Chinovník

Jak číst taxoboxChinovník
Chinovník pýřitý na Havaji
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodchinovník (Cinchona)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chinovník (Cinchona), dříve nazývaný také chininovník, je rod rostlin z čeledi mořenovité. Jsou to stromy nebo keře s jednoduchými vstřícnými listy a pětičetnými květy v bohatých vrcholových květenstvích. Plodem je tobolka s mnoha semeny. Rod zahrnuje asi 24 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Střední a Jižní Americe. Kůra chinovníků obsahuje účinné alkaloidy, z nichž nejvýznamnější je chinin, používaný zejména k léčbě malárie. Nejznámějším druhem je chinovník lékařský, pro produkci chininu je však v dnešní době převážně pěstován jiný, blízce příbuzný druh Cinchona calisaya, vyznačující se vyšším obsahem alkaloidů.

Popis

Chinovníky jsou stálezelené stromy nebo keře s jednoduchými, vstřícnými, řapíkatými listy. Palisty jsou velké, opadavé, interpetiolární. Květy jsou pětičetné, uspořádané v bohatých, vrcholových, latovitých květenstvích se vstřícnými větévkami. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 zuby či laloky. Koruna je různých barev, řepicovitá, na vnější straně pýřitá, uvnitř lysá. Tyčinky jsou buď zanořené nebo částečně vyčnívají z květů. Semeník obsahuje 2 komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je podlouhlá tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho křídlatých semen. Na rozdíl od jiných blízce příbuzných rodů se tobolky otevírají od báze k vrcholu.[1][2][3]

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 24 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe v oblasti od Kostariky po Bolívii. Převážná většina druhů roste na svazích jihoamerických And. Do Střední Ameriky zasahuje jediný druh, chinovník pýřitý, jedná se však pravděpodobně o pozůstatky dávné introdukce v předkolumbovských dobách.[3][4]

Obsahové látky a jejich účinek

V kůře chinovníku bylo zjištěno celkem 25 různých chinolových alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je chinin, chinidin, cinchonidin a cinchonin. Jejich celkový obsah v kůře vybraných druhů chinovníku dosahuje obvykle 6 až 7 % (výjimečně 14 až 16 %[5]). Tyto alkaloidy jsou biologicky aktivní a jsou významné zejména antimalarickým účinkem, neboť jsou toxické pro původce malárie, prvoky z rodu Plasmodium. Chinidin navíc inhibuje fibrilaci srdečního svalu a používá se při srdeční arytmii. Vyšší obsah chinolových alkaloidů byl prokázán zejména u chinovníku lékařského a u druhů Cinchona succirubra, C. ledgeriana, C. lancifolia a C. calisaya.[6][7][8]

Taxonomie

Rod Cinchona je v rámci čeledi Rubiaceae řazen do podčeledi Cinchonoideae a tribu Cinchoneae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií rod Ladenbergia. Mezi další blízce příbuzné rody náleží Remijia, Cinchonopsis, Stilpnophyllum a Joosia.[9]

Zástupci

  • chinovník lékařský (Cinchona officinalis)
  • chinovník pýřitý (Cinchona pubescens)
Mladá rostlina chinovníku lékařského

Význam a historie

Ačkoliv některé zdroje připisují objev léčivých účinků Jezuitům, bylo prokázáno, že kůru chinovníku používali jihoameričtí Indiáni již v předkolumbovských dobách. V domorodé medicíně slouží zejména ke snižování horečky.[10] Jezuité začali kůru chinovníku používat ve větším měřítku při léčbě malárie v první polovině 17. století. Mletá kůra byla v té době známa jako "jezuitský prášek". Chinin byl z kůry poprvé izolován začátkem 19. století, jeho chemická struktura však byla odhalena až v roce 1951.[11] V minulosti byla chininová kůra vyvážena v obrovských množstvích do celého světa zejména z Peru, Bolívie a Ekvádoru. Nadměrná sklizeň související s velkou poptávkou vedla téměř k vyhubení divoce rostoucích stromů. V současnosti není hlavním zdrojem chininu chinovník lékařský, jak se obecně má za to, nýbrž blízce příbuzný druh Cinchona calisaya, jehož kůra obsahuje nejvyšší množství této látky. Druh pochází z východních svahů And v Peru a Bolívii. Je pěstován zejména v Indonésii, jmenovitě na Jávě. Obsah chininu a doprovodných alkaloidů (zejm. chinidin a cinchonidin) je u různých pěstovaných kultivarů tohoto druhu různý. Chinovník pýřitý je nejrozšířenější a nejběžnější druh rodu, alkaloidů však obsahuje jen malé množství.[1][3][12] Chinovníková kůra je produkována také v Kongu, Zaire, Bolívii, Guatemale a Tanzanii.[5] V minulosti byl významným druhem pro získání chininu i druh C. micrantha.[1] Chinin dodává charakteristickou chuť nealkoholickému nápoji zvanému tonik.

