China Open (tenis)
China Open | |
---|---|
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de | |
Lotosový dvorec má kapacitu 10 tisíc osob | |
Odehráno | China Open 2023 |
Místo | Peking, Čína |
Dějiště | Národní tenisové centrum |
Souřadnice | 40°1′8″ s. š., 116°22′23″ v. d. |
Povrch | tvrdý / venku |
Období | říjen |
ATP Tour | |
1993–1997 | ATP World Series |
2004–2008 | ATP International Series |
2009– | ATP Tour 500 |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 3 798 915 USD |
WTA Tour | |
2004–2009 | Tier II |
2009–2020 | Premier Mandatory |
2021– | WTA 1000 |
Soutěže | 64 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra |
Dotace | 8 127 389 USD |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
China Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském hlavním městě Pekingu. Mužská polovina byla založena v roce 1993. Na okruhu ATP Tour se zařadila do kategorie ATP World Series, v roce 2000 přejmenované na ATP International Series. V sezóně 2009 byla povýšena do nově vytvořené kategorie ATP Tour 500. V letech 1998–2003 muži nehráli. Ženská část prožila premiéru v roce 2004, kdy se na okruhu WTA Tour stala součástí kategorie Tier II. V letech probíhala v úrovni Premier Mandatory a od roku 2021 navázala v kategorii WTA 1000. Turnaj se odehrává v Národním tenisovém centru na dvorcích s povrchem DecoTurf.[1][2]
Historie
V období 1993–1997 China Open nejdříve hostil koberec Pekingského mezinárodního tenisového centra. Po obnovení turnaje v roce 2004 se turnaj přestěhoval na tvrdý povrch Tenisového centra Kuang-cchaj. V tomto dějišti Letní univerziády 2001 setrval do sezóny 2008, kdy byl sjednocen termín mužské a ženské části do jednoho data. V roce 2009 se dějištěm stalo moderní Národní tenisové centrum, postavené pro Letní olympijské hry 2008, a obsahující povrch DecoTurf. Jeho celková denní kapacita činí přes 32 tisíc návštěvníků. Do ochozů centrkurtu, Diamantového dvorce opatřeného zatahovací střechou, může zavítat 15 tisíc diváků, Lotosový dvorce pojme 10 tisíc osob, Měsíční dvorec 4 tisíce a kurt Brada Drewetta 2 tisíce návštěvníků.[1][2]
V září 2006 se China Open stal prvním profesionálním turnajem mimo Spojené státy, který využil jestřábí oko pro elektronickou kontrolu dopadu míčů.[3][4] V říjnu téhož roku na něj navázal moskevský Kremlin Cup. Tradičně se odehrává během rozděleného týdne státních svatků, zavedeného v roce 2000 jako tzv. Zlatý týden, v jeho části kolem 1. října, kdy je slaven Národní den v připomínce vzniku Čínské lidové republiky roku 1949.[3]
Pro proticovidová omezení byl China Open zrušen se všemi čínskými turnaji na okruhu mužů v letech 2020–2022[5] a žen v období 2020–2021. Ženská tenisová asociace navíc od prosince 2021 do dubna 2023 bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[6][7][8]
Nejvyšší počet šesti singlových titulů vybojoval Srb Novak Djoković. Mezi ženami se dvojnásobnými šampionkami staly Světlana Kuzněcovová, Serena Williamsová, Agnieszka Radwańská a Caroline Wozniacká.
Vývoj názvu turnaje
- 1993–1994: Salem Open
- 1995: Nokia Open
- 1996: Salem Open
- 1997: Nokia Open
- od 2004: China Open[2]
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1993 | Michael Chang | Greg Rusedski | 7–6(7–5), 6–7(6–8), 6–4 |
1994 | Michael Chang (2) | Anders Järryd | 7–5, 7–5 |
1995 | Michael Chang (3) | Renzo Furlan | 7–5, 6–3 |
1996 | Greg Rusedski | Martin Damm | 7–6(7–5), 6–4 |
1997 | Jim Courier | Magnus Gustafsson | 7–6(12–10), 3–6, 6–3 |
1998 | turnaj se nekonal | ||
2003 | |||
2004 | Marat Safin | Michail Južnyj | 7–6(7–4), 7–5 |
2005 | Rafael Nadal | Guillermo Coria | 5–7, 6–1, 6–2 |
2006 | Marcos Baghdatis | Mario Ančić | 6–4, 6–0 |
2007 | Fernando González | Tommy Robredo | 6–1, 3–6, 6–1 |
2008 | Andy Roddick | Dudi Sela | 6–4, 6–7(6–8), 6–3 |
2009 | Novak Djoković | Marin Čilić | 6–2, 7–6(7–4) |
2010 | Novak Djoković (2) | David Ferrer | 6–2, 6–4 |
2011 | Tomáš Berdych | Marin Čilić | 3–6, 6–4, 6–1 |
2012 | Novak Djoković (3) | Jo-Wilfried Tsonga | 7–6(7–4), 6–2 |
2013 | Novak Djoković (4) | Rafael Nadal | 6–3, 6–4 |
2014 | Novak Djoković (5) | Tomáš Berdych | 6–0, 6–2 |
2015 | Novak Djoković (6) | Rafael Nadal | 6–2, 6–2 |
2016 | Andy Murray | Grigor Dimitrov | 6–4, 7–6(7–2) |
