Chlorid hořečnatý

Chlorid hořečnatý
Krystalická forma

Krystalická forma

Obecné
Systematický názevChlorid hořečnatý
Anglický názevMagnesium chloride
Německý názevMagnesiumchlorid
Sumární vzorecMgCl2
MgCl2• 6 H2O
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
7791-18-6 (hexahydrát)
Číslo RTECSOM2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost95,211 g/mol
203,303 g/mol (hexahydrát)
Molární koncentrace cM4,021 mol/dm3 (20 °C, 30% roztok)
Teplota tání708 °C
117,2 °C (hexahydrát)
Teplota varu1 412 °C
Hustota2,325 g/cm3 (25 °C)
2,316 g/cm3 (30 °C)
1,569 g/cm3 (17 °C, hexahydrát)
1,276 g/cm3 (20 °C, 30% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient4,12 cP (808 °C)
7,017 cP (20 °C, 30 % roztok)
Kinematický viskozitní koeficient5,498 cS (20 °C, 30% roztok)
Index lomunDa= 1,675
nDc= 1,59
hexahydrát
nDa= 1,495
nDa= 1,507
nDa= 1,528
30% roztok
nD= 1,415
Rozpustnost ve vodě52,9 g/100 g (0 °C)
53,8 g/100 g (10 °C)
54,8 g/100 g (20 °C)
55,5 g/100 g (25 °C)
56 g/100 g (30 °C)
58 g/100 g (40 °C)
61,3 g/100 g (60 °C)
65,8 g/100 g (80 °C)
73 g/100 g (100 °C)
hexahydrát
282,43 g/100 g (0 °C)
304,35 g/100 g (20 °C)
403,72 g/100 g (60 °C)
578,29 g/100 g (80 °C)
895,56 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol
15,5 g/100 g (0 °C)
16 g/100 g (20 °C)
17,8 g/100 g (40 °C)
20,4 g/100 g (60 °C)
16 g/100 g (20 °C, hexahydrát)
Ethanol
3,6 g/100 g (0 °C)
5,6 g/100 g (20 °C)
10 g/100 g (40 °C)
15,9 g/100 g (60 °C)
5,6 g/100 g (20 °C, hexahydrát)
Pyridin
1,28 g/100 g (0 °C)
1,06 g/100 g (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−6,259×10−6 cm3g−1
−5,74×10−6 cm3g−1
Povrchové napětí67 mN/m (720 °C)
65 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová strukturaŠesterečná
Jednoklonná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížkya= 718 pm
c= 1 760 pm
hexahydrát
a= 990 pm
b= 715 pm
c= 610 pm
Koordinační geometrieOktaedr
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−641,8 kJ/mol
−2 499,6 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt417 J/g
Entalpie varu ΔHv1 440 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−1 595 J/g
Standardní molární entropie S°89,9 JK−1mol−1
366 JK−1mol−1 (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−592,5 kJ/mol
−2 115,6 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp0,747 JK−1g−1
1,549 J K−1g−1 (hexahydrát)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyŽádná rizika
S-větyS22, S24/25
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid hořečnatý (chemický vzorec MgCl2) je bílá, hygroskopická látka, která tvoří několik hydrátů s obecným vzorcem MgCl2•x(H2O). Tato sloučenina je typický iontový halogenid, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Chlorid hořečnatý se získává z mořské vody. Bezvodý chlorid hořečnatý se používá na výrobu kovového hořčíku.

Použití

  • Hexahydrát farmaceutické čistoty lze užívat jako doplněk stravy co by zdroj hořčíku, a sice v množství 2-3g/den. Koncentrovaný roztok má hořkou chuť, dostatečně zředěný je spíše mírně slaný.[zdroj?]
  • Vodný roztok se používá k plnění nemrznoucích směsí. Také se používá k plnění pneumatik jakožto zátěže traktorů.[zdroj?]
  • Elektrolýzou taveniny chloridu hořečnatého se vyrábí kovový hořčík.
  • Je jednou ze složek PCR: rozpuštěný v roztoku poskytuje hořečnaté ionty, které jsou kofaktorem polymerázy.

V některých zemích (například v České republice a Slovinsku) se v nepatrném rozsahu používá jako posypová sůl (resp. příměs) pro zimní posyp. Je však vhodný pouze pro likvidační posyp, nikoliv pro preventivní posyp.[2]

Výroba

Chlorid hořečnatý je možné vyrobit například neutralizací hydroxidu hořečnatého kyselinou chlorovodíkovou:

Mg(OH)2 + 2HCl → MgCl2 + 2H2O

další možností přípravy je spalování kovového hořčíku v chloru:

Mg + Cl2 → MgCl2

Reference

  1. a b Magnesium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001

Literatura

  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.