Chloé Paquetová

Chloé Paquetová
Chloé Paquetová na French Open 2022
Chloé Paquetová na French Open 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození1. července 1994 (30 let)
Místo narozeníVersailles, Francie
Výška179 cm[1]
Profesionálka od2014
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 657 014 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů387–372
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění96. místo (5. srpna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1 kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů57–109
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění247. místo (12. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240516a16. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chloé Paquetová (nepřechýleně: Paquet, * 1. července 1994 Versailles), je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 96. místě a ve čtyřhře v červnu 2017 na 247. místě. Od roku 2016 ji trénuje Stéphane Charret.[2][1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaji v Le Havre s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole podlehla krajance Irině Ramialisonové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 2014 na antukové události v běloruském Minsku s rozpočtem tisíc dolarů. Ve finále přehrála běloruskou hráčku Lidziji Marozavovou.[2]

V kvalifikaci Wimbledonu 2023

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na pařížském Open GDF Suez 2011 z kategorie Premier, kde hrála v kvalifikaci na divokou kartu. V její první fázi však nenašla recept na Slovenku Michaelu Pochabovou. V rámci kategorie International se první soutěže zúčastnila na dubnovém Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem 2013 v marocké Marrákeši. Na úvod kvalifikace, do níž získala divokou kartu, podlehla rumunské tenistce Cristině Dinuové. Zápas v hlavní soutěži WTA premiérově odehrála na bogotském Copa Colsanitas 2016, kde zvládla kvalifikační síto. V úvodním kole dvouhry ji však vyřadila Němka Anne Schäferová po dvousetovém průběhu.[2][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu French Open 2014. Do turnaje nastoupila s krajankou Alix Collombonovou po obdržení divoké karty. V úvodním kole nenašly recept na ruský třetí nasazený pár Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová. Ve stejné fázi ženského debla skončila i v letech 2015 a 2016. Až v ročníku 2017 dokázala po boku Francouzky Myrtille Georgesové porazit jedenáctou nasazenou dvojici Anna-Lena Grönefeldová a Květa Peschkeová. Poté čtyřhru opustily ve druhém kole. Singlovou grandslamovou soutěž poprvé odehrála na French Open 2017, kde jako 260. hráčka žebříčku na úvod vyřadila 44. ženu klasifikace Kristýnu Plíškovou.[3] Následně ji přehrála turnajová osmadvacítka Caroline Garciaová.[2][1]. V osmifinále Baltic Open 2019 v lotyšské Jūrmale poprvé porazila Garciaovou, ale vzápětí ve dvou setech podlehla 194. hráčce žebříčku Katarzyně Kawaové.

V kvalifikaci ženské dvouhry pro US Open 2022 se probojovala do rozhodujícího třetího kola, ve kterém však podlehla 17leté Češce Lindě Fruhvirtové ve třech setech.

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.prosinec 2023Angers, Francietvrdý (h)Francie Clara Burelová6–3, 4–6, 2–6
Finalistka2.květen 2024Saint-Malo, FrancieantukaFrancie Loïs Boissonová6–4, 6–7(3–7), 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.12. listopadu 2017Limoges, Francietvrdý (h)Francie Pauline ParmentierováRusko Valeria Savinychová
Belgie Maryna Zanevská		0–6, 2–6

Tituly na okruhu ITF

Kategorie okruhu ITF
Turnaje W100Turnaje W80
Turnaje W75/W60Turnaje W50
Turnaje W35/W25Turnaje W15/W10

Dvouhra (7 titulů)

č.datumturnajkategoriepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.9. června 2014Minsk, BěloruskoW10antukaBělorusko Lidzija Marozavová6–2, 6–4
2.20. října 2018Joué-lès-Tours, FrancieW25tvrdýFrancie Myrtille Georgesová7–6, 6–2
3.červen 2021Vratislav, PolskoW25antukaTurecko İpek Özová4–6, 6–3, 6–3
4.červenec 2021Kyjev, UkrajinaW25antukaMaďarsko Fanny Stollárová7–6(7–3), 3–6, 6–4
5.říjen 2021Netanja, IzraelW25tvrdýSpojené království Matilda Mutavdzicová6–3, 6–3
6.říjen 2021Poitiers, FrancieW80tvrdý (h)Švýcarsko Simona Walterová6–4, 6–3
7.září 2023Collonge-Bellerive, ŠvýcarskoW60antukaItálie Lucrezia Stefaniniová6–2, 6–1

Čtyřhra (1 titul)

č.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
5.15. ledna 2017Hammámet, TuniskoW15antukaŠpanělsko María Teresa Torró FlorováFrancie Joséphine Boualemová
Rakousko Julia Grabherová		6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chloé Paquet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Chloé Paquetová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240516a16. května 2024
  2. ↑ a b c d e f Chloé Paquetová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240516a16. května 2024
  3. ↑ ČT sport. Berdych, Strýcová a Vondroušová slavili postup, Kristýna Plíšková v Paříži končí [online]. ČT sport, 2017-05-30 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.