Chlorid gallitý
| Chlorid gallitý | |
|---|---|
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid gallitý |
| Anglický název | Gallium trichloride Gallium(III) chloride Trichlorogallium Trichlorogallane |
| Německý název | Gallium(III)-chlorid Galliumtrichlorid |
| Sumární vzorec | GaCl3 |
| Vzhled | bezbarvé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13450-90-3 |
| PubChem | 24012 |
| UN kód | 4Y6GQD4915 |
| SMILES | Cl[Ga](Cl)Cl |
| InChI | 1S/3ClH.Ga/h3*1H;/q;;;+3/p-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 176,082 g/mol |
| Teplota tání | 77,9 °C, 351 K, 172 °F |
| Teplota varu | 201 °C, 474 K, 394 °F |
| Hustota | 2,47 g/cm3 2,053 g/cm3 (při bodu tání) |
| Rozpustnost ve vodě | velmi dobře rozpustný |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| NFPA 704 |  0 3 1 |
| Teplota vznícení | nehořlavý |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid gallitý (GaCl3) je sloučenina gallia a chloru. V pevném skupenství vytváří dimer se vzorcem Ga2Cl6.[2]
Příprava
GaCl3 se připravuje přímým slučováním prvků, zahříváním gallia v proudu chloru a přečištěním sublimací za sníženého tlaku.[3][4]:
2 Ga + 3 Cl2 → 2 GaCl3.
Také může být připraven zahříváním oxidu gallitého s chloridem thionylu[5]:
Ga2O3 + 3 SOCl2 → 2 GaCl3 + 3 SO2.
Použití
V experimentu GALLEX prováděném v Laboratori Nazionali del Gran Sasso v Itálii bylo použito 110 tun GaCl3 k detekci slunečních neutrin. V tomto experimentu je vytvářen izotop 71 a je měřen jeho radioaktivní rozpad.[6]
Podobné sloučeniny
- Fluorid gallitý
- Bromid gallitý
- Jodid gallitý
- Chlorid hlinitý
- Chlorid inditý
- Chlorid thalitý
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gallium trichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Gallium trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-855370-6.
- ↑ S.C. Wallwork I.J.Worral J.Chem. Soc 1965,1816
- ↑ Kovar, R. A. "Gallium Trichloride" Inorganic Syntheses, 1977, volume XVII, pp 167-172. ISBN 0-07-044327-0
- ↑ H.Hecht, G.Jander, H.Schlapmann Z. Anorg. Allgem. Chem. Vol.254, p.255 (1947)
- ↑ David R. Lide, ed. Handbook of Chemistry and Physics, 85th Edition, Internet Version 2005. CRC Press, 2005.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid gallitý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Ball-and-stick model of the dimer of gallium trichloride, GaCl3, i.e. the Ga2Cl6 molecule, from the crystal structure.
X-ray crystallographic data from Z. Krist. (2004) 219, 88-92.