China Open 2019
China Open 2019 | |
---|---|
Datum | 30. září – 6. října 2019 |
Ročník | 21. (muži) / 23. (ženy) |
Místo | Peking, Čínská lidová republika |
Dějiště | Národní tenisové centrum |
Kategorie | ATP Tour 500 |
Kategorie | WTA Premier Mandatory |
Dotace | 3 666 275 USD (muži) 8 285 274 USD (ženy) |
Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 60 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tvrdý – DecoTurf / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Dominic Thiem | |
ženská dvouhra | |
Naomi Ósakaová | |
mužská čtyřhra | |
Ivan Dodig / Filip Polášek | |
ženská čtyřhra | |
Sofia Keninová / Bethanie Mattek-Sandsová | |
China Open | |
< 2018 2023 > | |
China Open 2019 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v Národním tenisovém centru na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf. Probíhal mezi 30. zářím až 6. říjnem 2019 v čínské metropoli Pekingu jako dvacátý první ročník mužského a dvacátý třetí ročník ženského turnaje.
Mužská polovina se řadila do čtvrté nejvyšší kategorie okruhu ATP Tour 500 a její dotace činila 3 666 275 dolarů. Ženská část disponovala rozpočtem 8 285 274 dolarů, a po Grand Slamu a Turnaji mistryń, byla součástí třetí nejvyšší úrovně okruhu WTA Premier Mandatory.
Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali rakouská světová pětka Dominic Thiem a první hráčka žebříčku Ashleigh Bartyová z Austrálie. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 47. hráč žebříčku, Rus Andrej Rubljov, a v ženské části pak 59. žena klasifikace Jil Teichmannová ze Švýcarska.[1][2]
Patnáctý singlový titul na okruhu ATP Tour získal 26letý Rakušan Dominic Thiem.[3] Pátý singlový triumf na túře WTA a druhý v kategorii Premier Mandatory vyhrála japonská světová čtyřka Naomi Ósakaová.[4]
Druhou společnou trofej z mužské čtyřhry na túře ATP si odvezla chorvatsko-slovenská dvojice Ivan Dodig a Filip Polášek, jejíž členové odehráli sedmý společný turnaj.[5] Do prvního ženského debla v rolích spoluhráček nastoupily Američanky Sofia Keninová s Bethanií Mattekovou-Sandsovou, které obdržely divokou kartu. V soutěži nenašly přemožitelky a vybojovaly titul.[6] Kristina Mladenovicová po skončení vystřídala Barboru Strýcovou na pozici světové jedničky ve čtyřhře.[7]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[2] | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | — | 20 | 10 | 0 |
čtyřhra mužů[8] | 0 | — | — | — | — | — | ||||
dvouhra žen[1] | 1000 | 650 | 390 | 215 | 120 | 65 | 10 | 30 | 20 | 2 |
čtyřhra žen[9] | 10 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[2][10] | $733 990 | $364 615 | $183 975 | $94 680 | $48 325 | $26 735 | — | $10 280 | $5 140 |
čtyřhra mužů[8] | $228 110 | $111 660 | $56 010 | $28 740 | $14 840 | — | — | — | — |
dvouhra žen[1][11] | $1 523 265 | $762 265 | $371 915 | $178 665 | $85 980 | $41 625 | $23 915 | $6 365 | $3 700 |
čtyřhra žen[9] | $515 355 | $258 600 | $115 125 | $53 130 | $24 800 | $11 515 | — | — | — |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Rakousko | Dominic Thiem | 5. | 1. |
Německo | Alexander Zverev | 6. | 2. |
Řecko | Stefanos Tsitsipas | 7. | 3. |
Rusko | Karen Chačanov | 9. | 4. |
Španělsko | Roberto Bautista Agut | 10. | 5. |
Itálie | Fabio Fognini | 11. | 6. |
Francie | Gaël Monfils | 12. | 7. |
Itálie | Matteo Berrettini | 13. | 8. |
Žebříček ATP k 23. září 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
- Li Če
- Frances Tiafoe
- Čang Č’-čen
Následující hráč obdržel zvláštní výjimku:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Nick Kyrgios → nahradil jej Sam Querrey
- Daniil Medveděv → nahradil jej Michail Kukuškin
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[8] | Stát | Hráč[8] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 2. | 1. |
Polsko | Łukasz Kubot | Brazílie | Marcelo Melo | 9. | 2. |
Jižní Afrika | Raven Klaasen | Nový Zéland | Michael Venus | 18. | 3. |
Německo | Kevin Krawietz | Německo | Andreas Mies | 26. | 4. |
Žebříček ATP k 23. září 2019; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár postoupil z kvalifikace:
