Chlorella

Jak číst taxoboxChlorella
alternativní popis obrázku chybí
Mikrofoto řasy rodu Chlorella
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Oddělenízelené řasy (Chlorophyta)
TřídaTrebouxiophyceae
ŘádChlorellales
ČeleďChlorellaceae
RodChlorella
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorella je rod sladkovodních jednobuněčných řas známých od roku 1890. Popsal ji mikrobiolog M. W. Beijerinck. Organismy nerozeznatelné od Chlorelly (dnes řazené mezi akritarchy) žily na Zemi již v prekambriu před cca 1,5 miliardy lety.[1] Název je odvozen od řeckého slova "chloros" = zelený a latinské přípony "ella" = malá. Chlorella v porovnání s ostatními rostlinami obsahuje vysoké množství chlorofylu.[2]

Využití

Chlorella se často užívá jako doplněk stravy ve formě tablet, prášku či tekutých výtažků. Využívá se její schopnosti vázat na sebe těžké kovy, které odvádí vylučovací soustavou z těla ven, čímž podle studie detoxikuje organismus (prokázáno u myší).[3]

Díky schopnosti těchto mikroorganismů působit preventivně či dokonce podporovat léčbu nejrůznějších nemocí (např. virové infekce, srdeční choroby, rakovinu), si získávají pozornost stále většího počtu vědců i široké veřejnosti, viz diplomovou práci od Bc. Silvie Valouškové – Mořské a suchozemské řasy jako významný zdroj důležitých komponent lidské stravy, Ing. Dušana Samka Vliv způsobu kultivace a dezintegrace řasové biomasy na obsah a výtěžnost nutričních faktorů, či MBÚ Třeboň Archivováno 14. 12. 2017 na Wayback Machine., které prezentuje na stránkách český SZÚ.

Zdravotní tvrzení u Chlorelly

Tvrzení, která mohou být uváděna na obale doplňků stravy s chlorellou, z tzv. on hold seznamu, tzn. dočasného seznamu látek a jejich vztahu ke zdraví, které byly zaslány úřadu EFSA k posouzení, avšak EFSA doposud nevydal odborné stanovisko nebo EK doposud nevydala rozhodnutí:[4]

  • Chlorella: „Vitalita – energie – tonus“, „přirozená obranyschopnost“
  • Chlorella algae (pyrenoidosa): „normální funkce střevního traktu, mikrobiální rovnováha“, „antioxidant“, „normální činnost jater“, „přirozená obranyschopnost“, „pročištění“, „normální trávení a funkce jater“.
  • Chlorella kessleri: „normální činnost srdce a cév, antioxidant“.

Vstřebatelnost organismem

Buňky chlorelly mají pevnou odolnou buněčnou stěnu, takže je lidský organismus nedokáže vstřebat. Proto se při zpracování řas využívá procesu narušení buněčné stěny. Procesu desintegrace se dosahuje mletím (nejúčinnější a nejšetrnější metoda), vysokotlakou homogenizací, mikrovlnným zářením nebo sonickými pulsy.[5]

Avšak zdaleka ne každý produkt dezintegrací prošel. Neošetřená chlorella je v organismu minimálně účinná. Této neznalosti výrobci i prodejci často využívají a informaci o chybějícím procesu desintegrace záměrně neuvádějí. Proto je dobré se u prodejce vždy informovat.

Druhy chlorelly

Chlorella má velké množství různých druhů a poddruhů, které od sebe můžeme bezpečně odlišit jen sekvencováním DNA. Dělí se do více než 10 separátních rodů/linií. Z nich jsou nejpodstatnější Chlorella vulgaris (japan), Chlorella pyrenoidosa (sorokiniana), Chlorella lobophora, Parachlorella kessleri, Heterochlorella luteoviridis, Chromochloris zofingiensis (Chlorella zofingiensis), Chloroidium ellipsoideum (Chlorella ellipsoidea), Mychonastes homosphaera (Chlorella homosphaera), Chlorella protothecoides (Auxenochlorella), Pseudochloris wilhelmii.[zdroj?]

Chlorella pyrenoidosa a její označení

Chlorella pyrenoidosa je širokou veřejností používaný název pro chlorellu sorokiniana.[6]

Chlorella v doplňcích stravy

Některé druhy chlorelly se používají v doplňcích stravy a údajně mají mít řadu léčivých účinků na organismus (viz výše). Nejčastěji využívanými druhy v doplňcích stravy je Chlorella vulgaris, Chlorella pyrenoidosa a Parachlorella kessleri.[zdroj?]

Reference

  1. Precambrian palaeontology in the light of molecular phylogeny – an example: the radiation of the green algae. Biogeosciences Discuss.. 2007, čís. 4, s. 3123–3142. Dostupné online. 
  2. BEWICKE, Dhyana; POTTER, Beverly. Chlorella: The Emerald Food. [s.l.]: Ronin Publishing 132 s. Dostupné online. ISBN 9781579511258. (anglicky) 
  3. UCHIKAWA, Takuya; YASUTAKE, Akira; KUMAMOTO, Yoshimitsu. The influence of Parachlorella beyerinckii CK-5 on the absorption and excretion of methylmercury (MeHg) in mice. The Journal of Toxicological Sciences. 2010-02-01, roč. 35, čís. 1, s. 101–105. PMID: 20118630. Dostupné online [cit. 2016-08-29]. ISSN 1880-3989. PMID 20118630. 
  4. Zdravotní tvrzení na webu SZÚ
  5. ÓLAFSSON, Sindri Freyr. Downstream process design for microalgae. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. 
  6. ROSENBERG, Julian N.; KOBAYASHI, Naoko; BARNES, Austin. Comparative Analyses of Three Chlorella Species in Response to Light and Sugar Reveal Distinctive Lipid Accumulation Patterns in the Microalga C. sorokiniana. PLoS ONE. 2014-04-03, roč. 9, čís. 4. PMID: 24699196 PMCID: PMC3974682. Dostupné online [cit. 2016-08-29]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0092460. PMID 24699196. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nuvola apps important orange.svg
Autor: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored), Licence: LGPL
Orange warning icon.
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chlorella.png
Autor: VladiDamian, Licence: CC BY-SA 4.0
A microscopic view of the alga Chlorella.