Chiromyiformes

Jak číst taxoboxChiromyiformes
alternativní popis obrázku chybí
Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádStrepsirhini
InfrařádChiromyiformes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chiromyiformes představuje jeden ze tří současných infrařádů strepsirhinních primátů, jenž je zastoupen pouze jedním žijícím druhem: ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis) z čeledi ksukolovití (Daubentoniidae).[1] Ksukol ocasatý je asi 30 až 40 cm dlouhý primát s ocasem o délce 45 až 55 cm. Vyskytuje se v deštných pralesích i opadavých lesích na ostrově Madagaskar. Ksukol ocasatý se vyznačuje sníženým počtem zubů, celkový zubní vzorec činí I 1/1, C 0/0, P 1/0, M 3/3 = 18 zubů. Mimo ksukola ocasatého zahrnuje čeleď ksukolovitých jeden vyhynulý druh Daubentonia robusta.[2] Gunnell & kol. (2018) jakožto blízkého příbuzného rodu Daubentonia zařadili rod domnělého netopýra Propotto a do infrařádu Chiromyiformes taktéž zařadili problematickou čeleď strepsirhinních primátů Plesiopithecidae.[3]

V některých klasifikačních systémech je infrařád Chiromyiformes začleněn v rámci infrařádu Lemuriformes.[4] Ohledně vztahů mezi ostatními dvěma infrařády strepsirhinních primátů (Lemuriformes a Lorisiformes) probíhaly debaty. Pokud by Chiromyiformes představovali bazální linii strepsirhinních primátů, pak se mohli vyvinout již před více než 60 miliony lety. Na základě analýz molekulárních hodin se zdá, že infrařád Chiromyiformes představuje sesterský taxon vůči Lemuriformes a klad Lemuriformes+Chiromyiformes se oddělil od Lorisiformes. Vývojové linie Lemuriformes a Chiromyiformes se oddělily před více než 45 miliony lety;[2] na základě studie z roku 2012 Lemuriformes a Chiromyiformes divergovaly před asi 50 miliony lety.[5]

Odkazy

Reference

  1. SUBORDER STREPSIRRHINI [online]. Bucknell University: Mammal Species of the World, 3th Edition [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BIRX, James. 21st Century Anthropology: A Reference Handbook. [s.l.]: Sage Publications, Inc, 2010. 1125 s. Dostupné online. S. 540. (anglicky) 
  3. GUNNELL, Gregg F.; BOYER, Doug M.; FRISCIA, Anthony R. Fossil lemurs from Egypt and Kenya suggest an African origin for Madagascar’s aye-aye. Nature Communications. 2018-12, roč. 9, čís. 1, s. 3193. Dostupné online [cit. 2020-02-28]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-018-05648-w. PMID 30131571. (anglicky) 
  4. PLATT, M. L.; GHAZANFAR, A. A. Primate Neuroethology. New York: Oxford University Press, 2010. Dostupné online. S. 15. (anglicky) 
  5. SPRINGER, Mark S.; MEREDITH, Robert W.; GATESY, John. Macroevolutionary Dynamics and Historical Biogeography of Primate Diversification Inferred from a Species Supermatrix. PLOS ONE. 2012-11-16, roč. 7, čís. 11, s. e49521. Dostupné online [cit. 2020-02-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0049521. PMID 23166696. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Wild aye aye.jpg
Autor: nomis-simon, Licence: CC BY 2.0
Wild aye aye.