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Austrálie | Ashleigh Bartyová | 1. | 1. |
Česko | Karolína Plíšková | 2. | 2. |
Ukrajina | Elina Svitolinová | 3. | 3. |
Japonsko | Naomi Ósakaová | 4. | 4. |
Kanada | Bianca Andreescuová | 6. | 5. |
Rumunsko | Simona Halepová | 5. | 6. |
Česko | Petra Kvitová | 7. | 7. |
Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 8. |
Švýcarsko | Belinda Bencicová | 10. | 9. |
Německo | Angelique Kerberová | 13. | 10. |
USA | Madison Keysová | 15. | 11. |
Bělorusko | Aryna Sabalenková | 14. | 12. |
USA | Sloane Stephensová | 12. | 13. |
Čína | Wang Čchiang | 20. | 14. |
USA | Sofia Keninová | 16. | 15. |
Dánsko | Caroline Wozniacká | 19. | 16. |
Žebříček WTA k 23. září 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace::
- Anna Blinkovová
- Jennifer Bradyová
- Lauren Davisová
- Magda Linetteová
- Christina McHaleová
- Bernarda Peraová
- Rebecca Petersonová
- Andrea Petkovicová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Viktoria Azarenková → nahradila ji Jil Teichmannová
- Johanna Kontaová → nahradila ji Veronika Kuděrmetovová
- Anett Kontaveitová → nahradila ji Venus Williamsová
- Maria Sakkariová → nahradila ji Polona Hercogová
- Carla Suárezová Navarrová → nahradila ji Ajla Tomljanovićová
- Lesja Curenková → nahradila ji Jessica Pegulaová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Wang Ja-fan
- Serena Williamsová → nahradila ji Kristina Mladenovicová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[9] | Stát | Hráčka[9] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Česko | Barbora Strýcová | 6. | 1. |
Maďarsko | Tímea Babosová | Francie | Kristina Mladenovicová | 7. | 2. |
Belgie | Elise Mertensová | Bělorusko | Aryna Sabalenková | 8. | 3. |
Kanada | Gabriela Dabrowská | Čína | Sü I-fan | 16. | 4. |
Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 26. | 5. |
Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 28. | 6. |
Austrálie | Samantha Stosurová | Čína | Čang Šuaj | 30. | 7. |
USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 36. | 8. |
Žebříček WTA k 23. září 2019; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Sofia Keninová / Bethanie Matteková-Sandsová
- Makoto Ninomijová / Jang Čao-süan
- Pcheng Šuaj / Wang Ja-fan
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Dominic Thiem vs. Stefanos Tsitsipas, 3–6, 6–4, 6–1
Ženská dvouhra
- Naomi Ósakaová vs. Ashleigh Bartyová, 3–6, 6–3, 6–2
Mužská čtyřhra
- Ivan Dodig / Filip Polášek vs. Łukasz Kubot / Marcelo Melo, 6–3, 7–6(7–4)
Ženská čtyřhra
- Sofia Keninová / Bethanie Matteková-Sandsová vs. Jeļena Ostapenková / Dajana Jastremská, 6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 China Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d China Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d China Open 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Thiem v Pekingu porazil Tsitsipase a slaví čtvrtý letošní titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-06 [cit. 2019-10-07].
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Změna trenéra zabrala. Ósakaová v Pekingu otočila finále proti Bartyové a má další cennou trofej [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-06 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Polasek/Dodig Capture Beijing Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-10-06 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kenin and Mattek-Sands lift China Open doubles crown [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-06 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kristina Mladenovic reclaims WTA World No.1 doubles ranking [online]. BEIJING, China: WTA Tour, Inc., 2019-10-02 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d China Open 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d China Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China Open 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China Open 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.