Chivský chanát

Chivský chanát
خیوه خانلیگی
← Tímúrovská říše1511–1920Chórezmská lidová sovětská republika →
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Chivský chanát kolem roku 1700
rozloha:
67 521 km² (rok 1911)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
700 000 (rok 1902)
800 000 (rok 1908)
550 000 (rok 1911)
národnostní složení:
státní útvar
protektorát
Ruské impérium Ruské říše (1873–1917)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Tímúrovská říšeTímúrovská říše
následující:
Chórezmská lidová sovětská republikaChórezmská lidová sovětská republika

Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.

Chivský chanát šedě v rámci Ruského impéria na mapě oblasti popisující stav v roce 1900
Vlajka užívaná chanátem krátce při závěrečném boji o vlastní přežití po roce 1917

V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Khanate of Khiva.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of the Khanate of Khiva, "The museum of Khiva displays (vertically) the flag used by the khanate of Khiva during the civil war (1917-1922). The khanate, which had been annexed by Russia in 1873, proclaimed independence on 13 February 1917. In 1918, the khan was overthrown by a Turkmen chief. Then began a period of anarchy. The protectorate of Khiva was suppressed on 9 April 1919 and Khiva was included in the new Republic of Khorezm, created by the Soviets on 26 April 1920."
Хивинское ханство.png
Autor: Adaykz, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Khiva Khanate
Flag of Khiva 1920-1923.svg
Flag of the Khorezm People's Soviet Republic
Timurid.svg
Autor: User:Stannered, Licence: CC BY-SA 3.0

TIMURID THREE ANNULETS SYMBOL:
Three annulets symbol of the Timurids. See article [1] for precise discussion.

Coinage of Timur with "three annulets" symbol (at the center of the reverse side). Shaykh abu-Ishaq (Kazirun) mint. Undated, circa AH 795-807 AD 1393-1405.( (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie 2: 144, 149, 159 Fig.5.)((angličtina) (14 May 2009) Grove Encyclopedia of Islamic Art & Architecture: Three-Volume Set, OUP USA, p. 426 ISBN: 978-0-19-530991-1. ""Coinage issued by the Timurid dynasty (r. 1370-1506) comprised various silver coins and several coppers, most often anonymous, although some coppers struck in the name of Timur 1370–1405; here called amīr) have a tamghā of three annulets prominently on the reverse."")


FROM THE CATALAN ATLAS:
In the Catalan Atlas (1375), only this flag is used for Eastern Mongol dominions, and it corresponds to the Mongol Yuan dynasty, not the Timurid Empire, which is not mentioned in the Catalan Atlas and was created too late (1370) to appear in the Catalan Atlas anyway.

Eastern Mongol flags in the Catalan Atlas

STUDY OF THE FLAG by Yuka Kadoi, Faculty Member, University of Vienna ( (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie 2: 148.):

Timur umbrella detail with three-dots decorative motif

Yuka Kadoi studied the possibility that the "brown or originally silver flag with three circles or balls" in the Catalan Atlas could be associated with the "earlier dominions of the Timurid Empire", specifically referencing a flag shown over the city is camull (Khamil) in Xinjiang. She also quotes Ruy González de Clavijo (d. 1412), a Spanish ambassador who visited the Timurid court in 1404, who describes a a relevant emblematic design adopted by Timur:
"The special armorial bearing of Timur is the three circlets set thus to shape a triangle, which same it is said signifies that he Timur is lord of all three quarters of the world. This device Timur has ordered to be set on the coins that he has stuck, and on all buildings that he has erected (…) These three circlets which, as said, are like the letter O thrice repeated to form a triangle, further are the imprint of Timur’s seal, and again by his special order are added so as to be seen patent on all the coins stuck by those princes who are become tributary to his government."
She also notes the existence of Timur umbrella detail with three-dots decorative motif.
Some contemporary coins from Samarkand also have the three dots as a motif. [2]
Beyond this, scant confirmation.

The flag referenced by Kadoi would actually be this one: , the flag with the three red crescent moons which is seen all over eastern Asian in the Catalan Atlas, and which is simply the flag of the Empire of the Great Khan (Yuan China) ((angličtina) (28 October 2013) The World Beyond Europe in the Romance Epics of Boiardo and Ariosto, University of Toronto Press, p. 32 ISBN: 978-1-4426-6667-2. )