Chlebíček

Chlebíček
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obložený chlebíček (nebo zkráceně jen chlebíček) je druh studeného jídla, které se skládá z vekového pečiva, bagety ozdobeného dalšími potravinami; typickým pokryvem chlebíčků jsou různé pomazánky, saláty, zelenina, uzeniny, sýry, mořské plody a další.

Obložený chlebíček či veka, jsou známy ve více zemích a mají specifické názvy (např. open sandwich v angličtině, tartine ve francouzštině, smørrebrød v dánštině, smörgå ve švédštině, tartinka v polštině, бутерброд v ruštině); mívají typickou lokální oblohu.

Zdroje uvádějí různé příklady užití chleba s masitou či jinou oblohou již od starověku. Za nejstarší předchůdce současných obložených chlebíčků je někdy považováno pozorování přírodovědce Johna Raye (1627–1705), který v nizozemských hospodách viděl na trámech zavěšené hovězí maso, které lidé krájeli na tenké plátky a jedli s chlebem a máslem („belegde broodje“).^[1]

Dánský smørrebrød měl své předchůce již ve středověku, jeho moderní forma však vznikla v 19. století a poprvé byla v kodaňské vinárně nabízena v roce 1888.^[2]

Pod názvem obložené chlebíčky nabízelo počátkem 20. století své produkty více výrobců.^[3] Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu okolo roku 1916 pražský lahůdkář Jan Paukert^[4] (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015^[5]) na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka^[6], kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky; s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, kde se tyto výrobky vzápětí začaly prodávat.^{[pozn. 1]} Původní velikost byla o něco menší než dnes („tak na dvě tři kousnutí“), během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes.

Bývalé československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně popisovaly skoro sto druhů obložených chlebíčků.^[9]

V anglosaském světě a v jiných zemích pak může pojem chlebíček zahrnovat i bagetu, tedy veku plněnou dalšími potravinami, či hamburger, které je možno též ohřát. Většina chlebíčků v Česku se konzumuje studená, výrobci proto musí plnit hygienické předpisy, aby prostřednictvím těchto tepelně neupravených potravin nedocházelo k šíření nemocí.

K akcím slavnostního charakteru se připravují malé chlebíčky, takzvané kanapky neboli koktejlové chlebíčky^[10] anebo ještě menší chuťovky s párátkem uprostřed nazývané jednohubky.

• 
  Český obložený chlebíček
• 
  Smørrebrød s lososem, vepřovým a hovězím masem
• 
  Ruský „butěrbrod“ s kaviárem
• 
  Polská tartinka
• 
  Skotský woodcock s vejcem a ančovičkami
• 
  Kanapky (canapés)

• MÜLLEROVÁ, Eva. Finger food aneb jídla, která se dají jíst jen rukou. Jídlo. Styl: pro ženy, příloha Práva. Borgis, 2. prosinec 2008, čís. 45, s. 9. [cit. 2022-06-17]. ISSN 1211-2119.
• ZÍDEK, Petr. Chlebíček, symbol blahobytu. Café. Právo. Borgis, 31. prosinec 2020, roč. 30, čís. 307, s. 19. [cit. 2022-06-14]. ISSN 1211-2119.

• Biskupský chlebíček
• Chlebíčková aféra

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chlebíček na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo chlebíček ve Wikislovníku
• Obložené chlebíčky podle norem studené kuchyně
• Vražedně dobrý český chlebíček. Za války skutečně zabíjel, teď slaví sto let. ČRo Plus [online]. 14. červenec 2016. Dostupné online. 
• Babiččiny recepty: Chlebíček podle Jana Paukerta. ČRo Liberec [online]. 29. prosinec 2023. Dostupné online. 
• Hýčkaný, proklínaný, ale náš! Etiketa konzumace chlebíčku ale rozděluje. iDNES.cz [online]. 31. prosinec 2023. Dostupné online.