Reference

  1. ↑ a b c MACBRIDE, J. Francis; DAHLGREN, B.E. Flora of Peru. Vol. XIII, p. VI. Fieldiana. Sep. 1936, čís. 13(6) p.1. 
  2. ↑ DWYER, John D. Flora of Panama. Rubiaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1980, čís. 67. 
  3. ↑ a b c BURGER, William; TAYLOR, Charlotte M. Flora Costaricensis. Family Rubiaceae. Fieldiana. Dec. 1993, čís. 33. Dostupné online. 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Henry Hobhouse (2004) Šest rostlin, které změnily svět. Academia, Akademie věd České republiky, Praha, ISBN 80-200-1179-X, strana 22. (Kapitola Chinovník je na stranách 19–59.)
  6. ↑ ANISZEWSKI, Tadeusz. Alkaloids. Chemistry, biology, ecology and applications. [s.l.]: Elsevier, 2015. ISBN 978-0-444-59433-4. (anglicky) 
  7. ↑ PENGELLY, Andrew. Constituents of medicinal plants. [s.l.]: Allen & Unwin, 2004. ISBN 1-74114-052-8. (anglicky) 
  8. ↑ Malá československá encyklopedie, II. svazek D-CH, Academia, Československá akademie věd, 1985, strana 934, heslo chininovník.
  9. ↑ ANDERSSON, Lennart; ANTONELLI, Alexandre. Phylogeny of the tribe Cinchoneae (Rubiaceae), its position in Cinchonoideae, and description of a new genus, Ciliosemina. Molecular Phylogenetics. Feb. 2005, čís. 54(1). Dostupné online. 
  10. ↑ VOGEL, Virgil J. American Indian medicine. [s.l.]: University of Oklahoma Press, 1970. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky) 
  12. ↑ STEERE, William Campbell. The Cinchona-Bark Industry of South America. The Scientific Monthly. Aug. 1945, čís. 61(2). 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Starr 020501-0056 Cinchona pubescens.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cinchona pubescens (flower). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Strip of rolled cinchona bark, India, 1860-1910 Wellcome L0058853.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY 4.0

From 1862, the British Government of India set up cinchona plantations and factories to cultivate large amounts of cinchona bark for its malaria treating quinine. This specimen is from a plantation in Darjeeling. There are many types of cinchona bark. This is type is called Cinchona Calaysia.

The sample was originally at the Royal Botanic Gardens India Museums at Kew, England. The museum was founded by the East India Company in 1801 and closed in 1879. The sample was also exhibited at the Cinchona Tercentenary Exhibition by the Wellcome Institute for the History of Medicine in 1930.

maker: Unknown maker

Place made: Darjiling, West Bengal, India

Wellcome Images
Keywords: sample; Quinine; Cinchona; Malaria; Pharmacy

Starr 020501-0053 Cinchona pubescens.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cinchona pubescens (saplings with red leaves). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Starr 020518-0003 Cinchona calisaya.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cinchona calisaya (flowers). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Starr 020518-0005 Cinchona calisaya.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cinchona calisaya (branches). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Cinchona officinalis 2zz.jpg
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: United States Botanic Garden. Names: Cinchona officinalis L., Cinchona ledgeriana, Cinchona officinalisQuinine Bark, Cortex Chinae Regiae, Kınakına, Lojabark, Quinine, Quinine Bark, Quinquin Classification: Plantae > Magnoliophyta > Magnoliopsida > Gentianales > Rubiaceae > Cinchoneae > Cinchona > Cinchona officinalis.
Starr 020501-0045 Cinchona pubescens.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Cinchona pubescens (seed capsules). Location: Maui, Makawao Forest Reserve