2017 | Rafael Nadal (2) | Nick Kyrgios | 6–2, 6–1 |
2018 | Nikoloz Basilašvili | Juan Martín del Potro | 6–4, 6–4 |
2019 | Dominic Thiem | Stefanos Tsitsipas | 3–6, 6–4, 6–1 |
2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | ||
2022 | |||
2023 | Jannik Sinner | Daniil Medveděv | 7–6(7–2), 7–6(7–2) |
Ženská dvouhra
Rok | vítězka | finalistka | výsledek |
---|---|---|---|
2004 | Serena Williamsová | Světlana Kuzněcovová | 4–6, 7–5, 6–4 |
2005 | Maria Kirilenková | Anna-Lena Grönefeldová | 6–3, 6–4 |
2006 | Světlana Kuzněcovová | Amélie Mauresmová | 6–4, 6–0 |
2007 | Ágnes Szávayová | Jelena Jankovićová | 6–7(7–9), 7–5, 6–2 |
2008 | Jelena Jankovićová | Světlana Kuzněcovová | 6–3, 6–2 |
2009 | Světlana Kuzněcovová (2) | Agnieszka Radwańská | 6–2, 6–4 |
2010 | Caroline Wozniacká | Věra Zvonarevová | 6–3, 3–6, 6–3 |
2011 | Agnieszka Radwańská | Andrea Petkovicová | 7–5, 0–6, 6–4 |
2012 | Viktoria Azarenková | Maria Šarapovová | 6–3, 6–1 |
2013 | Serena Williamsová (2) | Jelena Jankovićová | 6–2, 6–2 |
2014 | Maria Šarapovová | Petra Kvitová | 6–4, 2–6, 6–3 |
2015 | Garbiñe Muguruzaová | Timea Bacsinszká | 7–5, 6–4 |
2016 | Agnieszka Radwańská (2) | Johanna Kontaová | 6–4, 6–2 |
2017 | Caroline Garciaová | Simona Halepová | 6–4, 7–6(7–3) |
2018 | Caroline Wozniacká (2) | Anastasija Sevastovová | 6–3, 6–3 |
2019 | Naomi Ósakaová | Ashleigh Bartyová | 3–6, 6–3, 6–2 |
2020 | zrušeno kvůli pandemii covidu-19 a zmizení Pcheng Šuaj | ||
2022 | |||
2023 | Iga Świąteková | Ljudmila Samsonovová | 6–2, 6–2 |
Mužská čtyřhra
Ženská čtyřhra
Smíšená čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
2004 | Tripp Phillips Emmanuelle Gagliardiová | Justin Gimelstob Jill Craybasová | 6–1, 6–2 |
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b BOUCEK, Will. China Open Tennis Guide: Tournament Info for Fans. Tennis Tribe [online]. 2023-05-17 [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-30. (anglicky)
- ↑ a b c China Open, Beijing - ATP Tournaments. Grand Slam History [online]. 2023 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b China's rising tennis culture is slowly figuring itself out. ESPN.com [online]. 2016-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-15. (anglicky)
- ↑ XIN, Wan. China Open is a golden opportunity for Chinese tennis. SEC Sports [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-09. (anglicky)
- ↑ ATP Issues 2022 Calendar Updates. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (anglicky)
- ↑ ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- ↑ ATP and WTA tennis returns to China: What to expect and where are Carlos Alcaraz and Novak Djokovic playing?. Eurosport [online]. 2023-09-18 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu China Open na Wikimedia Commons
- China Open – oficiální stránky (anglicky) (čínsky)
- China Open na ATP Tour (anglicky)
- China Open na WTA Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Finská vlajka
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Ana Ivanović at the 2014 China Open
Autor: Tim Wang from Beijing, China, Licence: CC BY-SA 2.0
Maria Sharapova at the 2009 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Roberta Vinci at the 2014 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Garbiñe Muguruza at the 2014 China Open
Autor: On english wikipedia: Doma-w (talk) (Uploaded to commons by Mankash (talk) 00:41, 9 September 2008 (UTC)), Licence: CC BY-SA 3.0
The center court of the Olympic Green Tennis Center. Since 2011 the second largest court known as the Lotus court.
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Tomáš Berdych at the 2014 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Andrea Petkovic at the 2014 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Rafael Nadal at the 2014 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Carla Suárez Navarro at the 2014 China Open
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
National Tennis Center
Autor: Tim Wang from Beijing, China, Licence: CC BY-SA 2.0
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Angelique Kerber at the 2014 China Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Petra Kvitová at the 2014 China Open