Chlorid boritý

Chlorid boritý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevChlorid boritý
Anglický názevBoron trichloride
Sumární vzorecBCl3
VzhledBezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS10294-34-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-658-4
Indexové číslo005-002-00-5
Číslo RTECSED1925000
Vlastnosti
Molární hmotnost117,169 g/mol
Teplota tání−107,3 °C (165,85 K)
Teplota varu12,5 °C (285,65 K) (1 013 hPa)
Hustota1,340 g/cm3 (12,5 °C, kapalina)
4,95 kg/m3 (15 °C, 1 013 hPa, plyn)
Kritická teplota Tk178,8 °C (451,95 K)
Kritický tlak pk3 746 kPa
Kritická hustota0,7 g/cm3
Rozpustnost ve voděRozklad
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
CCl4
Měrná magnetická susceptibilita−6,65×10−6cm3g−1
Povrchové napětí16,7 mN/m
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya=614 pm, c=660,3 pm
Tvar molekulyplanární
Dipólový moment0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−418,4 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt58,1 J/g
Entalpie varu ΔHv204 J/g
Standardní molární entropie S°206 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−387,2 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,913 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH330 H300 H314 EUH014
R-větyR14, R26/28, R34
S-větyS1/2, S9, S26, S28, S36/37/39, S45
Teplota vzníceníNení vznítitelný
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid boritý je za normální teploty plyn štiplavého a dráždivého zápachu, s přibližně čtyřikrát větší hustotou než vzduch.

Příprava

Připravuje se buď přímým slučováním elementárního bóruchlorem

2 B + 3 Cl2 → 2 BCl3,

 

 

 

 

nebo redukcí oxidu boritého uhlíkem za přítomnosti chlóru; vedlejším produktem reakce je oxid uhelnatý:

B2O3 +3 C + 3 Cl2 → 2 BCl3 + 3 CO

 

 

 

 

Vlastnosti

Molekula chloridu boritého je svou strukturou velmi podobná struktuře molekuly fluoridu boritého, je planární (rovinná) a má trojčetnou symetrii.

Vzhledem k tomu, že valenční elektronová slupka atomu bóru je neúplně obsazená pouze šesti elektrony, molekula chloridu boritého vystupuje v reakcích jako Lewisova kyselina a snadno se váže s molekulami obsahujícími volný elektronový pár; vzhledem k velkému objemu chlórového atomu však obvykle následuje disociace chlorového atomu, takže postupně dochází k výměně chlorových atomů, pokud reagující molekuly jsou menší než atomy chloru.

Tak např. při reakci s vodou vzniká v prvním stupni

BCl3 + H2O → Cl3B−O+H2 → Cl2B—OH + HCl.

 

 

 

 

Postupně tak dojde k nahrazení všech atomů chloru hydroxylovými skupinami, takže souhrnnou reakcí vzniká kyselina boritá a chlorovodík:

BCl3 + 3 H2O → H3BO3 + 3 HCl.

 

 

 

 

Tato reakce probíhá i se vzdušnou vlhkostí, proto kapalný chlorid boritý ponechaný v otevřené nádobě na vzduchu dýmá. Je tedy za přítomnosti stop vody značně korozivní a z toho důvodu se nesmí uchovávat v kovových nádobách bez náležité povrchové úpravy.

Podobně reakcí s amoniakem vzniká triamid kyseliny borité a chlorid amonný:

BCl3 + 6 NH3 → B(NH2)3 + 3 NH4Cl.

Použití

Chlorid boritý se používá pro vnášení atomů bóru (dopování) do monokrystalických vrstev křemíku pří výrobě polovodičů typu p.

Fyziologické působení

Páry chloridu boritého při nadechnutí uvolňují působením vody ve sliznicích chlorovodík, který je dráždí. Ve větším množství může způsobit poleptání sliznic nebo kůže, případně až edém plic. Je proto nebezpečný již při koncentracích ve vzduchu kolem 20 ppm.

Reference

  1. a b Boron trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Média použitá na této stránce