antarktického smluvního systému pozastaveny veškeré nároky suverénních států).

• 
  Arica y Parinacota (XV)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Tarapacá (I)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Antofagasta (II)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Atacama (III)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Coquimbo (IV)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Valparaíso (V)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Metropolitní region (RM)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Bernardo O'Higgins (VI)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Maule (VII)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Ñuble (XVI)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Bío-Bío (VIII)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Araukánie (IX)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Los Ríos (XIV)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Los Lagos (X)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Aysén (XI)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Vlajka Magallanes a Chilské Antarktidy (XII)
  Poměr stran: 2:3

Vlajka chilského regionu Coquimbo byla přijata 27. prosince 2013. Tato vlajka je dle vexilologů příkladem zcela nevexilologické vlajky, porušující snad všechny zásady vytváření vlajek.^[3]

Vlastní (neoficiální) vlajku má od roku 2006 pouze jediná z 51 chilských provincií – Isla de Páscua (Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce Rapa Nui), patřící pod region Valparaíso. Na bílém listu je umístěn červený Rei-miro, dekorativní předmět ve tvaru půlměsíce, kterým se zdobily ženy z ostrova. Rei-miro znázorňuje polynéskou kánoi. Oba konce ozdoby jsou ukončeny stylizovanými lidskými hlavami.

Mapučové (dříve také Araukáni nebo Araukánci), etnická skupina jihoamerických indiánů v oblasti jižních And a Patagonie mají svou vlajku.

Vlastní vlajky mají i některá další etnika v Chile.

• 
  Vlajka Velikonočního ostrova
  Poměr stran: nejistý, zobrazen 5:8
• 
  Mapučská vlajka
  Poměr stran: 2:3

• Státní znak Chile
• Chilská hymna
• Dějiny Chile

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chilská vlajka na Wikimedia Commons